Historie skupiny Korol i šut (I)

Historie skupiny Korol i šut (I)Nebude to dlouho trvat a zavítá do Práglu (28. 02. 2010), pokud vím, tak asi poprvé, legendární skupina Koroľ i šut (Král a šašek), která pochází z ruského Petrohradu a 20 let hraje ruskou obdobu horror punku.


Historie skupiny „Koroľ i šut“ (Král a šašek)


Skupina vznikla v r. 1988 v Leningradu, kde se v jedné ze škol Michail Goršeňov alias „Goršok“, Alexandr Ščigolev alias „Poručik“ a Alexandr Balunov alias „Balu“ osudově rozhodli dělat hudbu. Historické setkání Andreje Kňazeva alias „Kňaz“ a Michailem Goršeňovem proběhlo o několik let později v petrohradské restaurátorské škole. Tam se Andrej seznámil s tvorbou skupiny, která se tehdy jmenovala „Kontora“: Goršok vystupoval jako ideový iniciátor a zpěvák, Balu hrál na kytaru, Poručik na bubny, jako nástroj však používal bečku od piva, na basu hrál Šurik Vasiljev.

Kňazevovi se nahrávky zalíbily a Gorškovi se zase zalíbily Kňazovi verše, na něž okamžitě začal skládat hudbu. (pozn.: Právě Kňaz v písních začíná pod vlivem horror punku/rocku používat v písních různé horror, fantasy a pohádkové motivy – hobity, trolly, upíry apod. Jde tak říkajíc o ruské Misfits.) Název „Koroľ i šut“ si skupina dala v r. 1999. Do té doby hudebníci uvažovali o názvech jako „Podřezaná pampeliška“, „Armagedon“, „Apokalypsa“, „Král Šašků“. Poslední varianta se právě dostala do základu názvu skupiny.

V 91-92 r. bylo v poloprofesionálním studiu Michaila Kolčugina nahráno několik prvních písní: „Mjortvaja ženščina“ („Mrtvá žena“), „Ochotnik“ („Lovec“), „Koroľ i šut“ („Král a šašek“), „V dolině bolot“ („V údolí bažin“). Ve stejné době proběhlo jejich první odvysílání v rádiu.

V r. 1994 nahráli nízkonákladové neoficiální album „Buď kak doma, putnik“ („Buď tu jako doma, poutníče“), které vyšlo v nízkém nákladu na kazetách a dlouho bylo mezi fanoušky raritou jako neřadové.

První veřejné vystoupení kapely proběhlo v r. 1992 ve škole rytmu Igora Golubjeva v budově starého rock klubu na ul. Rubinštejna 13. V r. 1993 v petrohradském klubu „Tam-tam“ a pak už v dalších klubech po Rusku. V r. 1995 přichází do skupiny kytarista Jakov Cvirkunov.

V r. 1996 bylo natočeno půlhodinové vysílání o „Korole i šutě“, které bylo několikrát vysíláno na 5. kanále. Dík za to patří Nataši Krusanovové a jejímu štábu. Vznikly tak i 4 nízkorozpočtové klipy „Durak i molnija“ („Hlupák a blesk“), „Vnězapnaja golova“ („Unáhlená hlava“), „Zadovák“ („Sadař), „Bluždajut těni“ („Stíny bloudí“).

V r. 1996 se objevilo venku první řadové album „Kamnům po golově“ („Kamenem po hlavě“), nahraný ve studiu „Melodija“. V tomto i dalších letech se Koroľ i šut účastní festivalu „Naplníme nebe dobrotou“, který organizoval Jurij Ševčuk a „Divadlo DDT“. Skupina hrála i na jiných festivalech např. s Toy Dolls, The Stranglers, Exploited.

Rok 1997 byl rokem vydání druhého alba pod názvem „Koroľ i šut“. Album se skládalo z písní, které obsahovalo už „Buď tu jako doma, poutníče!“, ale v lepší kvalitě (v r. 2000 se toto album vydávalo pod tímto původním názvem). Na podzim byl do skupiny přizván zvukový režisér Pavel Sažinov „P. Zvuk“.

 

korol

 

V 1998 roce bylo ve studiu „Melodija“ nahráno další řadové album „Akustičeskij albom“ („Akustické album“), vysoce hodnocený hudebními kritiky, kteří si všimli zvýšené profesionality a, pro punk skupiny možná vzácné, vynalézavosti v aranžích. Natáčení se zúčastnily i zpěvačka Marina Kapuco a houslistky Maria Bessonova a Maria Něfjonova, která se poté přidal ke stálé sestavě skupiny. (pozn.: Album se vyznačuje zvýšenou melodičností a přináší skupině první velkou vlnu popularity, na druhou stranu se skupina trochu více začíná orientovat směrem k folk rocku/punku.)

V létě 1998 byl natočen první pořádný klip „Jeli mjaso mužiki“ („Jedli maso mužici“). V následujícím roce skupina poprvé dobývá „Jubilejnyj“ - sportovní stadion v Petrohradě. V r. 1999 vychází koncertní album „Jeli mjaso mužiki“, nahrané v klubu „Spartak“. Současně vyšla i video verze tohoto koncertu. Z materiálů z tohoto koncertu a z vystoupení na „Jubilejním“ vznikl klip „Ochotnik“ („Lovec“).

V r. 2000 vyšel album „Geroji i Zloději“ („Hrdinové a Zločinci“) a ve skupině se objevuje nový kytarista Alexandr Leontěv alias „Renegát“, který dříve se skupinou hostoval.

Na jaře r. 2001 slavila skupina deset let. K výročí „Koroľ i šut“ vydal sborník svých nejlepších písní „Sobranie“ („Sbírka“), a také uspořádali grandiózní turné s koncerty ve všech velkých městech evropské části Ruska, na Sibiři a v Bělorusku.

Skupina se již účastní většiny velkých festivalů v Rusku. Na podzim 2001 bylo nahráno album „Kak v staroj skazke“ („Jako ve staré pohádce“). Singl z tohoto alba „Prokljatyj staryj dom“ během téměř půl roku byl na prvním místě v hitparádě rádia „Naše radio“. Na jaře 2002 od téhož rádia dostala cenu. Podle časopisu Fuzz byla vyhlášena nejlepší skupinou roku 2001. V květnu 2002 dostala skupina i cenu v nominaci „Nejlepší rocková skupina roku“.

V říjnu 2002 vyšlo řadové album „Žaľ nět ružja“ („Škoda, že tu není puška“). Písně jako „Mjortvyj anarchist“ a „Mědvěď“ byly dlouhou dobu na špicích tv i rádio hitparád. (pozn.: Na tomto a předcházejícím albu „Kak v staroj zkazme“ Koroľ i šut otevírají navíc i témata puku a anarchismu. Na druhou stranu, pro parodičnost textů, částečné zkomerčnění a zpochybnění pověsti kapely, opadá do jisté míry zájem ruských punkerů o ni. Dokonce až popírají její žánrové zařazení k punku. Větší pozornost tak získává spíš u mladší generace. Což podporuje pro některé punky nepřijatelnou popovost skupiny.)

V březnu 2003 vydává společnost „Misterija zvuka“ CD a DVD verze dvoudenních koncertů skupiny na stadionu v Lyžníkách z 18.-19. 10. 2002.

15. listopadu 2004 vychází album „Bunt na korable“ („Vzpoura na lodi“). Všechny instrumentální party byly hudebníky nahrány „na živo“, podle koncertního principu, dohromady na jeden záběr. Po vydání alba byl natočen i klip k písni „Měsť Garri“ („Harryho pomsta“). (pozn.: Na tomto albu ustupuje folk v tvorbě do pozadí. Více je slyšet alternativní přístup ve skladbách, což posluchači nepřijímají jednoznačně.)

Rok 2005 donutil fanoušky skupiny k pěkným obavám. Jejich důvodem bylo to, že prakticky současně vyšla sólová alba frontmenů „Koroľa i šuta“ Andreje Kňazeva a Michaila Goršeňova. Goršeňov nahrál punkově laděné album „Ja alkogolik, ja anarchist“ s využitím (přezpívání a přearanžování) písní legendární punkové skupiny „Brigadnyj podrjad“. A v říjnu 2005 se objevilo v prodeji sólové z folku vycházející album A. Kňazeva „Ljubov něgoďaja“ („Láska darebáka“). Podle slov hudebníků jsou jejich sólové projekty „pouze možností seberealizace a experimentováním mimo jejich základní tvorbu – skupiny „Koroľ i šut“.“

Na konci r. 2005 a na poč. r. 2006 proběhly ve skupině vážné změny: ze skupiny odchází houslistka Maria Něfjodova, a hned po ní z osobních důvodů opouští kolektiv Alexandr Balunov, který tam hrál od prvních chvil po založení. Podobně i Alexandr Leontějev končí s pravidelnou prací ve skupině, což je spojené s jeho těžkou rodinnou situací.

Na prázdné místo houslistky byl přizván Dmitrij Riško alias „Kasper“, místo basisty obsadil Dmitrij Kandaurov alias „Kolbasa“, kterého po jisté době nahradil moskevský muzikant Sergej Zacharov alias „Zachar“. Tím vznikla dnešní sestava: Goršeňov – zpěv, Kňazev – zpěv, Cvirkunov – kytara, Riško – housle, Zacharov – baskytara, Ščigolev bicí.

V prosinci 2006 vydal „Koroľ i šut“ v novém obsazení nové album „Prodavec košmarov“ („Prodavač hrůz“), který se stal podle kritiků jedním z nejlepších alb. Písně „Marionětki“ („Loutky“) a „Rom“ („Rum“) se udržely v hitparádě „Naše radio“ rekordní dobu. Videoklip k písni „Rum“ natáčeli hudebníci v německých Brémách. Video k písni „Loutky“ pochází ze sólového koncertu z petrohradského stadionu „Jubileum“.

V zimě 2007 Kňaz a Goršok si vyzkoušeli nové role, na Nový rok 2007 započal hrůzostrašnou pohádkou „Mrazík“, kterou v podobě autora a postav vyprávěli frontmeni skupiny. Tehdy bylo rozhodnu, že nahrají celé album podobných horůrků, převzatých ze sbírek ruských národních pověstí a pohádek bratří Grimmů. V dubnu 2007 byl vydán sborník „Strašnyje skazki“ („Strašidelné pohádky“), sem se dostalo 13 těch nejstrašidelnějších a nejzlověstnějších pohádek ze sbírek ruského lidového vyprávění a pohádek bratří Grimmů. K nahrávání „pohádkových“ rádio her byl pozván i divadelní režisér, pedagog Puškinova divadelního ústavu Andrej Levickou. (pozn.: Právě pro tyto písně-pohádečky, je skupina až světově výjimečná . Předělává lidové či pololidové pohádkové příběhy nebo si z nich bere různé motivy, nimiž pak pracuje, vznikají tak nové minipříběhy plné mystiky nebo s historickým pozadím, které však mají často v podání skupiny otevřený konec, na rozdíl od většiny pohádek. Atmosféru jim dodává i líčení muzikantů ne koncertech.)

V září 2007 proběhla další změna v sestavě skupiny. Pavel Sažinov, nenahraditelný zvukový režisér skupiny po více než deset let, zaujal místo za klávesami. Do funkce studiového zvukového režiséra byl přizván Denis Nevolán a o koncertní zvuk se stará dodnes Michail Rachov.

V listopadu 2008 „Koroľ i šut“ vydali novou desku „Těň klouna“ („Stín klauna“), které se stala opravdovým objevem pro příznivce skupiny. Písně, které se na albu nazývají „stíny“, se překrývají s verši „polostíny“. Titulní postava nové desky (klaun) se stává plnoprávným účastníkem velkých koncertních show. (pozn. Postava a stylizace na koncertech šaška ustupuje postavě zlého klauna. Album má tři pomyslné části první je polostín klauna, druhá je polostín – spiknutí u soudu a třetí je polostín zombie a bonusový track „Sufljor“ („Divadelní nápověda“), který byl napsaný na hudbu písně „Směšná pistole“. Píseň „13. rána“ napal Goršok podle veršů Andreje Feděčko ze skupiny „Solnce-Chmari“ („Slunce-Mraky“), je zpívána směsicí ukrajinštiny a staroruského jazyka a věnována Nestoru Machnovi, ukrajinskému anarchistu z obd. Občanské války v Rusku.)

V roce 2009 je oznámeno, že bude vyjde nové CD, očekává se v r. 2010. A po 10 letech vychází zase koncertní DVD. Nedávno se objevily tři písně z nového alba „Taněc zlobnogo genia“ („Tanec naštvaného génia“). Čeká se také na Unplugged album.

Stylově, co se hudby týče, prošla skupina mnoha žánry, které více méně stále mísí. Počínaje klasickým ruským rockem („Kamnům po golově“), punk rock („Koroľ i šut“) a HC punku („Kak v staroj skazke“, „Bunt na korable“) až po akustické folk rockové období („Akustičeskij aľbom“), ale jsou tu vlivy i folk metalu. Dá se říct, že jde o jakousi ruskou verzi horror punku, jdoucí ve šlépějích Misfits, jimiž je Goršeňov velký fanoušek.

 

korol

Bazarov

Ruská scéna:


22.2.2010   Rubrika: Články   |   Komentářů: 3   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 2
jde to 2

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - Historie skupiny Korol i šut (I)

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Mariga
Mariga - 23.8.2016 11:21

Горшок жив и будет жить вечно ,потому что если панк - то навсегда.
Goršok žije a bude žít věčně, protože když jseš punk, tak to je navždy.

 
Bazarov
Bazarov - 7.4.2010 21:25

Ještě jedna malá opravička překlepu: Název „Koroľ i šut“ si skupina dala v r. 1989. (ne až v r. 1999, jak jsem mylně uvedl).

 
Bazarov
Bazarov - 22.2.2010 1:03

Opět se vyskytlo pár chyb, tož sorry za ně. Většinou za to může wordovský šotek, asi to musím číst ještě častěji, ale vzhledem k blízkosti koncertu jsem na to i spěchal.

Název písně není Zadovák, ale Sadovik, č. sadař a místo slova v názvu alba/písně Kamnům má být Kamněm po golově - č. Kamenem po hlavě.

Tohle je taková dost suchopárná historie skupiny, ale česky o ní nic není, tak aspoň tahle data. Je to z oficiálních str. Příští díl je podstatně čtivější (historie skupiny trochu jinak a rozhovor), tož se těšte.