Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Zdravím všechny návštěvníky těchto stránek. Kdo by třeba čekal, že zůstanu pouze u psaní úvah nebo dokonce zase jen nečinně sedět, zírat do kompu a prokousávat se různými debatami, sem tam něco prohodím a budu čekat na spasení světa, tak se velice mýlí, tedy alespoň pro tentokrát.:-) Je to můj první rozhovor v životě. Snad také proto jsem se zaměřil na kapelu, která je mému srdci velmi blízká. Dnes už mohu s naprosto čistým svědomím prohlásit, že je již několik dlouhých let stálicí na té úplné špici české punkové scény. Má za sebou tři demonahrávky, šest řadových alb, živák, přispěla na tribut věnovaný americké legendě Ramones, předloni byl podobný tribut s předělávkami hitů snad z průřezu celé její tvorby věnován i jí samotné a nakonec loni vyšla dlouho očekávaná kniha, obsahující historii, rozhovory, spoustu ojedinělých a dnes již i historických fotografií a navíc obohacená o opravdu exkluzivní historky a pár vybraných textů z každého vydaného alba, věnovaná opět právě jí samotné. Rád bych na našich stránkách uvítal - koho jiného, než královéhradeckou, dnes již zajisté legendární, punkrockovou kapelu N.V.Ú.

Karlos: Ahoj chlapi. Začneme trochu netradičně. Je za námi další rok, volby do poslanecké sněmovny, volby do třetiny senátu, čas nejrůznějších škrtů “ala Kalousek“, stávka státních zaměstnanců, chystané výpovědi lékařů. Zkrátka mnoho ožehavých témat. Jsem si dobře vědom toho, že nejste žádnou „politickou“ kapelou, ale i tak, jak vnímáte, jako občané, situaci v naší zemi?

ŠTĚPÁN: Začnu jednoduše. Nejsme sice politická kapela, ale z politického, či spíše „politického“, vývoje v naší zemi jsme notně otrávení až nasraní tak jako valná většina ostatních občanů. V podstatě jsem zvědav, kam až zajde pohrdání jistých lidí, kteří se považují za vyvolené a z politiky si vypěstovali dojnou krávu, tím zbytkem, většinou, která by se snad dala označit jako běžní občané. Jejich samolibá nabubřelost, sebestřednost a nenasytnost, kterou se často ani nesnaží zastírat, musí mít snad nějaký strop či dno, ale kdy a kde ten strop bude, těžko říct. Až nebude kde a co ukrást? Asi to bude bolestivý kolaps. Mým zbožným přáním je, aby k němu nedošlo, ale současný vývoj tomu moc nenasvědčuje. Navíc mám obavu, že mnoho z nás, těch takzvaných malých občanů, by se v momentě, kdy čuchne k moci a penězům, začalo chovat tak jako ti parchanti, kterým teď nemohou přijít na jméno. Lidská přirozenost funguje v tom dobrém i špatném a ne každý má etické a morální dispozice neposrat se z moci a peněz. Ale tak nějak z principu neztrácím naději v to dobré, co v lidech je, ačkoli současná společnost a její takzvaní představitelé dávají požehnání gaunerům, vyčůrancům, bastardům s mesiášskými komplexy, mediálně-bulvárním prostitutkám a šaškům a vzájemnému se opíjení rohlíkem a falešnými iluzemi. Hm, alespoň mám jistotu, že punk tím neztrácí opodstatnění a hybnou sílu (snad).

PAFKA: Nedělám si iluze o politické kultuře nikde ve světě, no, v naší republice to je opravdu otřesné. Popravdě jsem dalek toho, abych někoho odsuzoval za to, že si může takzvaně nahrabat, když jsem mu to před tím svojí pasivitou umožnil. Pro mě je politika, tím pádem i stát, uzavřená záležitost a myslím, že když jdeme špatnou cestou, nemá smysl se ptát, jestli doprava či doleva. Možná to zní jako alibismus, ale opravdu s tím nechci mít nic společného, protože vím, že budu-li v opozici, tak mě stejně zase nějakej vychcán zneužije. Prostě si tím nechci zasírat hlavu…

JYŘÝČEK: Já osobně jsem se jakž takž snažil porevoluční politickou scénu sledovat, ovšem po několikerých kopancích a totálních antidemokratických krocích jsem nad tím zlomil hůl. Je to jen k zlosti sledovat, jak zvolení maníci jsou schopní se jen hádat, obviňovat a korumpovat. Ne, opravdu to nemá smysl. Radši TV zprávy ani nesledovat. Výpovědi lékařů? 80% lidí v týhle zemi nedosáhne ani na průměrný plat a hlavouni v ČEZU se odměňují mnohamiliónovými prémiemi a přitom pořád elektřinu zdražují. Co dělá Ústav pro hospodářskou regulaci??? Ale to bych se zase rozčílil….je to svinstvo a šlus. No comment.

MARVIN: Z politiky a hlavně politiků je mi na blití!!! Korupce, kamaráčofty i na nejvyšších postech (navíc s pocitem nedotknutelnosti a podceňováním občanů), špatné a diletantské řízení naší republiky. Musel bych se nasrat…

Karlos: Nevím jak vy, ale já každým rokem nabývám dojmu, že se u nás rodí více a více nejrůznějších festiválků, minifestů a já nevím čeho všeho, což zajisté i s tou celkovou situací v zemi tak trochu souvisí. Lidé už toho mají přece jenom všeho dosti a jdou se rádi odreagovat a třeba i pořádně vykřičet. Někteří by řekli: Za zábavou. Jak byste shrnuli loňský rok z hlediska muzicírování? Opět jsem žasl při sledování záložky „Koncerty“ na vašich stránkách, kolik nejrůznějších podujetí jste poctili svou účastí. Několik jich probíhalo, jako již tradičně, přímo ve vaší režii. Jak byste zhodnotili tyto akce?

 

ŠTĚPÁN: Stran festivalů a koncertů těžko dát jednoznačnou odpověď. Na jednu stranu jsme samozřejmě rádi, že je kde hrát a že je o kapelu poměrně slušný zájem, tedy poptávka, kterou často ani nejsme schopni celou uspokojit. Je fajn, že je kde a pro koho hrát, vždyť to je sen každé kapely a myslím, že nám se docela splnil. Na druhou stranu mám pocit, že občas je až přefestivalováno, což nese své trpké plody v podobě nízké návštěvnosti, kdy pořadatelé pláčí nad výdělkem, resp. prodělkem. Zažili jsme v loňském létě třeba situaci, kdy se v okruhu zhruba šedesáti kilometrů během víkendu konaly čtyři žánrově podobné festiválky a tudíž se negativní efekt zákonitě dostavil. Potom jsou i diváci přesycení a pochopitelně opadá zájem. Navíc mám občas pocit, že pořadatelé lehce ztrácejí soudnost a občas i zodpovědnost. Přístup: ono to nějak dopadne, můžeš uplatňovat, pokud děláš mejdanoakci pro pár desítek kámošů, ale pokud zveš kapely z větší dálky a dohodneš se s nimi na nějakých podmínkách, které nemáš šanci splnit, tak jsi hazardér a brát si v tom případě do huby punk, je často jen zástěrka pro vlastní neschopnost, lenost a nezodpovědnost. Tím nechci být nějakým škarohlídem nebo mentorem, jelikož taky pořádáme akce a problémy se nám též nevyhnuly, viz předposlední Antifest ve Svojšicích. Navíc lidi jsou chudí (někteří), takže jisté problémy chápu. Ale miluju koncerty a živé hraní. Takže pokud vše klapne jak má a je správná atmosféra, dobrej zvuk a slušná návštěva, je to radost, droga, štěstí……

JYŘÝČEK: No, souhlasím s Tebou, že lidi už toho mají dost a chtějí alespoň takhle dát najevo svůj nesouhlas. Pochopitelně to nebude mít žádný účinek, ale to vůbec nevadí. Alespoň se nám trochu uleví a zjistíme, že nás nespokojených je čím dál víc a až nás bude ještě víc a víc, tak třeba vymyslíme i něco, co podniknout, aby bylo líp. A nejen pořádáním koncertů. Živý hraní milujeme. Je to gró všeho. Ta nespoutaná energie, která stříká odevšad, která je skoro tak hustá, že si na ní můžeš sáhnout. To je to spojení kapely a publika, který nikde jinde nenajdeš…Pořádáme hodně akcí, mezi nejpovedenější určitě patří PUNKOVÝ VÁNOCE s N.V.Ú. Ty už každoročně navštěvuje kolem 500-ti hlav a je to neobvyklý spojení Adventních svátků a punku. Řekl bych, že i punkeři, co dojdou, jsou k sobě o něco vstřícnější. Je to pohodová akce. Poslední ročník byl nejpovedenější. Žádný konflikt, mraky spokojenejch lidí a pět druhů točeného pivka společně s výbornou muzikou. To jsme si fakt užili strašně moc.

PAFKA: Fesťáků je opravdu čím dál víc, ovšem s úrovní opravdu kolísající. Nemyslím, že to souvisí s potřebou vyjádření odporu, nebo jestli ano, tak jen odpor dosti slabý, protože účast na těch méně komerčních festivalech bývá dosti slabá…Já osobně doufám, že na hudbu se chodí lidi hlavně bavit, protože když tam jdou s náladou bojovného protestu, většinou se seřežou, nebo něco rozmlátěj a pak jsou nasraný, že už tam příště nic není. Jako příklad mohu uvést Punkové Vánoce v HK, kde bylo lidí mraky, nálada pohodová, nikdo nic neřešil a všichni se fajn bavili, že se z toho až zapomněli porvat, něco rozbít, takže akce se nejspíš může za rok zopakovat.

MARVIN: Drtivá většina akcí je super, občas se něco nepovede, ale tak už to chodí. Co na to říct? Škoda Antifestu, který ale začíná být nahrazován (v menším, ale „útulném“ měřítku) Punkovými Vánocemi v klubu Sewerka v Hradci Králové.

Karlos: Jojo, Punkový vánoce neměly chybu! Mnoho příznivců punkové scény, a nemohu teď opomenout ani tu nejvíce ortodoxní část, by zajisté zajímalo, zda se letos či někdy v budoucnu chystá, po krátké pauze, další pokračování již kultovního Antifestu? Proč se vlastně loni nekonal? Josefovská pevnost, kde proběhl poslední ročník, je velice atraktivní místo a určitě by si zasloužila znovu oživit, stejně jako váš festival.

ŠTĚPÁN: Ohledně Antifestu se toho už napsalo a řeklo, myslím, dost, takže telegraficky: V nejbližší době zatím Anťák neplánujeme, jelikož na posledním ročníku, stejně jako na předchozích dvou, jsme prodělali. Momentálně nemáme finance ani energii pokračovat. Navíc si myslíme, že doby, kdy byl Antifest jedinou akcí podobného ražení, jsou už dávno pryč. Dnes je trh slušně zasycen, až přesycen, fesťáky podobného typu, takže to bereme tak, že pokud jsme splnili svoji „historickou“ úlohu, nechme ho zatím v hibernaci. Čímž ale neříkáme, že jsme skončili navždy, jen výhledově nic neplánujeme.

JYŘÝČEK: Díky mizerné účasti jsme prodělali skoro 200.000,- a jelikož i poslední 3 ročníky byly ztrátové, tak už prostě na to nemáme energii. Celej rok se pachtíš, sháníš, zařizuješ jak magor a pak Ti dojede na takový festival 1.600,- platících…..to byla velká rána, ze který se hned tak nevzpamatujeme. My nemáme sponzory, spoléháme jen na účast lidí. Ostatní festivaly podporuje město, pivovary jim dávají desetitisíce na letenky, stánkaři platí za prodej. My začínali s nulou. A jaký jiný, lepší kapely pozvat než The Exploited nebo The BOYS? To nevím. Nebo jestli se lidi báli polskejch holohlavců, se kterýma byly odjakživa problémy? Prostě takhle to skončilo. ANTIfest byl první, bohužel nevydržel. Po jeho vzoru se vyrojily PodPára, Brněnec, Recykl fest a mnoho a mnoho dalších. Začaly konkurovat a nám odebírat návštěvníky. Ale to je normální. Není problém jej dát znova dokupy, s kapelami z celého světa si pořád píšeme a jsme kamarádi, ale museli bychom mít silného sponzora. Jinak už do toho nepůjdeme. Takže jestli někdo máte nějakej větší peníz navíc a chtěli byste dělat novej ANTIfest s námi, tak se klidně ozvěte….:-))

MARVIN: To je otázka pro Jyřýčka a Štěpána. Z mého pohledu snad jen to, že celý rok spousta lidí křičí, že by „kurva někam jeli“ a pak, když jim kluci na podnose přinesou takovou „gurmánskou pochoutku“, tak seděj doma na prdeli. Ale to není poprvé…

PAFKA: Po určitých neshodách v minulých ročnících s jeho vedením se k tomuto nechci vyjadřovat.

 

Karlos: Celá scéna si vás za to všechno, co pro ni děláte, co jí obětujete, zaručeně nesmírně váží. Po takových výkonech to chce pořádný a zajisté zasloužený odpočinek. Trochu bych teď ten celý rozhovor odlehčil a zeptal se vás: Co Vánoce? Jak trávíváte tyto svátky nákupních shonů a obžerství? Já třeba nepatřím úplně k těm, kteří všechny dárky shání na poslední chvíli, ale zato vím úplně přesně, že náležím do té skupiny lidí, kteří mají problémy s tím, co že vlastně těm svým blízkým koupit, čím jim udělat radost. Nemluvím už raději o tom, jak pokaždé mezi svátky přiberu a pak musím třeba i některé kalhoty dočasně vyřadit z provozu.:-)

PAFKA: Tak tady mi, Karlosi, mluvíš z duše a ty kalhoty…. no, tak to mě sere každoročně, ale snad to během sezóny zase shodím.

JYŘÝČEK: Haha, no tak to máme stejně. Já kupuju dárky taky celej rok, ale poslední třeba i přímo na Štědrej den. Vánoce si užíváme, jezdíme tradičně na vesnici k babičce, kde už je napečeno, všude voní cukroví a rum, děda vytáhne domácí slivku, zapneme Bohdalku s Dvořákem a je nám zbytek světa ukradenej.:-)) To vydržím tak 2 - 3 dny, než mě začnou svrbět ruce a jedu si zabubnovat do zkušebny v HK. Pak dáme s nejbližšíma kámošema nějakej ten mejdan s nějakým tím speciálním pifkem (oblíben je Bernard ležák polotmavý). No a pak ještě nějaký ty hory stihnout, protože mám moc rád běžky a je po Vánocích. Pak už se zas jen těším na další koncertík…….

MARVIN: Tak jako se začátkem roku těším na první koncert, tak stejně se těším na dnes už zaběhlé a tradiční Punkové Vánoce v Sewerce. Dám si tam „zlatou ránu“, popřeju kamarádum z hudební i nehudební branže hezké Vánoce a nový rok, pak ještě týden v rachotě, nákupy dárků, stromek, kapr a pak už jen pohoda doma v rodinném kruhu. Není to punkový? Tak ať. Jenom tak ležet, žrát, být doma a samozřejmě něco popíjet má taky něco do sebe a né že né. A ty kalhoty? Cha chá…přesně jsem toho byl příkladem tyto povánoční dny: „Pásek je nějakej malej…a cos to kurva koupila za prací prášek, že se ty kalhoty tak srazily…“

ŠTĚPÁN: Ohledně vánoc už mne zpovídali kolegové z Kids and heroes, takže abych se neopakoval. Myslím, že nikdo z kapely se vánocema nestresuje a užívá si je dle svých chutí a možností. Pak většinou skuhráme či žertujeme na téma nárůstu podkožního tuku a podobně. Pro všechny členy je ale důležité, že si užívají klídek, své blízké a vypínají čidla a dobíjejí baterky. O tom by to asi mělo být, ne?

Karlos: Souhlasím. Před nedávnem nám tu proběhla docela zajímavá anketa. Narážela samosebou na některé z článků, které se tu právě kolem Vánoc objevily. Jen těžko někdo rozsoudí, zda je dobré jíst maso či nikoli. Někdo maso nejí, protože mu vadí zabíjení zvířat. Někdo jiný kvůli chování zvířat v zajetí nekonzumuje nic živočišného původu. Někomu maso jednoduše nechutná. Někdo další ho zase ze zdravotních důvodů ve svém jídelníčku mít ani nemůže. Pak je tu asi ta nejširší sorta lidí a to jsou masožravci a v neposlední řadě ti, kteří se zkusili vegetariány třeba i stát, ale tento jejich pokus z nějakého důvodu prostě nevyšel. Osobně tedy zastávám stanovisko, že hádat se, co je lepší nebo dokonce se mezi sebou kvůli jedení či nejedení masa napadat, je naprostý nesmysl. Ať si přece každý svůj talíř nandá tím, co jemu chutná nebo co sám uzná za vhodné. Jak se k této celé otázce stavíte vy? Je někdo z kapely třeba také vegetarián?

JYŘÝČEK: Není, to vím jistě. My prostě uzenýmu bůčku, řízku nebo třeba čabajce nikdy neodoláme. Ale pochopitelně před vegetariány či vegany RESPEKT…

ŠTĚPÁN: Já osobně jsem omnivor, tedy všežravec. Je mi jedno, jestli jím rostlinné produkty či maso. Pokud je surovina chutně upravená, sním všechno. Někteří kolegové v kapele jsou dosti masožraví, ale proč ne. Je pravda, že naše společná kapelní modla je řízek velikosti sloního ucha. Jinak moje nejoblíbenější jídla, ve kterých neumím brzdit, jsou klasické bramborové placky a fazole na jakýkoliv způsob. Myslím, že člověku byly naděleny chutě proto, aby si jimi tělo řeklo, co potřebuje (snad). Nejsem odpůrce masa, ale ani mi není lhostejné, za jakých podmínek jsou zvířata chována, jak se s nimi zachází a co do nich ládují za sajrajty. Teď mne někdo označí třeba za pokrytce, který žije v rozporu. Já se tak necítím. Nejsem na mase závislý, ale myslím, že je každého svobodná volba, čím se živí. Důležité jsou spíš etické záležitosti, které s požíváním masa souvisejí.

MARVIN: Osobně miluju tatarák a zkusil jsem i carpaccio a ač příprava je zdlouhavější, byl jsem spokojen. Kdyby měl někdo nějaké další recepty ze syrového masa, nechť je pošle. Předem děkuji. Jinak jsem samozřejmě vyznavačem gulášů, svíčkové, znojemské… Vegetariány nechápu…Neberu jim jejich názor, v dospělosti ať si žerou, co chtěj, třeba sedmikrásky, ale svým dětem by měli dát na vybranou. A hlavně: pro děti jsou bílkoviny z masa nenahraditelné. To přece víme všichni, my rozumní moderní lidé, že?

PAFKA: Každému co jeho jest. Prosazováním vlastních postojů a názorů nutně musíš omezovat svobodu ostatních! Zcela jistě je mi jedno, co kdo jí. Spíš mi vadí socky na festech, lidi co kradou atd. atd.

 

Karlos: Abychom se vrátili zpátky k muzice. Předpokládám, že budete pokračovat v již zaběhnuté tradici a to: co víkend, to hned několik vystoupení. Jen málokterá smečka by takovéto tempo dlouhodobě vydržela. Častokrát jsem od vás slyšel, že se vás třeba i jiné formace ptají, jak to děláte, jak se vám podařilo dostat se až tam, kde jste. A vaše odpověď byla vždycky stejná: Chce to právě vydržet! Kolik máte letos v plánu odehrát koncertů? Kolika festivalů se zúčastníte? Kam se třeba hodně těšíte a kam naopak ani moc ne?

ŠTĚPÁN: Tak na tohle se mi bude těžko odpovídat. Hraní nás čeká požehnaně, jak po klubech a hospodách, tak na větších i menších festech, ale počet ti nepovím, protože nevím a nechci vědět. Navíc já zpravidla vedu v patrnosti hraní tak 14 dní dopředu, teda ne že by mne nezajímalo, kdy a kde budeme v budoucnu hrát. Většinou se v kapele bavíme o nabídkách hraní a zvažujeme: kdy, kde a za jakých podmínek, zdali to stíháme a podobně a podle toho to bereme či ne. Máme pár štací, se kterými máme negativní zkušenosti a těm se spíše vyhýbáme. Jinak kam se těšíme? Namátkou třeba Rohál fest, Brněnec, Barvy léta, Keltská noc, Bukovina u Přelouče a další. Jinak se těšíme na společné koncerty s kapelami S.P.S., Nežfaleš, Zakázaný ovoce, Houba (omlouvám se těm, na ktoré som zabudol), což jsou party a typy lidí, se kterými je radost cokoli podnikat (teda ještě jsme spolu nešukali, alespoň co si vzpomínám, hihi).

JYŘÝČEK: Odehrajeme v průměru kolem 90 koncertů ročně, a jak jsem už řekl, jsme především koncertní kapela. Nás ani moc nebaví něco nahrávat ve studiu, ale jak vylezeme na podium, to je jiná síla! Letos objedeme naše oblíbený festivaly - Trutnov, Benátskou, Valník ve Slaném, Kokrhýl Fest, Brněnec, Votvírák. To jsou místa, který si vychutnáme i celej víkend. Kam se já osobně netěším, je PodPára. Ne kvůli kapelám, ty jsou špičkový – The Adicts loni byli na jedičku s hvězdičkou, ale hlavně kvůli prostředí. Všude bahno, na panáka jsme museli jít přes celej neosvětlenej areál, kde jsi šlapal po opilých mrtvolách a na závěr, když jsem se potřeboval vys…, tak všechny TOI TOIky byly po okraj nasrané. To byl vážně chlív. Ale je jasný, že v tom je pořadatel nevinně a taky mu to nikdo nemá za zlý….jen by nebylo špatný uvažovat o jiným místě. Jinak budeme hrát, dokud nás lidi budou zvát a musím říct, že je to rok od roku lepší. Letošní léto už jsme měli naplněný v lednu, a jak řekl kytarista Pafka: hrát přestaneme, až nás z podia odnesou nohama napřed….:-) A je fakt, že k tomu už několikrát nebylo daleko.:-) Ale vydrželi jsme a každý rok přece začíná 1.1……

MARVIN: Já se těším kamkoliv. Některá místa jsou rok co rok stejná, některá podobná. Pak jsou tu nové festivaly, neprobádané kluby atd. Například klub Jam v Opavě mám obzváště rád…A jinak, ač s tím člověkem nijak nesouhlasím a neztotožňuji se s ním, tak musím uznat, že v jednom má recht: „…a čistý záchody, to mám rád…“(Abyste pochopili: nemusí to být záchod z mramoru, ale hlavně, ať je tam hajzlák, abych si mohl to pochcaný a posraný prkýnko aspoň utřít. Onehdá se mi stalo, že jsem na poslední chvíli letěl na hajzl v Matrixu v Praze, sednu si, seru a pak, když šahám pro papír do zásobníku, tak se zarazím, vytáhnu ruku a místo papíru mám na ruce cosi hnědého a …no…prostě mňamka ).

PAFKA: No, je to fakt docela náročný. Na mém zdravotním stavu se to teda už projevilo, ale což, nějak to dopadne. Samo, že máme akce oblíbené víc a oblíbené míň. PodPára byla sice špinavá, ale atmosférou nedostižná. Taky na Slovensku se hraje moc fajn, jenže to bych tady mohl psát hodně dlouho. Já osobně na těch festech strašně rád potkávám kamarády, který jinak třeba i celej rok nevidím, jako třeba kluky z Fixy, Vlastu Třešňáka, Evu Pilarovou a tak…

Karlos: To je paráda! Určitě se naše cesty v letošním roce opět několikrát protnou. Malinko teď odbočím, ale i tak stále zůstanu u muziky. Jak vidíte současnou situaci na scéně? Nepřipadá vám, že stále častěji dochází ke zbytečnému, dalšímu a dalšímu „škatulkování“? Několikrát jsem již měl tu čest se pobavit s nějakým pamětníkem doby těsně po revoluci. Tehdy všichni táhli za jeden provaz. Dnes je to jiné. Člověk přijde někam na koncert, má třeba triko nebo nášivku nějaké své oblíbené kapely a třetina lidí se tam s ním třeba právě kvůli tomu vůbec nebaví. Pociťujete také něco v tomto smyslu? Co byste vzkázali lidem?

JYŘÝČEK: No to je příšerná hovadina, vždyť všechno je rock‘n´roll!! Po revoluci to byla paráda, na koncerty chodili skini, máničky, depešáci i punkeři společně a musím říct, že jakejkoliv fyzickej kontakt byl opravdu výjimečnej asi jako zatmění Slunce. Pro všechny byly koncerty svátkem, kterej si všichni dohromady užívali. Pak se začalo dělat koncertů víc a víc, začalo se škatulkovat, vylezl dement Landa s Orlíkem a bylo to v prdeli. Skini a punkeři se začali mezi sebou napadat a tam někde bych viděl ten konec pohody, kterou jsme si užívali těsně po revoluci. Co se týče škatulkování a nošení triček, je nám to u prdele obecně. Klidně nosím na punkovým koncertě tričko AC/DC a např. na synově Vánoční besídce jsem měl triko ZASRANÝ KOMUNISTI, JDĚTE KONEČNĚ DO PRDELE. Za svými názory i kapelami si stojím a s obhajobou nemám problém.

ŠTĚPÁN: Čoveče, já to se scénou tak tragicky nevidím. Co bylo, bylo a je na co vzpomínat, ale bacha, u starších jedinců již funguje selektivní paměť, takže to špatné se vytěsňuje a vzpomíná se jen na to dobré. Nemělo by se ale zapomínat na hnusnou šedivou atmosféru té doby, která je pro dnešní omladinu něco jako scifi. Jsem rád, že současná scéna je tak rozmanitá, i když pochopitelně, že se s ní sveze spousta pozérů a truhlíků, pro které je to jen další z mnoha trendů, ale čas vždy oddělí zrno od plev, ostatně tak tomu bylo vždycky, i za toho totáče. Je pravda, že porevoluční euforie a devadesátý léta vůbec byly plný nadšení a hladu po muzice, ale v tý době se začínala radikalizovat skinheadská obec ve smyslu koketerie s extrémním pravičáctvím a zrovna tak to šlo směrem do leva, kde vznikaly anarchokomunistické frakce, které radikalizovaly svoje postoje a muzika šla až na druhé až x-té místo. HAHA, kde je většina těch pravých a levých radikálů dnes? Ale je pravda, že na druhou stranu proběhlo několik zásadních akcí jako všechny tři ročníky východočeských Woodstocků, první ročníky Trutnovského open airu a další. Tam ta atmosféra pospolitosti tak, jak to člověk znal z podzemních a pololegálních akcí předrevolučních, byla a bylo to úžasný. A taky samozřejmě spousty koncertů kapel zvenčí. Nicméně ani v tomto případě nepláču po minulosti. Opakuji, nevidím to se současnou tzv. scénou tak tragicky. Tahouni i pičusové byli vždycky. Možná to už vidím s nadhledem (doufám) staršího pána, ale myslím si, že současné dění na takzvané scéně, je celkem OK. Takže, lidi, užívejte si muziku a všechny radosti s tím spojené až na hranici hovadnosti, ale nezapomínejte na to, že jste lidi a že při všem tom free vodvazu neseme zodpovědnost za svoje konání, nebo bychom měli nést, pokud nechceme být jako ti zmrdi, na které všichni nadáváme. Nebojte se stát si za svým názorem, ačkoli vás stádo přesvědčuje o opaku, ale ani se nebojte přiznat si omyl, vždyť jsme jenom lidi. Změnit názor, pokud nás k tomu vede přesvědčení či prozření, není chyba a má to větší cenu, než papouchovat něco, o čem nejsme vnitřně přesvědčení. Kurva, učíme se celý život.

PAFKA: Popravdě to, nač se ptáš, tedy nepociťuju, je to všechno jenom rokenrol a lidi jsou buď fajn a nebo ne. Jenže s těma druhejma se nebavím, tak vlastně ani nevím, co si myslej. Proti škatulkám nic! Mam jich doma spousty, v nich šroubky, konektory, trsátka…. Jó, jen bych dodal, že moc nemusím skiny, ani ty dobrý, protože když si daj to svoje pívečko, tak najednou musejí dávat na odiv svojí sílu, svaly, no a k fašizaci ostatních už je to jenom kousek.. Mír!

MARVIN: Já si pamatuju, jak v roce 1987 byl někdo somrák, vekslák, depešák, metalista, ale v podstatě byli všichni víceméně spiklenci proti autoritě a režimu. Dnes? Je to stejný, akorát já už to vidím trochu staršíma očima. Jinak…hudba je nejlepší prostředník…když se pořádně vožerou, tak se spolu baví raper, metalista, pankáč, džezmen, rocker a je jim to jedno, stejně druhej den nic nevědí…

 

Karlos: Je nějaká skupina na naší scéně, která vás poslední dobou velmi překvapila, v tom dobrém slova smyslu samozřejmě? Která banda vás naopak třeba i tak trochu zklamala, že si říkáte, kam se poděli ti staří dobří…? U této otázky bych jen doplnil, že když si někdo nějakou kapelu jednou někam zařadí, že to neznamená, že tam zákonitě musí vždycky patřit. Osobně chápu u formací jisté posuny. Tím, kam se poděli staří dobří, mám spíše na mysli, zdali se vám nezdá, že se některé kapele v poslední době třeba něco vyloženě nepovedlo?

JYŘÝČEK: Z nových kapel bych určitě jmenoval BRAIN DRAIN, COMPROMYSH, The CROOKED BEATS, KRIZOVÝ ŠTÁB z HK, PIPES and PINTS, The DISSIDENTS, NO SIDE, ZAMČENÁ HLAVA. Výborný je nový CD ZPUTNIK. Skvělá je staronová kapela z Liberecka VESELÍ KONÍCI, to je fakt bomba! Nelze jmenovat všechny, pochopitelně. Ze starejch kapel mám strašně rád SPS, kteří se asi tak jako my nikdy nezmění, mají výborný písničky a jako lidičky jsou to nesmírní pohodáři a Zdenda trénuje pozemní hokej, stejně jako já.:-)) Stejně tak ZNOUZECTNOST nebo třeba Zeměžluč. A pochopitelně se mi splnil i sen, že jsem si mohl pozvat na Punkový Vánoce FPB. Krása a nostalgie. Ani po X letech, Wanek s Romkem, neztratili nic ze své tehdejší vitality. Holt, kdo umí, ten umí! V podstatě žádná ze straších porevolučních nebo i předrevolučních kapel mě nijak nezklamala, všichni drží standart a spíše se vyvíjejí směrem ke kvalitě. Jediná věc, která mě opravdu zklamala totálně, bylo zjištění, že už nikdy nebudou hrát HRDINOVÉ NOVÉ FRONTY. Kapelu s takovým feelingem a nábojem dneska už nenajdeš. Já osobně jsem jejich koncerty ještě zažil a na Rockfestu v 89, když hráli v dolním patře Paláce Kultury, mě naprosto uchvátili. To byla energie na třetí. Já to tenkrát tajně nahrával na malej oranžovej kezaťáček s oranžovýma čudlíkama. Když ale začali hrát Dům na demolici, bylo to jako když do Tebe pustí 1000 voltů, kazeťáček putoval do zdi a Jyřýček se tak rozpogoval, že mu ulítla pravá kanada. No, škoda, že hoši už plují kdesi v gotických vodách…

ŠTĚPÁN: V současnosti jsem nezažil ani tak překvapení, jako spíš potvrzení cesty a kvalit, do kterých dotyčné party buď mířily, nebo se tam již pohybují. Pro mne to jsou jmenovitě: Mad pigs, Zakázaný ovoce, Benjaming band, Nežfaleš, Promile, Svině, Zeměžluč, Insania, The fialky, Exorcisphobia, Degradace, Muerti, Existence nové doby, Žádnej stres, Bad lovers, Pipes and pints, Sputnik, Green monster a další. Vlastně jo. Jedna kapela mne nedávno mile překvapila jak na živo, tak svou nahrávkou „Kočky jsou vrženy“ a to Deliwery. Jejich zpěvule má úžasnej jedák a kapela šlape na plný koule (ačkoli zpívá žena, hihi). Jinak jedna parta, která je řazena do punku (sakra proč?) a která mne až patologicky sere, jsou Rybičky 48. Kluci, sorry, nic jste mi osobně neprovedli, ale nějak je mi z vás na blití. Proboha, neříkejte si punk, nechci kastovat a vím, že nejsem žádný arbitr, ale….

MARVIN: Tak, jako u Štěpána, ani ne překvapení jako spíš potvrzení a obhajoba jejich práce: Nežfaleš, Motley Crue a Hanoi Rocks. A že by mě někdo zklamal? Vlastě ano: Yveta Bartošová – že ještě neumřela…

PAFKA: Za mě: HOUBA forewer!!!!! Hlavně jako lidi, čéče, když vím, že jedem hrát s nima, já se ti i těším. Jinak dobrý jsou Nežfaleš, Uraggan Andrew, Punk Floidi, to z těch mladších…

Karlos: Jak jsem psal již v úvodu, máte na kontě už šest řadových alb. Jak sám Štěpán v knize komentuje: „Deska „Čáry máry fuck“ byla pro nás zásadní v tom, že jsme si tam naprosto přesně ujasnili ksicht, co chcem hrát a jak to chcem hrát. … Další deska „Z řady“ logicky navazovala na tu předchozí, tu laťku, kterou jsme si vytýčili, nějak potvrzovala…“ Pak následoval „Vzorek bez ceny“, na kterém má, jak se můžeme také v publikaci dočíst, největší podíl Pafka a nakonec po dlouhé pětileté tvůrčí pauze spatřil předloni světlo světa váš nejnovější počin „Nikdy nebo navždy“. Zdá se mi, že každá vaše další deska je rozmanitější, pestřejší, nikoli však na úkor toho, že by snad postrádala již tradiční údernost. Vidím ve vás přesně ten typ kapely, u nichž se střídají „hlubší“ motivy s těmi spíše oddechovými, což perfektně vyvažuje celkový dojem. Jak to celé pociťujete vy sami, je pro vás hraní jen zábava nebo chcete posluchačům něco sdělit, něčím je pozitivně ovlivnit? Budete v této tendenci pokračovat i nadále? Jaké bude vaše další album a jak dlouho si na něj, dle vašich odhadů, budou muset příznivci počkat?

PAFKA: Moje představa je udělat k 25-ti rokům existence kapely dobrou Live placku, né jen nějakej záznam na dvě stopy z pultu. Čas ukáže…

ŠTĚPÁN: Myslím, že naše eventuelní další deska rozhodně nebude žádná extrémní odbočka do nevím kam. Prostě budeme dělat songy dál tak, jak nám srdce velí, podobně jako do teď. Co víc k tomu dodat? A kdy to bude? Za rok? Za dva? Sami teď nevíme. Myslím, že my už nemáme důvod někam spěchat. Jak se říká: všeho zavčasu. Ale ambice a něco nápadů v šuplících už jsou.

JYŘÝČEK: Nějaký hlubší sdělení u nás nikterak moc nehledej, spíše jde o to vykřičet do světa, co nás trápí a sužuje a především jde o zábavu. Časem, jak už hrajeme dlouho, jsme ovlivněni spoustou stylů muziky, a proto jsou naše CD tak rozmanitá. A je to dobře. Posluchač se nesmí při poslechu nudit, jinak je to ztracený. Muziku většinou děláme společně na zkoušce, kytaristi donesou motiv a pak ho doděláváme. No a třeba jen já mám doma na 8.000 CD, mraky muziky, kterou si ostatní ode mne třebas půjčují, a tím pádem máme velikej obzor a můžeme se nechat inspirovat. Jinak máme už asi cca 4 - 5 motivů na nový songy, takže snad to nebude dalších 5 let. Ono na druhou stranu každej rok vydávat nový CD, kam dám 10 skladeb sloka refrén sloka refrén a konec, to mi přijde zbytečný, to radši vydám CD za 3 roky jedno, bude tam těch skladeb 17 a pořádně propracovaných. To mi zkrátka přijde smysluplnější, ale je to jen můj osobní názor….:-)

MARVIN: Je to naprosto jednoduchý: I když přineseš do nvúček song, kterej Ti doma bude znít jak Deff Leppard, Metallica, Karel Gott nebo Stevie Wonder, tak z toho stejně vznikne N.V.Ú.. Myslím, že je to tak dobře. Když jsem doma připravoval pár svých příspěvků na Nikdy nebo navždy, trochu jsem se bál, aby to nepřekročilo rámec stylu nvúček. Zbytečný obavy: Jyřýčkovy bicí, Štěpánův hlahol atd. vše uvedou na správnou míru.

Karlos: Jsem tedy zvědav a sám za sebe se na vaše nové věci už dnes velice těším. Několikrát jsem tu stačil zmínit vaši knihu, neboli přesněji knihu vám věnovanou, jejíž vznik má na svědomí dnes již nehrající ex basák Aleš Vostřez. Jak na vás toto dílo jako celek působí? Jaké jsou na ni ohlasy? Jak se prodává?

ŠTĚPÁN: Stran obsahu knihy myslím, že Alex odvedl více než slušnou práci a má za ni respekt, obdiv a vděk celé kapely: my toho chlapa prostě máme moc, moc rádi. Ohlasy na knihu jsou zatím veskrze pozitivní a prodává se, co vím, velmi slušně. Co mne ale mrzí a jako výtvarníka dvojnásob, je grafická úprava, obalu především. V tom jsme se s vydavatelem slušně řečeno neshodli, v podstatě nás obešel. Takže na jednu stranu jsme rádi, že je kniha na světě a to fakt moc rádi, ale na druhou stranu nás štve, že po vizuální stránce je to zfušované. Co dělat?

JYŘÝČEK: Je to naprosto unikátní dílo a děkujeme Ceckovi, že to nakonec vyšlo. Je tam shrnutí všeho, mnoho fotek a hlavně pikantní příběhy ze života kapely, tedy hlavně humorné, že. A jelikož kniha jako nosič se dnes moc nenosí, jsme rádi, že ji Alex sepsal a dal dokupy. Ohlasy nás velmi mile překvapily a prodejnost je veliká, fakt nekecám. Náklad je již téměř rozprodán.

PAFKA: Alex to napsal hezky, tak, jak to doopravdy bylo. Dík a respekt, Alexi!

MARVIN: Knihu doporučuji všem rodičům dospívajících dětí. Alex je borec !!!

 

Karlos: Příběhy jsou opravdu pikantní a velmi humorné. Sám ji přelouskávám při sestavování tohoto rozhovoru již po druhé a mohu za sebe říct, že se čte opravdu dobře. Všem věrným fandům vřele doporučuji. Abych nakonec nezapomněl, chtěl bych se za všechny vaše skalní posluchače zeptat, jak to vypadá s již dlouhodobě připravovaným DVD? Kdy se na něj můžeme těšit?

JYŘÝČEK: Na DVD usilovně pracujeme. Víš, nechceme nic uspěchat, udělat DVD s jedním koncertem z velkého festivalu, aby jako bylo vidět, že na nás chodí tisíce lidí, to umí každej. Ale udělat retrospektivní DVD, kde bude sestřih koncertů 1990 - 2010, z 20 let práce a jako bonus budou fotky, klipy atd. To už dá práci. Jinak tento rok by mělo vyjít.

PAFKA: Tak to nemám představu. Jojo, co si člověk neudělá sám, to nemá a Alex je vyjímka…

ŠTĚPÁN: Stran DVD plánujeme a doufáme, že k 25 letům kapely, což je za pár, bude celý filmový skvost (hihi) na světě.

MARVIN: Jo tak to já vím prd…

Karlos: A v úplném závěru: Co byste vašim příznivcům a vůbec celé punkové scéně popřáli v letošním roce?

ŠTĚPÁN: Vzkaz pro letošek? Tož mnoho energie a chuti do života, co nejméně srážek s blbci, zmrdy a sviněmi, zdraví v množství větším než malém, něco těch peněz na koncerty a drinky, které si tam spolu dáme a samozřejmě pogo, punk and rock and roll. Těšíme se na Vás!!!

JYŘÝČEK: Lidi, choďte se na koncerty bavit a ne vybíjet si svoje mindráky. Buďte vždy sami sebou, i když to občas bude bolet. Stůjte si za svými názory za jakýchkoliv okolností. Nebojte se nahlas říct, co si myslíte. Buďte rádi za každý nový den, život je strašně rychlej. V dnešní době je potřeba víc, než kdy jindy, zastavit se, rozhlédnout se kolem sebe a zamyslet se nad sebou samým. A pak třeba vypnout komp a vyrazit do lesa.:-))) Mějte se všichni rádi a choďte i nadále na N.V.Ú.!!!!!

MARVIN: Ať jsou šťastni, mohou se bavit, popíjet, poslouchat muziku, v práci moc nemakat a mít za to víc peněz, levný byty a auta, hodný a chytrý děti. Ať mají radost ze života a ne jen starosti !!!

PAFKA: Jé, já nevím, prostě ať se maj všichni fajn a žijou tak, aby s tím mohli být spokojeni.

Karlos: Děkuji za rozhovor a přeji mnoho krásných zážitků na prknech, která znamenají svět!:-)