Ženy
Ženy jsou stejně zrádné a krásné
jako kaktusy na poušti,
kdy poušť je má duše.
Dokáží kvést
dokáží zranit
do nejbolestivějších míst.
Srší smíchy když vám je
do breku,
hoří když vy chladnete
a dokáží vás zahřát
jen pokud ony samy chcou.
Jsou vášnivé, rozverné,
systematické ve svých věcech,
nad kterýma zůstává rozum stát.
Častokrát vás nutí jim
samotným ubližovat
proti vaší vůli.
Omámí vás,
jsou jako hašiš,
klamou tělem jako kočka,
měkce našlapují a
vyčkávají a
pak vás uloví
a z jejich chřtánu
vám trčí akorát váš ocas
jako té poslední
kanálové kryse.
Dostanou nás, jednou
nás všechny dostanou
s celou svou
vítěznou mantrou
zapsanou na
krvavý notový papír.
Symfonie mužského pokolení
Ženy v útoku, ženy v obraně,
ženy na všech východních i západních frontách,
ženy ve frontě v supermarketu, ženy
za pokladnou v supermarketu,
ženy v autoservisu, ženy v parku,
ženy za malířským plátnem, ženy v kinech,
ženy za psacím strojem, ženy s hudebním
nástrojem tvořící krvavou Symfonii mužského
pokolení v obrazech pro ženské obecenstvo
ve frontě na nejnovější druh vložek pro zoufalé.
Květiny na louce pohlcující květy.
Včely vraždící trubce v kolíbkách
pláství z medu přilepeném na jejich
mladistvých křídlech.
Houfy, houfy, houfy
nejrůznějších žen.
Ženy života a smrti.
Lotosové kvítí mezi
slonovinovými stehny.
Propast života.
PO NÁS AŤ PŘIJDE POTOPA
Odkloním se od
svého počítače
a mám výhled na
svou polici, kde
se ukrývají všichni
ti, kteří tak dobře
bojovali, kteří mi
ukázali cestu.
Vidím je, jak jsou
na sobě naštosovaní:
Bukowski, Fante,
Gellner, Céline...
Vyčkávali.
I já vyčkávám.
(název: F. Gellner)
CO DOKÁŽE OPRAVDOVÁ MUZIKA
Ten pocit, kdy chladnou
konečky prstů a krev z nich
se přesouvá žílami v tlakových vlnách
přes lokty a paže a krk do hlavy,
kde se v zápětí stočí a stejným způsobem
se vydá na cestu dolů k nohám
a s váma to začne šít,
klepete si nohou do rytmu,
imitujete hru na nástroj,
zakřičíte refrén, zapálíte si
cigárko a pořádně
si loknete piva, které se do
vás vleje stejným způsobem,
jako ve vás cestuje ta krev
a začne mejdan uprostřed vašich útrob,
červené krvinky tancujou s pivem
a bílé krvinky tancujou s nikotinem a
celý svět se nyní odehrává jenom
uvnitř vás, ve vaší drobné tělesné
schránce.
Stránky Mike DeLongpre
11.7.2010 Rubrika: Literární fabrika | Komentářů: 0 | Vytisknout