Rozhovor s jedním z autorů studie o škodlivosti GMO

Rozhovor s jedním z autorů studie o škodlivosti GMO

26. září se na pultech francouzských knihkupectví objeví kniha "Tous cobayes! (Všichni jsme pokusní králíci)" od autora experimentu, G.E. Seralini, profesora molekulární biologie na Universitě v Caen. Ve stejný den se začne ve francouzských  kinech promítat film "Tous cobayes?", jenž natočil J.P.Jaud a jež dokumentuje průběh celého experimentu s geneticky upravenou kukuřicí od společnosti Monsanto. O dalších aktualitách k tomuto tématu u nás a ve Francii vás budu průběžně informovat v tomto novém seriálu (GMO, rakovina, či vytváření mediálního strachu...).

 

 

 

 

Dr Joël Spiroux, druhý muž v hierarchii vědeckého týmu odpovídá na otázky novinářky Morgane Bertrand.

 

Váš výzkum ukazuje na toxické efekty kukuřice OGM NK 603 a herbicidu Roundup, jenž je používán při jejím růstu. Můžeme si být jistí, že stejným způsobem působí na člověka?

 

Toxicita xenobiotik je posuzována na základě studií in vitro před tím, než se dostanou na trh, a to jak na lidských buňkách, nebo na malých savcích jako třeba na potkanech, jejichž metabolický systém a orgány (ledviny, játra, srdce...) fungují zhruba jako ty naše. Když se u nich objeví příznaky toxicity, můžeme předpokládat, že se mohou objevit i u člověka.

Co se týče léků, jsou studie nejdříve realizovány in vitro, aby se posléze posuzovaly jejich reakce na malé savce jako v případě xenobiotik. Pak se pokračuje ve výzkumu jejich toxicity u velkých savců (malé a velké opice), výzkum se pak zakončí u člověka. To je ovšem eticky nemožné v případě xenobiotik. Kritici často tvrdí, že pokusy in vitro se nemohou přímo odehrávat na lidských "pokusných králících", když však použijeme laboratorní krysy, křičí, že se jedná o skandál a že není možné, abychom nechali trpět potkánky. Jsem lékař a dávám přednost tomu, aby se jako pokusný králík používaly krysy a nikoliv celosvětová populace.

 

Proč nestačí výzkum in vitro?

 

Děláme je více jak deset let v naší laboratoři. Jsou relevantní, ale pouze doplňující. Poukázaly na evidentní vliv xenobiotik jako Roundup a Bisphenol A (BPA) na lidské buňky jater, ledvin, na pupeční šňůru, placentu a na embryonální buňky, což bylo popsáno v mnoha mezinárodních tiskovinách. Jsou však směrodatné pouze pro určitou buněčnou linii, například pro játra, nedokáží zjistit, jakým způsobem společně reagují i s jinými orgány. Zkumavka naplněná buňkami, i když jsou lidské, nemůže nahradit celé komplexní tělo savce. Proto je důležité, aby se od zkumavky přešlo ke studiím na malých savcích.

 

K čemu se dá přirovnat vzhledem k člověku množství GMO, které potkani konzumovali během dvou let trvajícího experimentu?

 

V naší studii je množství GMO kukuřice srovnatelné s tím, co konzumuje během života populace na americkém kontinentu, kde se GMO volně prodává bez toho, aby byl označen její původ. Což vlastně brání tomu, aby mohly být identifikovány jako choroboplodné faktory. Současná epidemiologie, jež slučuje choroboplodné faktory s určitou charakteristickou patologií, není přizpůsobená k tomu, aby mohla vystopovat chronické environmentální nemoci jako jsou rakovina, obesita, či cukrovka, neboť se jedná o choroby multi faktorové a vyvíjejí se odlišně v závislosti na stavu osoby (věk, těhotenství...). Tato obtížnost umožňuje popření skutečnosti. Proto také například slyšíme, že Američané konzumují GMO již patnáct let a nejsou nemocní.

 

A ve Francii?

 

Ve Francii a v jiných zemích, které jsou pod ochranou odkladu splatnosti GMO, jsme relativně chráněni. Byli bychom mnohem méně, kdybychom umožnili výskyt GMO. Nachází se však v malém množství v potravě, kterou konzumujeme. Užitková zvířata konzumují GMO mnohem více, než my, neboť jsou krmena sójou a kukuřičnou moukou importovanou z USA, které obsahují GMO.

 

A proč se u těch zvířat neobjevují nádory?

 

Protože nežijí dostatečně dlouho. Životnost laboratorních krys, které jsme používali, je dva roky až dva roky a půl. Víme tedy, že když jsou staré dvanáct měsíců, odpovídá to zhruba čtyřiceti letem u člověka. Délka života tura domácího je patnáct, až dvacet let. Do roku 1940 jsme je poráželi v sedmi letech, dnes, s vývojem průmyslového chovu, jdou na porážku v pěti letech, ve třech letech, ve věku osmnácti měsíců a někdy i méně. Nemáme tedy dostatečné množství času, abychom mohli zkoumat vliv krmiva na jejich zdraví.

 

Některým skupinám potkanů jste podávali k pití vodu s různým obsahem herbicidu Roundup. Může se něco podobného přihodit i lidem?

 

Během experimentu jsme třem skupinám laboratorních krys podávali tři různé dávky Roundupu. Nejnižší dávka odpovídala zhruba vodě z kohoutku, která teče v Bretani během periody hnojení. Průměrná dávka je srovnatelná se zbytkovým množstvím v jídle, jež je v USA považována za akceptovatelná pro člověka. Nejvyšší dávka odpovídá tomu, čemu se může při hnojení vystavit zemědělec, když si nedá pozor. Jedná se o situace, které jsou shodné s enviromentální realitou a s reálnými risky, které z toho všeho plynou.

 

A další etapa?

 

Zatím jsme ještě nepublikovali všechny výsledky studie, která trvala dva roky. Vydáme ještě čtyři až pět článků. No a pak bude naší prioritou práce na reprodukci a transgeneračních dopadech MGO a xenobiotik, které jsou stejně znepokojující jako u endokrinních rušitelů typu Distilben, nebo BPA. Zbývá najít finance. Studie, kterou jsme právě ukončili, stála tři milony Euro. Cenu té příští odhadujeme na pět, až šest milionů Euro.

 

Zdroj: Le Nouvel Observateur

 

 

Reakce na českém netu:

GM kukuřice zabíjí pokusná zvířata? Studie čelí kritice  (článek z Týden.cz)

Myši krmené geneticky upravenou kukuřicí uhynuly dříve  (lidovky.cz)

Zabije nás GMO a uzdraví nás motlitba?  (blog prof. Ing.Jaroslava Petra,DrSc)

Zabije nás GMO a uzdraví nás motlitba?  (stejný článek na webu osel.cz)

Zabije nás GMO a uzdraví nás motlitba? (stejný článek na webu neviditelnypes.lidovky.cz)

 

mrtvola ©

GMO, rakovina, či vytváření mediálního strachu...:


22.9.2012   Rubrika: Literární fabrika   |   Komentářů: 1   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 3,2
normálka 3,2
 

Diskuse ke článku - Rozhovor s jedním z autorů studie o škodlivosti GMO

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Klement
Klement - 23.1.2015 12:48

dobrý téma smajlik - 10smajlik - 10