Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Nevím, ale asi to odstartovali punkoví Joy Division, pak se kdysi dávno v osmdesátých letech minulého století odkudsi objevil nezávislý label 4AD, díky kterému ses mohl seznámit s hromadou melancholických kapel syntetizérového splínu typu Dead Can Dance, Bauhaus, Cocteau Twins, This Mortal Coil, The Wolfgan Press, Clan Of Clymox a fůry dalších gangů. No a pro fajšmekry v té době vyhřezl naprosto bezkonkurenční německý label ECM, který podobnou melancholii lízlou jazzem, minimalismem a klasikou dodnes propaguje díky muzikantům jako Jan Garbarek, Arvo Pärt, John Surman, zenový démon Stephan Micus, norský kytarista Terje Rypdal s českým basákem Miroslavem Vitoušem a spoustou dalších zajímavých týpků. V osmdesátých letech se rozjel i hardcore punk, no a jedna z jeho odnoží se jmenovala screemo, melodika smíchaná s brutalitou. Někde na pomezí všech těchto stylů a možná i úplně něčeho jiného, u nás v ČR vyhřezl hudební fenomén, jenž se zove FDK. Prostě a jednoduše 4AD & ECM ve fázi kytarového hardcore a vlastně něco původního a zvukově docela nového. Je docela zajímavé, že nezávisle na sobě a různými cestami došly k podobnému soundu kapely na různých místech zeměkoule. Ale co si budeme nalhávat, nějaký postcore, nebo sludge asi prostě visel ve vzduchu. Navíc informační kanály stejně jako vzdálenosti mezi lidmi se stále více zkracují a pocity běžného týpka žijícího v USA, Velké Británii, Německu, nebo v ČR se už naštěstí v dnešní době tak radikálně neliší.

Desku odpálí žhavá a vleklá industriální tavenina, instrumentální předehra, pak se do toho opře celá kapela a hned je ti jasné, co můžeš od FDK zhruba očekávat, spleen postavený na tu pomalé a tady poněkud rychlejší kytarové řeži, jenž doprovází vyprávění, zpěv a hrubý vychlastaný řev. Desku jsem už poslouchal opravdu mnohokrát a je docela zvláštní, že si nedokáži nějak zvlášť vybavit žádný konkrétní song. Přestože je na ní osm kusů, stále na mne působí spíše jako jeden dlouhý a celistvý útvar, ve kterém dochází k určitým změnám a posunům. Nechci tím však říct, že by se jednalo o nějaký šedý monolit bez nápadu, to určitě ne. Hudební tvář cd se mění a často dochází ke střídání nejrůznějších nálad, všechno však probíhá tak nějak komorněji, prostě na tebe po nějakém hc nevyskočí ska, nebo country a tak podobně. Někomu to možná přijde únavné, mě osobně cd hodně zaujalo. Mám pocit, že muzikantům nešlo o nahrání několika zpěvně melodických hitovek, kolem kterých by pak naskládali hromadu vaty, jež by zaplnila zbytek nahrávky. Mají k tomu všemu dost odlišný přístup, to je jasné. O textech si nedovedu udělat obrázek, protože jsou v angličtině a v promo materiálech se nevyskytují. Ale nějak moc mi to nevadí. Kdoví, jaká je jejich úroveň a nic mi vlastně nebrání v tom, abych vokální projev bral jen jako další hudební nástroj k vytvoření celkové nálady té, či oné skladby.

Zvuk nahrávky je profesionální a výsledný mix je na velmi vysoké úrovni, stejně jako čistota hry a přesnost jednotlivých muzikantů. Takže, abych to shrnul. Objevil jsem další zajímavou kapelu, která se vymyká z běžného soundu, jenž se běžně line z naší česko-moravské kotliny. Máš-li chuť objevovat nové a neotřelé věci, určitě mrkni na jejich Bandzone profil, kde si můžeš jednotlivé fláky poslechnout a udělat si vlastní obrázek. Jak už jsem napsal, tvorba kapely mne velmi oslovila a jejich deska se objevila právě v ten správný moment jako doprovod kalných a pošmourně studených zimních večerů. Bohužel nemám doma v obyváku krb, ve kterém hoří a praskají špalky sekerou naštípaného dřeva z hlubokých lesů. A ještě k tomu dřevěný barák ztracený v horách uprostřed temných hvozdů, kolem nějž kvílí zuřivé poryvy větru a zmateně víří mračna sněhových vloček a tak něco. No, nemohu mít všechno, ne? Prostě si tu atmosféru musím jen virtuálně představit. Ale nevadí, velmi dobrá práce.

www.fdkband.com

www.bandzone.cz/fdk

www.myspace.com/fdk.band

www.xproduction.cz