"Golden Brown", "Always The Sun", "Peaches". Jen pár velkých kousků z bohaté singlové diskografie jedné z nejslavnějších ostrovních kapel posledních 35 let. Punk, pop i rock se smísí s klávesovou psychedelií v nezaměnitelném zvuku anglických The Stranglers již 19. ledna v Paláci Akropolis.
Vyšli z punku, klávesové psychedelie let dávno minulých. Podepsal se na nich art rock přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Prošli popem. Používali jeho sladká ochucovadla a v nitru slov svých textů to byla parta smutných, naštvaných mužů. Černá děravá trika, tmavé brýle, zachmuřené pohledy. Na jedné straně kolovrátková "Golden Brown" s výraznými archaickými klávesami, líbezně melancholická "Strange Little Girl" popisující jedno procitnutí při střetu s reálným životem nebo velmi chytlavá až vlezlá "Always The Sun". Na druhé straně mnoho do punkova nebo rockova naladěných hudebních kreací - přesvědčivě odzpívaná "Straighten Out", "Peaches", nebo hutná "No More Heroes", která se slovně ptá po Lvu Trockém nebo Sanchovi Panzovi. Aniž by disponoval zpěvák Hugh Cornwell nějakým širokým rozsahem - dokáže podat skladby velmi originálně a poutavě. Například skvělá "Nice 'N' Sleazy" je toho důkazem. Tohle vše a mnoho dalšího shrnuje nové koncertní turné The Stranglers. Zformovali se v roce 1975 ve složení Hugh Cornwell (kytara/vokály), Jean-Jacques Burnel (basa), Jet Black (bicí) a Dave Greenfield (klávesy). Značná různorodost životů jednotlivých členů kapely - Cornwell promoval z biochemie, Black byl obchodník, Burnelovým snem bylo odjet "studovat" karate do Japonska a Greenfield byl minimálně skvostný klávesák - vyústila i ve svébytnou hudební formu. Hlavně výborné klávesy se staly poznávacím znakem kapely. Debutová deska "Rattus Norvegicus" jim vyšla o dva roky později a brzy ji následovalo poměrně úspěšné album "No More Heroes". Největší úspěch zaznamenali v pětiletce 1977 až 1982, z tohoto období pochází i většina skladeb zastoupených na poslední bestofce. Na začátku devadesátek došlo u The Stranglers k určitému posunu k poprocku i personálním výměnám - sólové kariéře dal přednost frontman Hugh Cornwell. Nahradili ho zpěvák Paul Roberts a kytarista John Ellis, bývalý člen skupiny Vibrators. Občas v nich slyšíte The Clash, občas The Doors a další. Diskografii skupiny tvoří i s různými výběry nejméně třicítka desek. Golden Brown je hitem, který bude žít i za desítky let... 19. ledna tento i ostatní hity předvedou konečně naplno v Praze.
Diskuse ke článku - Jedna z nejslavnějších ostrovních kapel - The Stranglers
Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Sanovak - 15.12.2008 18:50
tak na tydle bych sel moc rad jenze 800 kc vazne nemam dyby byl vstup za 80 tak to je uz jina...
Linkos - 15.12.2008 17:35
sbblind: hlavne ze pistole byli laciny. A nevim jestli se mira kvality posuzuje podle ceny.
sbblind - 15.12.2008 16:47
jakej pak punk za 8 stovek?
Radovan - 14.12.2008 10:32
V ´80 tých letech se jim říkalo ¨OŽIVOVAČI PUNKU¨:)
Linkos - 13.12.2008 22:15
Nekdy je az zvlasni co vsechno bylo punkovy,prej se psali snad i basne...
psychokůzle - 13.12.2008 17:43
jéé tak tohle jsem tu ani nečekala
štelca - 13.12.2008 14:48
Jediný dvě písničky, který se mi líběj jsou "Golden Brown" a "No More Heroes", protože jsem je slyšel na Starý Kovárně předělaný. Pak jsem si stáhnul album Stranglers a to mě teda vůbec neoslovilo.