Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Provokace. Asi nic jiného nevystihuje život a práci Vivienne Westwoodové lépe. Provokuje nejen v oblékání, ale i v politice. A už čtyři desítky let.

Britská módní návrhářka, která proslula šokujícími modely se sexuálním podtónem, šla a jde vždycky proti větru, cestou odporu: „Základní myšlenkou je, že z života máte to, co do něj vložíte, a že skutečný prožitek ze světa vyžaduje přemýšlení – nestačí sledovat světovou politiku, dívat se na filmy a číst bestsellery. To je povrchní, je potřeba jít hlouběji, abyste pochopili, co jste zač, co je svět zač a jak by se mohl zlepšit… Řekněte mladým lidem, že pokaždé, když třeba hledají ve slovníku nebo si prohlížejí obraz, a ne třeba časopis, tak že přemýšlejí, a tudíž jsou částí hnutí odporu.“Do odporu vůči konformitě se Westwoodová pustila na začátku 70. let, když své jméno spojila s punkem. Nejprve společně s manželem Malcolmem McLarenem otevřela v roce 1971 butik se jménem Let it Rock!, kde přešívali a prodávali oblečení z 50. let nakoupené na bleších trzích. Když za rok svůj obchod přejmenovali na Too Fast To Live, Too Young To Die, už ho znal v Londýně každý.Jedni proto, že nad potrhlými modely podivné dvojice McLaren – Westwoodová ohrnovali nos, druzí proto, že těmto modelům podlehli. Jako třeba členové kapely Sex Pistols. Jejich manažer a současně manžel Westwoodové McLaren je oblékl do modelů z jejich butiku a lepší reklamní tah pro svůj obchod nemohl udělat. To už butik nesl výstižné jméno - Sex. Zanedlouho se ze Sexu stal pojem a Vivienne Westwoodová uznávanou návrhářkou. Byla to ona, kdo členům Sex Pistols počmáral a propíchal spínacími špendlíky kožené křiváky a roztrhal trička. Byla to Westwoodová, kdo se stal symbolem pro celou generaci punkáčů. A byla to zase ona, kdo přestal trhat trika a dal punku sbohem, protože prostě chtěla jít dál...

V osmdesátých letech se nechala inspirovat historií, hlavně barokem a rokokem. A tak se po přehlídkových molech procházely modelky v krinolínách, korzetech a sametu. Nezapomněla ovšem na svou potřebu provokovat a nikoho nenechala na pochybách, že by se bezhlavě zhlédla v aristokratické módě. Její modely byly plné parodie. Legraci si dělala i sama ze sebe – fotila se třeba jako britská královna. Když ji o nějakou dobu později skutečná britská královna pozvala do Buckinghamského paláce, aby jí udělila šlechtický titul, Westwoodová překvapivě neodmítla. Přišla ovšem – prý nedopatřením – bez spodního prádla, což neuniklo fotografům, ani královně.Co si přesně Vivienne Westwoodová myslí o britské monarchii, není zcela jasné, své výhrady vůči britské vládě ale neskrývá. „Rozhodně budu hlasovat proti němu, musí odejít,“ prohlásila loni v říjnu na adresu britského premiéra Gordona Browna, když vyhlašovala manifest nazvaný Aktivní odpor proti propagandě.

Za zlé měla vládě protiteroristický zákon, který měl dát policii nová práva na úkor občanů. Vytvořila proto kolekci 56. Číslo je odkazem na maximální počet dnů, po které mohla policie držet osoby podezřelé z terorismu ve vazbě, aniž by proti nim vznesla obvinění. „Vláda pro nás všechny představuje hrozbu. Kohokoli si můžou vybrat a potrestat na základě nejasných soudních příkazů, bez řádného procesu, bez šance se přiměřeně hájit,“ pronesla, když se v roce 2005 spojila s britskou neziskovou organizací Liberty, která pomáhá lidem se soudními spory. Vytvořila pro ně trička s nápisem I AM NOT A TERRORIST, please don´t arrest me (Nejsem terorista, nezatýkejte mě, prosím) a výtěžek z prodeje triček dala na účet neziskovky. Jindy zase na molo poslala modelku ve spodním prádle v žlutozelené fluorescenční barvě, kterou nosí na mundůrech také zajatci v americké věznici Guantánamo. Kalhotky s nápisem Fair Trail, My Arse (Spravedlivý proces, můj zadek) si pak vyfotili všichni přítomní fotografové. Westwoodová tak protestovala proti zacházení s vězni na Guantánamu.

Protest pod světoznámou značkou Vivienne Westwoodová se dnes už neomezuje jen na oblečení, jsou to i boty, šperky, parfémy a dokonce oblečky pro psy. Vše v náležitě bláznivém pojetí.