Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Z Československých předrevolučních a i chvilku po revoluci hrajících kapel je to má jednoznačná jednička v oblasti našeho hardcore. Tuhle kapelu mám prostě moc rád a tak jí věnuji tento článek.

Základem všeho byla kapela P.S (Pohlavní styk), kterou založil, nebo byl jeden ze zakladatelů, Robert "Jimmy" Vlček. Tato kapela měla převážnou většinu textů o tom, jak někde chlastaj a jsou neustále našrot a nebo pod vlivem drog. Jimmy nelenil a nechával si z ciziny stále dovážet různé punkové a hardcoreové nahrávky. Jak je poslouchal, tak si časem začal říkat a uvědomovat něco jako: "My tady zpíváme vlastně o nesmyslech a de-facto naprostejch kravinách a přitom ta podstata punku, nebo spíš punkrocku, je někde jinde." Prostě kapely, co mu někdo tahal ze zahraničí, měly texty úplně o nečem jiném. Texty, ve kterých převažovaly většinou sociálně - politický věci, které byly navíc ještě hodně kritický ke všemu okolo. Dost ho to tenkrát ovlivnilo a tak netrvalo dlouho a někdy v roce 1987 přišel s nápadem, že založí kapelu, která bude úplně jiná, než jeho první kapela P.S. Jiná jak hudebně, tak i po textové stránce. Chtěl, aby ta kapela byla svým způsobem vážná.

Asi první, co ho zaujalo, a o čem ty zahraniční kapely zpívaly, tak to byla různá antimilitaristická témata, což se později po rozpadu P.S. na tvorbě nově vzniklé Kritické situace hodně podepsalo a bylo hlavním hnacím motorem této úderky. Taky to bylo hodně daný tím, že Vlček přicházel, když mu bylo tak 17 let, do styku s lidmi, kteří byli o nějaký ty dva roko starší a chodily jim povoláváky na vojenskou službu jako na běžícím pásu. Což ho sralo z jednoho prostého důvodu. A to byl ten, že je nebude dva roky potkávat na koncertech, burzách, či v hospodách a že jak on tehdy říkal, bude bez nich. Proto tehdá převážná většina textů Kritické situace byla o tepání do základní vojenské služby, proti násilí a válce s ním spojené.

Fanoušci K.S. si nejvíce nacpali do hlavy převážne ty antimilitaristický texty z té doby a tak i trochu zapomínali na to, že kapela neměla jenom tyto skladby. Měla vály, které byly i hodně sebekritické. Sebekritické především směrem do vlastních řad! Třeba v tom, že punkáči se chovali daleko víc destruktivně, než konstruktivně, a taky hodně pokrytecky a celkově se chovali jinak, než co vlastně sami hlásali. No, někde kolem let 87 - 88 začala kapela ještě pod názvem E.I.K. (podle předmětu Ekonomické informace a kontrola, ale muzikanti říkali Epileptický idioti a kurvy), veřejně vystupovat. Její první sestavu tvořili muzikanti Robert "Jimmy" Vlček (bicí), David "Kratos" Bartoš (zpěv), Václav Girsa ("Vince Drinky" - kytara) a Šimon "Šifon" Budský (basa). Pod názvem Kritická situace vystoupili až v březnu roku 1988. Netrvalo dlouho a kapela na sklonku září 88 nahrává své první demo s názvem "Zejtra je nám dvacet", kde mimo jiné vystupují ještě další muzikanti jako Jarda "Wonid" Cvach (kytara a ex-člen kapely Suicidal Commando) a Dan "Yahoda" Malaniuk (bicí). Neměl bych taky zapomenout, že někde kolem listopadu 88 se kapela na chvilku odmlčela, příčina byla uvnitř kapely. Ale uběhlo pár měsíců a Kritická situace do toho opět praštila. Někdy kolem června 89 po sérii koncertování vydávají demo číslo dvě "Stále na útěku", kde mimo jiné vystupuje taky Ciryl Křeček (kytara), který občas zaskočil za Wonida.

Postupem času se sestava kapely nadobro ustálí a to do složení: Yahoda (bicí), Jimmy (kytara), Kratos (zpěv) a Šimon (basa). Nutno ještě podotknout, že soubor nikdy nevystupoval proti komunistickému systému a stál spíš nad ním, jak Jimmy říkal v takové filozoficko - sociologické rovině. Takže je listopad 1989 svým způsobem minul a ani se jich nějak zásadně nedotkl. V těch sračkách se potáceli až do roku 1990, kdy Šimon řekl: "Dost, ted' tady jsou jiné možnosti." No a že když tady tedy jsou, tak proč nezkusit založit regulérní kapelu, která bude mít možnost ty své ideje pokud možno bez ostudy šířit. Proto v kapele proběhla docela velká čistka, při které odešel například Girsa, nebo Wonid.

Přeskočím pro kapelu tak nějak neutrální rok 1991, kdy "jenom" hojně koncertovala, a vrhnu se na rok 1992. Tímhle rokem pro Kritickou situaci začaly doslova a do písmene obrovský žně co se týče návštěvnosti na jejich koncertech. Bylo to taky zapříčiněno tím, že kapela byla už docela dost známá a navíc v roce 1993 vyšla první oficiální nahrávka "Kritická situace", kde je takový průřez její dosavadní tvorbou. Na okraj uvedu dvě z prvních skladeb "Tam kdesi za Piavou" a "Chlapci a chlapi" a zakončím to věcí "Krvavý sport". V těhlech letech byla na jejich koncertech průměrná návštěvnost 300 lidí (!!!), což muselo být perfektní. Jasný, řeknete si, že tehdá tolik kapel, co do punx cpaly takovýhle pecky, moc nebylo, a že byla malá konkurence a i nouze o tenhle druh žánru u nás. Kapely byly, ale zřejmě né tak dobrý, proto Kritická situace byla v těchto letech jednoznačně číslo 1 !!! Sestava byla asi taková: Jimmy, Šimon, Martin a za bicími nově Svatopluk Čech. Sestava K.S. se během fungování dost měnila, za zmínku ještě stojí jméno, nebo spíš přezdívka punkera Větváka (možná z Ústí nad Orlicí, ted' si nejsem jistej....), který na festivalu v Oskavě zaskakoval se šestnácti pivy v sobě za Kratose. Nutno dodat, že tenkrát to odzpíval pěkně a zachránil i kapelu :-)

Nebudu to prodlužovat a přejdu k poslednímu singlu K.S., který vyšel na EP s názvem "Forgiveness". Jsou na něm jen čtyři skladby a jedna z nich vznikla už kdysi dávno (Morituri Te Salutant). To, že K.S. vyplodila během tří let pouze a jenom tři songy, bylo zapříčiněné hlavně tím, že se naplno věnovali hraní a šíření právě těch idejí, o kterých jsem se zmiňoval výše. Na malé kreativitě co se týče nových songů měl velký vliv zájem pořádat koncerty jiných kapel a podobně. S tímto albem tak nějak nadobro souvisí i následný konec kapely, která se nesmazatelným písmem zapsala do dějin našeho hardcore. Proč vlastně Kritická situace ukončila činnost? Odpovím vám slovy přímo Roberta "Jimmyho"Vlčka:

"Konec Kritické situace nastal hlavně proto, že jsme si uvědomili, že tak trochu šíříme jiné ideje, než vlastně chceme, protože u nás pořád převažovaly texty ze staré doby, který jsem napsal, když mi bylo 18. A najednou mi bylo pětadvacet. A to je docela zásadní rozdíl v lidském životě, někdy to lidí nechtějí pochopit, ale... Já tím nechci říct, že si nestojím za tím, co jsem napsal v těch osmnácti, ale chtěl jsem, aby to bylo lepší. Třeba první dva texty na EP Forgiveness, to byl takový vzor, kam jsme to chtěli posunout. Zase mě ale přišlo blbý, aby se kapela pořád jmenovala Kritická situace a přestala hrát starý songy a hrála ty nový, to by i lidi byli nasraný. Tak jsme si řekli, hele, hrajeme devět let, tak to prostě zabalíme a uděláme něco novýho. No, tak jsme to zabalili a nic novýho už neudělali." :-)

Poslední koncert se váže k datu 23.12.1996 v klubu 007.

Vytvořeno za pomoci informací z Hiraxrecords.sk a knihy Kytary a řev, aneb co bylo za zdí.

Punk's not dead !!!