CO PANKÁČ,TO SORTA...

 

Recenze: Sto zvířat – Postelový scény

Recenze: Sto zvířat – Postelový scény

Jako první mě při poslechu nového alba pilířů českého ska Sto zvířat napadne, že je to prostě evoluce. Pokud se po snad po všech směrech parádních albech Ty vole na základní škole a Nikdy nic nebylo Zvířata obrátila k vážnějším textům a zadumanější hudbě, tak avizovaný návrat ku skočným popěvkům nabitým vtipem se vlastně nekoná.

Postelový scény totiž tempo nastavené deskou Rozptýlení pro pozůstalé nijak zvlášť nevyvrací a ochotně s ním obcují, až se zdá, že Zvířata brzy konvertují do svých pomníků, černobílým praporem zakrytých sarkofágů. Byla by to ovšem škoda, protože přece jen je nějaký krok zpět ku typickému textovému pozitivismu zřejmý, na rozjařený koncert však nový repertoár není. Od první písničky marně čekám na kousek s jasným tahem na branku, čekání mi celkem příjemně krátí Erotickej film („můj život je erotickej film, ve kterým se houby stane ... příšerně sestříhanej“), Víno s klokanem, Návod, jak ji sbalit a Mrtvej pán, ale nedočkávám se. Možná mi mysl zastiňuje právě legendární píseň Škola a nejsem ochotný připustit si jakýkoliv jiný vývoj ve směrování kapely, možná mě prostě jen nedokáže uspokojit řemeslně dobře uplácaná deska.

Tou Postelový scény bezesporu jsou. Zvířata čerpají vlivy, odkud se jim to hodí, a tak pokud jsem zrovna nebyl hostem nějakého šejka, tak jsem opravdu zaslechl cosi z arabského světa smíchaného s latinskou trubkou, tu zase trochu valčíku (?) a dost mi toho stejně ještě uteklo. Muzikantské výkony opět uzrály, stejně tak pěvci, motivy písní jsou stále ještě originální, texty opět po tmavé chvilce pobaví, tak o co mi jde? Možná, že je tohle nevýchovnej koncert u mě nepříliš populární hudby (ne neblížící se šansonové náladě, kterou asi nejvíce tvoří hlas Jany Jelínkové) a možná jen prostě ska a jemu podobné a příbuzné směry znějí naživo o sto procent lépe a nejkratší cesta do srdce Zvířat vede mezi lidmi pod pódium. A je tu jaro, takže příležitostí bude více a více.

Sto zvířat – Postelový scény

Délka: 40:53

Písně: Nástěnka, Erotickej film, Přístav domácího štěstí, Královna temných spádů, Víno s klokanem, Recept, Havran, Návod, jak ji sbalit, Ikaros pro chudý, Mrtvej pán, Bez tebe, U nás se dojídá, Nevýchovnej koncert

Hodnocení: 6/10

Martin Višňa


27.3.2009   Rubrika: Recenze na CD   |   Komentářů: 0   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 2
jde to 2
 

Diskuse ke článku - Recenze: Sto zvířat – Postelový scény

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.