Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Spojil jsem se s Ruslanem po telefonu a zeptal se ho na některé věci, které zajímaly mě osobně: co se teď děje ve skupině, jaké jsou nejbližší plány, jaká je situace ve vedlejších projektech Ruslana, ale i na několik obecných otázek, týkajících se samotného punk rocku. Tohle z toho vyšlo:

- Nahráli jsme koncertní album, Live. Teď by mělo vyjít. Natočili jsme nový klip k písničkám z alba „Transformacija idealov" (Transformace ideálů), ale ještě jsme ho nesestříhali. No, a koncerty v Rusku budou.

- A klip se chystáš sám sestříhat? Vím, že se zabýváš střihem videí, dokonce jsi se chystal jít na VGIK (Vserossijskij gosudarstvennyj institut kinematografii imeni S. A. Gerasimova – Všeruský státní filmový institut S. A. Gerasimova – pozn. Bazarov) a na obor režie.

- Ano, sám. Budu stříhat tady ten. I ty minulé jsem stříhal sám.

- Je udělaných několik klipů a kreslený film. Ale není na to čas, hudba zabírá hodně času. Samozřejmě, že je to všechno bezva.

- Klipy vydáváme na DVD, ale vcelku se dají najít všude. Ale teď možná budou nové klipy. Nápadů je hodně, ale hudba zabírá moc času.

- Na kytaru už asi pět nebo šest let hraje Oleg Diagen, má i svoji skupinu „Diagens", na baskytaru hraje Alex, ten má kapelu „Teorija Chaosa", na bubny hraje Kirill, také hraje v nějakých skupinách, v „Nogi Vini-Pucha" (Nohy medvídka Pů) tuším.

- Ano.

- Alkohol, drogy, cigarety, káva a další stimulátory ničí organizmus. Pokouším se se jich buď úplně vzdát, nebo je kontrolovat, aby mému organizmu moc neškodily. V zásadě podporujeme střízlivý způsob života, Straight edge.

- No, ano. Reklama na alkohol a cigarety je na trhu hodně mocná, obchodníci z toho udělali dokonce až módu. Jenže kvalita je špatná, je to hodně škodlivý. Řekněme, že pokud lidi dřív pili víno, bylo to možná i trochu dobré pro krevní oběh, ale dnes prodávají různé koktejly a jiné hlouposti a nutí to lidem. Lidi chlastaj a někteří kvůli tomu i umírají.

- Punk (hardcore a těžká hudba obecně) se dělí minimálně na dva směry: ideologický a lidi, kteří tu jsou, aby kalili a radovali se. My se snažíme být přece jen víc ideovými punkery, než těmi kaliči. Ale existují jak jedni, tak ti druzí, celkově tady v tom nic moc špatného není. Protože punk, to je jakási vzpoura, protest proti obyčejnosti, šedivosti lidí. Punk je tu proto, aby nakopnul lidi k nějakýmu pokroku, k rozbití stereotypů. Stereotypy se dají rozbít dvěma metodami – buď jakýmsi punkovým divadlem, nebo naopak velice kulturním intelektuálním způsobem.

- V zásadě se punk dělí na pop-punk a, budeme-li to brát jen u nás v Rusku, na punk-hardcore, těžký punk. To je takové hrubé rozdělení. A všechno další se dá najít tam i tam. Ale musíš pochopit, že těžký punk byl vytvořený neformální společností na začátku osmdesátých let jako alternativa hudbě, jako alternativní kultura, a pop-punk vznikl na začátku devadesátých let jako zábavný proud veselé hudby a jako hudba pro veselé trávení času studentů. Něco jako v „Prcičkách". Byl vytvořený ve své většině v Americe. Ale těžký punk se vytvořil v Evropě. A to jsou dva různé směry a dalo by se říct, že mnohdy se vzájemně ignorují. Pop-punk je postavený na prodejnosti a vytvořený pro pobavení publika, proto „těžcí" punkeři nikdy nepřijmou pop-punk jako seriózní směr. Samozřejmě je možné se pobavit, ale ne víc. Vůbec lidem, kteří nechtějí poslouchat těžkou hudbu, nebo-li chtějí si punkovat prostě jen ve studentských letech, se líbí nejvíc pop-punk a volí jej tedy. Je jednodušší, veselejší, zábavnější.

- A těžký punk je spíš způsob života, způsob myšlení, když to tak řeknu. To je jako boršč a bonbón. Bonbón si dáš jednou za týden, prostě tak kvůli sladkosti, ale boršč jíš každý den, bez něj se ti žije zle.

- Ano.

- Pochop, všechno závisí na konkrétních lidech, ať je to jak chce. Na jednotlivých skupinách. Některá skupina představovala zájem, řekněme,... Existuje taková věc prostě, nejen v punku, ale vůbec dnes v celé lidské tvorbě, že v 70. a 80. letech byl mnohem serióznější přístup. Serióznější byl vztah k filmu, hudbě, lidstvo skládalo zajímavější melodie, závažnější filmy. V 70. a 80. letech nejen v Rusku, ale i po celém světě měly skupiny mnohem výraznější melodie. Dnes je všechno technické, převažuje technika, ale melodika se vytrácí. A to je ve všem. Společnost je dnes víc nakloněna technickému rozvoji, než duchovnímu. Ale jinak se nic nezměnilo.

- S čím je to spojené? Taková je tendence rozvoje lidstva. Je taková doba, že převládají technologie. Však v 90. letech to bylo zvlášť silně patrné. Dnes se nad tím začínají lidi zamýšlet. Právě teď jsou v módě 70. a 80. léta a možná se vrátí i dobré melodie. Ony se pomaloučku stejně jaksi vrací.

- Je potřeba si zachovávat svou svébytnost, ale současně i předhánět Západ, čili Ameriku s Anglií, v kvalitě.

- Samozřejmě. Řeknu ti to tak: četl jsem recenze na naše alba, na tři čtyři poslední alba, v německých a anglických časopisech, a tam říkají, že je to ruský, moskevský styl. Že něco takového vůbec nikde není. Jim se líbí „Purgen" právě proto, že u nich na Západě neexistuje analogická hudba.

- Punkerům první vlny, i Jellu Biafrovi, v té době bylo dobře, něco se jim na tom tehdy líbilo, líbilo se jim žít ve své době. Dnes se svět změnil a oni se na něj dívají jinak. Vůbec nevěřím tomu, že by Jello Biafra řekl, že by bylo dobré vrátit Železnou oponu a udělat všechno jako zastara. Já si myslím, že on je člověk pro rovnoprávnost. Musel se radovat, že Železná opona už není. A hudba - to je ve skutečnosti všechno jen pitomina, to nejhlavnější je mír na Zemi. Hlavní je, že ty Železné opony už nikdo víc nepotřebuje, je to minulost. Jsou to zastaralé metody řízení státu. A pokud to tak opravdu řekl, tak prostě jen nostalgicky vzpomíná na svoji dobu, na 82. - 87. rok, kdy u nás běžela perestrojka a u nich měli cosi nepochopitelného. Vždyť v 87. odešel z DK. To bylo před 20 lety.

- Ale to nemá pravdu. Jde o to, že Železná opona tu nehraje roli. Já ti můžu rovnou říct, že dovedu rozlišit, a přitom normálně rozlišit, z jaké země skupina je – všechny jsou různé. Všechny, například slovansky mluvící skupiny se silně liší od anglojazyčných skupin, hodně silně. Jak melodikou, tak vším. Svojí kulturou. A také německé skupiny. Jsou skupiny, které samozřejmě jen někoho kopírují. O těch skupinách se vlastně nebavíme. A co ony tam třeba kopírují? Existuje na světě 10 skupin, které prostě přezpívávají písně „Misfits". Ale jsou i zajímavé, výrazné kolektivy z Německa, z Francie, z Ruska. Výrazné skupiny, které konkrétně prezentují svoji společnost. Ale za prvé: punková hudba a vůbec všechny ty směry jsou mezinárodní. Není tu národnost. Je to jako hudba celé zeměkoule. Víc je asi Evropanů na Zemi. Na východě samozřejmě takovou hudbu příliš neposlouchají. Takže celkově můžou být skupiny na sebe trochu podobné, ale stejně tak jsou i rozdílné, zdá se mi. A za druhé si myslím, že na to neměly vliv pády všech těch Železných opon, ale spíš to, že se objevil internet. Začala být dostupnější komunikace. Lidi komunikují. Informace se velice rychle dostávají do všech míst na světě, o nějaké události lidi vědí během hodiny. A právě tento způsob výměny informací mezi lidmi zapříčiňuje to, že žijí jakoby v jednom státě na jedné planetě. Díky tomu se hudba, jako i vše ostatní, podobá salátu. Dnes je design automobilů jako vlašák: nedojde ti jaká je to hned značka. Oblečení - také jakýsi mišmaš. Jestliže je dnes nějaká skupina populární, tak si také bere ze všech stylů po trošce. Udělej si svůj salát a vše je hotovo. Dnes se všechny ty hrany začínají stírat. Jsem přesvědčený, že lidé v Americe, kteří nejsou úplně hloupí, se velice zajímají o Evropu, velice se zajímají o Rusko. A všechno to do sebe vstřebávají. Řeknu to takhle: po pádu Železné opony se začal americký film víc poevropšťovat. Což bylo pro něj užitečné, protože byl úplně kýčovitý, rozumíš. Můžeme jim dát to, o čem ty hovoříš. Ale evropské a východoevropské skupiny, když si berou něco od amerických, tak se tím zhoršují, ale pro americké, když si berou něco od evropských nebo ruských kapel, je to užitek. Protože evropská a ruská kultura je velice starobylá, má hluboké kořeny ve všech oblastech. Americká kultura – to je 300 let. A je to kultura, řekněme, barbarů, dobyvatelů území, lupičů, dobrodruhů, podnikatelů, prodejců show, obchodníků. Po příjezdu do Ameriky se odtrhli od kořenů, které zůstaly tam, kde žili dřív. A oni si teď musí nashromáždit z celého světa všechno, co se dá. Peníze, naftu, mozky. Takhle to je. (smích)

- Ano, vše. Oni měli pokračovat v indiánské větvi, když už tam teda přišli, potom by z toho možná i něco bylo. Jenže oni je všechny povraždili. Všechny Indiány zavřeli do koncentráků. A vyšlo najevo, že se na tom prokletém kontinentu nic nedaří. Kromě tisknutí doláčů.

Rozhovor převzat z http://purgen.3dn.ru/publ/13-1-0-136