CO PANKÁČ,TO SORTA...

 

THE DAMNED (část třetí)

T¨HE DAMNED  (část třetí)

Žádný další koncert se nekonal, ale tři damneďáci zase táhli pospolu, no a brzy to vyzkoušeli jako Doomed se zpěvákem z King, Henry Badowski, který s nimi hrál na basu. Když se jim podařilo urovnat spor s Brianem, mohli se v roce 1979 znovu pojmenovat Damned a na basu začal hrát Alasdair "Algy" Ward. Sensible: " Algy byl těžký nemrava, dost chlastal, na basu hrál s ocelovým trsátkem, aby dosáhl ten rozvrzaný zvuk. Vypadal jako hustý drsoň, ale po několika sklenkách se to ztratilo, v jádru se jednalo o docela sympatického týpka. V kapse pořád nosil kladivo a jeho válečý pokřik byl ve stylu kde je moje kladivo." Vanian: "Zjistili jsme, že máme pořád věrné publikum. Neměi jsme smlouvu s žádnou gramofonovou firmou, ale lidi stáli řadu na naše koncerty. V Londýně stovka lidí vyšplhala po lešení do třetího patra, aby se po střeše dostala na naši akci, ale nikdo v tisku o tom nepsal. V New Musical Expres dostali příkaz, aby o nás nikdy nepsali. Nikdy. " Žádné lano od nějakého labelu, až je konečně kontaktoval nědo z Chiswick, jedna z prvních indies, která mimo jiné financovala i první demo nahrávky Damned. Nahrávání začlo ve studiu RMS v Londýně. První vál, který hodili na plac, byl "Love Song", hustá dávka punku, kterou splácal Captain ve svém kumbálu, zvukový chaos Damned zahraný ještě rychleji, než bývalo zvykem. "Love Song" vyletěl v dubnu 1979 a zabodoval v hitparádách, dostal se na 20. místo. Kapela se dvakrát objevila v televizi v pořadu Top Of The Pops, pro Captaina to byl opravdu velký okamžik: "Věděl jsem, že na to máme, tu brzdu jsme prožrali jako hladové krysy. V tom je prostě síla Damned, kapela díky pár týpkům, kteří se dali dohromady a dokázali napsat dobré songy, přežila šílenství, chaos a stupidní chyby." Chiswick přichází s nabídkou na nové album, no a stále sebejistější Sensible začíná plnit repertoár kapely bizarními nápady ze svých starých tajných kazet.

 

damned

Punkové postoje v Anglii letěly během třech divokých let od léta roku 1976 takřka všude. Někteří z počátečních aktérů jako třeba John Lydon s PIL po anglicku zmizeli z epicentra a začali experimentovat s jinou hudbou. Jiní, kteří právě dorazili, něco pořád kutili se třemi akordy a založili nové hnutí, loajální a neoblomný neo-punk. Scéna měla své šašky, šílence, idioty, napodovače, kretény, ty, co se úspěšně svezli na nové módě, umělce, mods nové generace, jako, najít v tom všem nějakou čistou formu punku, která byla o něčem a měla budoucnost, fakt nebylo jednoduché. Nějakou nevysvětlitelnou náhodou se to podařilo dvěma kapelám, které ve stejné době nahrávaly desku v to samém studiu. Když Damned vypadli ze studia 1 z Wessexu, aby se pustili do mixáže, The Clash tam nahráli song "London Calling". Chlápci z Damned týpkům z Clash zpočátku moc nedůvěřovali, páč nazapomněli na to, jak je vykopli z Anarchy Tour, nakonec však pochopili, že za tím vším stáli manažeři kapel. Na dvd, jež je součástí London Calling: Deluxe Edition, můžeme vidět, že jejich vzájemné vztahy již byly v pohodě. Během improvizovaného setkání Clash a Damned mlátí veselý Sensible na bicí jakýsi debilní rytmus. Tomu všemu však předcházely i chvíle plné napětí. Vanian: " Captain nechal nafouknout prezervativ, namaloval na něj jakýsi xicht a napsal něco ve stylu Clash mají strach. No a vypustil jim to do studia, šprc guma se chvíli vznášela a pak se usadila na stropě. Nebylo v tom nic zlého, ale Mick Jones odmítl pokračovat v nahrávání, dokud to kdosi ze studia neodstranil."

 

damned

 London Calling, vážné a politicky angažované album, které staví punk na bohatém hudebním dědictví. Ve srovnání s tím, co vedle vytvořili Damned, vidíme, že se jedná o dva naprosté protiklady, den a noc. Přitom i Damned srali na nějaká dogmata o tom, že punk by měl vyloučit všechno, co se v hudbě stalo před jeho vznikem. Sensible: "Punk se bohužel stal něčím uniformním, všichni se podobali Exploited, na něco podobného jsme fakt neměli chuť. Chtěli jsme jít naší vlastní cestou, vždycky jsme si mysleli, že punk je prostředek k experimentům a že nějaká pevná pravidla v něm neexistují." Damned se nebránili těm nejopovážlivějším nápadům a choutkám, nechali je volně vplynout do songů, čímž zdaleka překročili limity, které byly tehdy běžné pro punk sound. "To bylo fakt perfektní, jsme byli ve studiu, ne, a mohli jsme si dělat, co nás napadlo," vzpomíná Captain. "Třeba ty staré varhany Vox Continental, co tam ležely v koutě, šlehli jsme je přes fuzzbox, jako, abysme věděli, co to dá, ne? No a vznikl "I Just Can´t Be Happy Today". I jeho přístup ke skládání hudby a psaní textů byl novátorský: "Na starý páskač Ferguson jsem z televize nahrával reklamy, byly mezi nimi super kousky napsané těmi nejlepšími profíky. Když jsem je měl nahrané, tak jsem to třikrát rychleji pustil pozpátku, no a ty zvuky, co z toho vycházely, jsem pak hrál hodně hlasitě na kytaru."

 

 

 

 

 

přeložil mrtvola

Historie punku a oi:


31.7.2009   Rubrika: Články   |   Komentářů: 2   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 1
PUNK 1

Související odkazy:

 

Diskuse ke článku - THE DAMNED (část třetí)

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Sanovak
Sanovak - 10.8.2009 14:10

peknej clanek a s tim kovovym trsatkem to musim skusit jak to zni smajlik - 1

 
OldHandFromHell
OldHandFromHell - 8.8.2009 15:58

Na Podpaour budou určitě skvělí;)