Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Od začátku
Jak nás napadlo hrát? Napadlo to mě! Seděl jsem, jen tak doma na zadku, jedl párek s hořčicí a poslouchal kazeťák. Jak jsem při poslechu hudbu prožíval, mával jsem hlavou i rukama, srazil jsem kelímek s hořčicí na koberec. Fuj. Hořčice se nechutně rozplizla po koberci. „Sakra a co teď s tím?“ pomyslel jsem si. „Uklidit to? Ne, to je moc práce a ještě bych dostal vynadáno.“ Raději jsem se rozhodl, že to překryju maminčinou vyšívanou dečkou ze stolku z obýváku. Stolek to byl zcela nepoužívaný, a proto bylo logické domnívat se, že její zmizení nikdo nespozoruje. Chyba lávky! Pro mě ze zcela nepochopitelných důvodů se na to přišlo ještě tentýž večer. Nejdřív mě seřval táta a pak i máma. (Kvůli zničený dečce. Jak jsem jen mohl tušit, že je památeční po prababičce Filoméně.) Seděl jsem sám v pokojíku seřvanej, zamčenej a plnej zloby. Nespravedlnost! A najednou se to ve mně zrodilo. Co? Přece punk. Pustil jsem si skupinu Pohlavní styk a začal skákat po pokoji. Hudba byla naštěstí puštěná dost hlasitě, takže jsem nemohl slyšet nadávky, které se na mně z vedlejšího pokoje valily.
„Jedeme tramvají a flašku čůča máme, nejlepší písničku od P.S. zazpíváme…“