500900

500900 - sestava

Sestava:

Lefi, Dvořuz, LiPiss, KáVa, Šípák 13

Založena: 2003
Styl: punkrock
První koncert: 22.8.2003
Nehrající kapela
Město: Mělník
Telefony: +420 777 295 761
Emaily: 500900@seznam.cz
WWW: http://www.500900.tk

[ duben 2003 ]

Dvořuz, KáVa a LiPiss se opíjejí v hospůdce „U Rosomáka“ a zde vzniká i geniální nápad založit kapelu - kdo bude na co hrát se rozděluje velmi jednoduše, protože nikdo neumí hrát vůbec na nic a nikdo žádný nástroj nemá - tzn., že rozdělení nástrojů bylo náhodné - Dvořuz kytara, KáVa bicí a LiPiss basa. Jelikož máme už asi 15 promile, tak nám nějak uniká, kdo bude zpívat. Začíná se vymýšlet název-a bez většího přemýšlení vzniká současný název 500 900 (Proč? To je dlouhý příběh). Druhý den si nikdo nic moc nepamatuje, ale nápad stále žije. Začíná se mluvit o textech a to nám připomíná, že nemáme zpěv (a nikdo z nás zpívat neumí).

[ květen 2003 ]

LiPiss si půjčuje basu od basáka ze Sokaru (Ondra „Drát“ Hykš), KáVa jede do Prahy pro bicí (takový šajzky za 5.000kč, ale lepší než nic) a Dvořuz si kupuje kytaru (asi nejlepší nástroj v kapele - Crafter junior asi za 3.000kč). Pořád není vyřešen zpěv, občas si doma někdo brnkne - ale na sucho, protože nejsou komba.

[ červen 2003 ]

Připravuje se zkušebna u Dvořuse v Brozánkách - v rozestavěné přístavbě. O pár dní později zde probíhá 1. zkouška se zapůjčenými komby, asistuje Rush s Bassákem. O dva dny později, kdy se zkouška opakuje se objevuje sousedka, která pravděpodobně punkovou muziku neposlouchá a s výroky „kdyby jste hráli country, tak mi to nevadí“ nám zkoušku přerušuje a už se tu nikdy nekoná. Objevujeme zpěváka - Jakub „Růzhin“ Růzha, který se občas objeví na zkoušce - zkouší se v místním evangelickém kostele ;), nebo ve zkušebně u Romana Veselého (Colosal).

[ červenec 2003 ]

Přichází nečekaná nabídka k účinkování na místním festiválku, který se koná někdy na konci srpna a vystupují kapely zvučných jmen, jako např. Hovada, Sokar, NNZ apod. Zanedlouho přichází další nabídka k učinkování na mělnickém SOS-festu, který se koná na začátku září a vystupují kapely jako LU2, TOY, IAN SEN, Sokar apod. Kapela se snaží udělat alespoň pár skladeb - vzniká 1. skladba s názvem „KáVa je namrouskanej jako hovado“, které se později mění název na „Kavava“ - podle chiuaua - jak to zpívá ten zoofilní blbeček, co si myslí, že ho everybody lovin´ a že mu naolejovaný bradavky pod přiléhavým tričkem sníží věk asi o třicet - teda aspoň v Německu.

[ srpen 2003 ]

Kapela se prezentuje poprvé veřejně na již zmiňovaném festiválku, kde hraje pouze jednu již zmiňovanou skladbu, odchází zpěvák Ruzhin a přichází nový zpěvák Jan „Hankey“ Šípek. Na SOSfest se připravují další dvě skladby („Save the whales“ a „Překrásná“).

[ září 2003 ]

Kapela po svém druhém vystoupení na SOSfestu (6.září) sklízí nečekaně velký úspěch a přichází další pozvánky na koncerty. Vzniká 4.skladba („Filipika proti debilům“) a kapela pravidelně zkouší. 19.září (v průběhu Vinobraní) kapela účinkuje v Neratovicích poprvé na čistě punkovém festivalu společně např. s N.V.Ú., nebo Model 77. Jelikož 500 900 hraje jako první asi pro 15 hostů, tak vystoupení není zrovna to pravý ořechový. Hned po vystoupení se kapela přesouvá na Mělník - do hospůdky „U Rosomáka“, kde má vystupovat také! Tady hraje jako poslední a poklidné prostředí se rychle mění v nevázané paření a zpívání (v čele s Radkem „Basákem“ a bandou ožralých hip-hoperů).

[ říjen 2003 ]

Vzniká další skladba („Děkujeme“), kapela se chystá na vystoupení s rockovou kapelou TOY a metalovými Sepsis na Mělníku - ve Skleníku a o den později s rockovou kapelou LU2 a folk-rockovými A.S.M. na Mělníku - Chloumku. Koncert ve Skleníku se daří na výbornou, ale perfektně rozjetý koncert na Chloumku se přerušuje v polovině 4. skladby kvůli bitce a dále už nepokračuje.

[ listopad 2003 ]

Kapela dále pečlivě zkouší, vzniká už 6.skladba („Silvestrovská balada“) a účastní se 1.ročníku mělnického festiválku N´nabis fest (22.11.), kde vystupuje společně s Perfect Storm, Colosal, N´nabis, TOY, NNZ, a revival Nirvany - Teen Spirits.

[ prosinec 2003 ]

Kapela vystupuje na hodně povedené akci nazvané Antikřest Sokar CD (5.12.) společně s Reactive Storm, Sokar a Hovada. Prostě super lidi jsou super lidi = chlívek od začátku do konce. Další koncert se koná 20.12. v EURO non stopu společně se Skiffle Beat, BNSH a Půlitři - taky povedená akcička. Kapela celý prosinec nezkouší, takže koncerty se stávají takovou ostrou zkouškou - jó svátky, to je zlo. (…a kdyby jste někdo někdy jel do Egypta a potkal tam nějakýho Ibrahima v triku 500 900, tak se nedivte - pár jsme jich tam rozdali. A Sadáma taky chytili kvůli nám, protože chtěl s tim tričkem zamachrovat ve vesnici, vylezl ze sklepa a nějakej Mustafa ho bonznul Jirkovi Bushovýmu)

[ leden 2004 ]

Opět se začíná zkoušet, vychytávají se chybičky a to hlavně v poslední skladbě - po třech koncertech jsem zjistil, že tam hraju na basu o pár dob méně - proto to bylo asi tak rozhozený - a připravujeme se na koncert v baru 42 (24.1.) společně s kapelkou 1/2i3 - čti „pulitři“ a Skiffle-Beat. Tento koncik vychází jak jinak než na výbornou... Ale s mínusem, pač Kafkovi popojížděl kopák - tzn., že v polovině koncertu hrál skoro až u hajzlu, Dvořuz ten kopák nohou brzdil, já jsem hodil držku, když jsem si při výskoku přišlápnul kabel a Hankey byl nasranej, pač zapoměl kousek textíku. Prostě srandy kopec. Ale kluci ušatý hoperský nás pochválili a dokonce se to i líbilo. Díííkyyy!!!

[ únor 2004 ]

Jelikož není k dispozici zkušebna, tak se nezkouší, ale přesto se chystáme hrát v Neratovicích „na Koupelně“ jako předskokani kapely Hovada (14.2.). Po příjezdu na místo zjišťujeme, že se jedná o soukromou akci - oslavu narozenin nějakýho skinheada. Takže hrajeme asi pro 50 nácků - pár jich bylo v pohodě a zbytek klasika - holá hlava, v ní nasráno a navíc se hlásili zásadně pravou rukou - a to třeba ani nic nechtěli;). Tak jsme poučený a příště až nás někdo zase někam pozve, tak si zjistíme o co jde, protože nebudeme snášet, aby blbečci zbili člověka, který nás přišel podpořit. No nic, z chyb se člověk učí. Další týden hrajeme v restauraci Narcis (20.2.) s Colosalama, Skiffle-Beatem a pražskými Jesus Puras. Vše sice neprobíhá přesně podle našich představ, ale je to taky docela v pohodě akce. Na hovno je, že jsem musel vrátit basu, kterou jsem měl půjčenou. Ale co nejdříve bude nová.

[ březen 2004 ]

...tvůrčí pauza... a nebo se budeme věnovat alkoholu, zábavě a hlavně sexu - teda ten sex se týká jenom Hankeyho a Dvořuse, protože ty mají místo ruky opravdový přítelkyně.

[ duben 2004 ]

Během naší pauzy se připravila nová písnička cover verze Don´t worry, be happy, takže stačí dodělat pár detailů a můžem to rozjet. Náš kamarád Ruzhin z 1/2itrů slavil 10.4. narozky na Hostíně a 500 900 tam samozřejmě nesměli chybět. Ještě než jsme začali hrát, tak jsme byli kvůli nadměrnému hluku z Hostína vyHoštěni (kretenismus - pozn.autora:-). Přesunuli jsme se bleskově do Želíz na Kovárnu a show mohla začít znovu. Skifflové to odpíchli dobře, ostatní taky v pohodě, ale jen my kreténi (resp. já kretén) jsem to po... Asi půl hoďky jsem ladil Géčko ale kroutil Déčkovou mechanikou. Po dvou dnech soustavného konzumování alkoholických nápojů se to prostě stává. Zahráli jsme 3 skladby, ani nevim jaký a pak jsme to zabalili (myslim, že jsem tam hodil i nějaký brutální sólo od Běhounka:-). Tímto se všem moc omlouvám, příště už nebudeme chlastat...ehe...Další koncert je 24.4. ve Stříbrné Skalici - na Sázavě, kam nás pozval kámoš Tácek, kterej slaví dvacítku. Koncik proběhl v pohodě, lidem se to líbilo. Takže opět v pohodě akce. Další akcí je pálení čarodějnic 30.4. v Želízích - Na Kovárně. Tohle Želízy už dlouho nezažily...

[ květen 2004 ]

14. května hrajeme v Neratovicích - na Žízni. Celkem v pohodě akce, ale mnohem povedenější záležitost byla o týden později (22.5.) ve Veltrusech - na FOE moto srazu, kde jsme hráli společně s TOYákama. Sice dopoledne, ale ten zvuk...hmmm, jen více takových koncertů. Proto díky všem bláznivejm motorkářům za pozvání (a to nejen těm na těch fichtlech udejchanejch) SUPPORT YOUR LOCAL FULL OF ENERGY!

[ červen 2004 ]

Dále pečlivě zkoušíme, na koncerty sereme, protože chceme udělat zase něco novýho a pak to pořádně rozjezdit. No a KáVa si našel chůvu na hlídání, takže má zakázáno se s náma stýkat...dělám si prdel, ale to jednou přijde...kua, zase melu hovna.

[ červenec 2004 ]

Pořád se zkouší, dodělávaj se nový skladby, už se těšíme na zářiový SOSfest.

[ srpen 2004 ]

Postavila se provizorní zkušebna u Ruzhina (půlitři), takže teď můžeme zkoušet jak o závod. Jinak 28.8. jsme hráli na open air festivalu v Olešku u Litoměřic. Dost v pohodě akce, ale byli jsme pomalu a jistě užíráni časem, takže než jsme hráli, tak jsme postupně odpadávali a usínali. Ale to bylo asi tím, že jsme den před tím vypili hodně velký množství chytrýho nápoje.

[ září 2004 ]

Září se původně zdálo být náročný, ale všechno se zvládlo dobře. Ta „provizorní“ zkušebna o který jsem se zmiňoval ještě nebyla použita. Nebudeme hledat důvod, protože máme našeho hodnýho Romana, který nás nechává hrát u něj. Dodělali jsme 2 nový skladby - „Teleshiting“ a další cover verze, tentokráte argentinské kapely 2 Minutos s názvem „Ya no sos igual“, což v překladu znamená „nejsem stejný“. 10.září jsme hráli v Lobči v sokolovně, kde rejža Justin slavil narozky. To byla hodně divoká akce, pilo se a hodovalo a ráno paní šéfová chtěla zaplatit 40 porcí svíčkový, která se vůbec nejedla. Možná proto, že nám o ní večer nikdo neřekl. No nic, s námi hráli ještě TOYáci, se kterýma jsme to táhli do šesti do rána a Klam Croo, kteří to zabalili podezřele brzo. Ráno (=o 4 hodiny později) jsme se přesunuli na mělnický SOSfest, kde jsme se začali léčit opětovnou konzumací plzeňského krasohledu Gambrinus. Každý max. jenom 3 kousky, jinak by to asi bylo v prdeli. Zahráli jsme v pohodě, letos byl SOSfest fakt dobrej. Zpěvák Hankey se učí na trumpetu, takže v našem souboru písní a tanců přibyl další nezkrocený nástroj. Zatím se učí, ale i když se nic nenaučí, tak nám to vadit nebude.

[ říjen 2004 ]

V říjnu opět zkoušíme (ne že by to bylo znát, ale jen aby se neřeklo), chlastáme (ne že by to bylo znát, ale jen aby se pokecalo) a nahráváme (ne že by to bylo znát, ale jen aby se nemuselo zkoušet a chlastat). Zkoušení dopadlo vždy dobře, teda až na pár přervanejch strun, chlastání dopadlo taky vždy dobře, vlastně i trochu víc, než jen dobře a nahrávání? To byla kvalitka. Neměli jsme při ruce toho brejlatýho Bohouše, co měl obsluhovat mikrofony, mixák apod., takže jsme se do toho opřeli sami. Za čtyři hodiny se nám podařily nahrát bicí a ještě blbě. Takže na to chčije pes a časem zaskočíme někam do studia a nahrajem nějaký prasárny. Jinak 22.10. jsme hráli v Roudnici v klubíku Průvan. Po našem 30minutovém vystoupení jsme sklidili potlesk asi jako papež při návštěvě jižního pólu a pomalu jsme se odplížili do auta a hurá do parlamentu k Hanzům. Jo a připravujeme změnu zpěváka. Šípák se bude věnovat jenom trubce a zpívat bude Chloubyck – teda jestli ho ukecám vemeno jedno chloumecký. Tím vyvstává konflikt, o kterém ještě možná nikdo neví. CHLOUbyck je totiž z CHLOUmku, což je území bojujíci pro osvobození Plastelíny a kytarista Dvořuz je z Brozánek, což je zámořská oblast Mělníka strategicky výhodná právě pro ty blbce z kopce. Já, jakožto nezávislý pozorovatel z Pivovaru jsem tajně napojen na brozánecké, Dvořusem cvičené bojové slepice (tzv. The fight cocks) a tím pádem stojím za Dvořusem. KáVa, namrouskanej jako hovado, míří výše, tedy na Chloumek. Už je to nějak moc složitý, ještě nám chybí pásmo Gadži na Pšovce a jsme v prdeli...

[ listopad 2004 ]

Takže Chloubycka jsme ukecali a od listopadu s námi zkouší. Bude to sice ještě chvilku trvat, ale bude to stát za to. V sobotu 13.11. jsme hráli v našem parlamentu - v hospodě U Hanze společně s Půlitrama, Lykke Til a Fireball. Hospoda má asi tak 3 krychlový metry, ale i tak se tam vešlo dobrejch 70 lidí. Bylo sice dusněji, ale koncert jako takovej byl super. Tímto se omlouvám zvukařovi, protože jsem ho při svých tanečních kreacích á la Harapes praštil basou do hlavy. A pak to přišlo - 27.11. jsem slavil narozky na Chloumku, tak jsme se tam pokusili zahrát ještě s Půlitrama a s Ullmano-Hajnovskou kapelkou Jimi Haul. Poprvé jsme hráli veřejně s trubkou, poprvé veřejně s novým zpěvákem Chloubykem. No co dodat, opět kvalitka - trubka falešná jak Kutnohorskej rukopis a Dvořuz rozstřelenej jak cikánskej žigulík. Chloubyck to zvládnul v pohodě - sice se některé sloky opakovaly několikrát, protože zapoměl ty následující, ale bylo to dobrý. Jelikož víc, než hrát, měl Dvořuz chuť na topinky s tatarákem, tak to sral od začátku do konce. Nepomohla ani jeho oblíbená melodie Family Frost, která zazněla několikrát během našeho vystoupení. Dost dobrý bylo však jeho kytarové pogo s výskoky skrčmo a hoblování na mezidobu pokaždé jinak, následované dvojitým Ritbergrem zakončeným točkou na hlavě... no prostě dost v pohodě akce.

[ prosinec 2004 ]

Zase jsou tu vánoce, čas klidu, pohody, nacpanejch hyper turbo márketů, lidi se mají rádi, nepodváděj se, kupujou vídea a majolku na salát, bouraj na silnicích (v tesku za 1200,- všechny čtyři zimní gumy = průser), nekradou, nenadávaj si apod. No prostě co jinýho si můžeme přát, že? My se taky máme v kapele rádi, kupujeme si struny, virbly a pívo, ale k tomu přece nepotřebujeme vánoce, ani další podobný hromadný falešný, umělý přetvářky.

[ Leden 2005 ]

Tak je tu novej rok a s ním i další změny v kapele. Chloubyck vzdal učinkování v našem souboru a plně se věnuje výcviku bojových holubů (the Hejl birds). No nic, musíme si poradit i bez něj. Ted‘ v počátku roku se budeme soustředit na nový skladby a vyladění starejch věcí s trubkou a pak to zase rozjezdíme.

[ Únor 2005 ]

Zase jsme trošku zkoušeli, nikde jsme nehráli, ale připravujeme se na koncert ve Štětí na absolventském plese VOŠ. Jinak nic nového pod sluncem.

[ Březen 2005 ]

Tak jsme se 4. března vydali do Štětí do kulturáku, kde se konal absolventský ples VOŠ obalové techniky. Ještě před odjezdem jsme zjistili, že Roman z Colosálů není doma a tak se nemůžeme dostat do zkušebny pro bicí. Už v autě se pomalu ladilo pomocí lahvového Gambrinusu, ale já blbec zase řídil, takže jsem měl hovno. Po příjezdu na místo zjišťujeme, že nejsou ani mikrofony. To nám to pěkně začalo. Nakonec pan Bohouš- správce, šatnář, uklízeč, výčepní a idiot v jedné osobě prohlásil (poté, co pověsil poslední kabát), že vlastně 4 mikrofony má. Po příjezdu dalších kapel (The Breakers, 2v1, Bajonet) zjišťujeme, že nám ani Bajonetům nikdo nepůjčí bicí. Proto se ve 22.30 vydávám s bicákem Bajonetu k němu domů do Úžic (asi 50km) pro bicí. Vracíme se asi v půl dvanáctý a já zjišťuji, že zbytek naší kapely je již ve stavu jen těžce použitelném. Ale i tak čekáme, až dohrajou namachrovaný Breakersáci a můžem na to vlítnout. Ale chyba lávky… pan Bohouš v sobě probudil ten nejvyšší level debility a řekl, že nám nezapojí zpěvový aparát. Prej mu kapela 2v1 zničila jack. Chloubyck mu dává jack nový, pozlacený. Pan Bohouš si uklízí jack do šuplíku, ale stále trvá na svém. Poté vyslíchá pár ostřejších narážek nejen od nás, ale i od kolemjdoucích a pomalu se uklízí za pult šatny. Naštěstí nám jeden ze členů Breakers oznamuje, že si můžeme půjčit zpěv od nich, ale jen na půl hoďky. Souhlasíme a o půlhodinu se dělíme ještě s kapelou Bajonet. Zahráli jsme 3 songy a jeli jsme kulturně naplněni domů.

[ Duben 2005 ]

Pozorný čtenář a správný příznivce našeho souboru si jistě všiml, že tu strašíme už 2 roky. A po těchto 2 odstrašených (nebo odstrašujících) letech se nám povedlo zorganizovat akci, která na Mělníku nemá obdoby. Byl to koncert Jaksi Taksi, Houby, Volantu a Zpraku! Když už jsme teda podnikly tuhle zvěřinu, tak nám nezbylo nic jinýho, než si tam zahrát taky. Přišlo něco kolem 300 lidí, kapely hráli dokonale, kotel byl rozjetej jak utržená brusle a my jsme popíjeli, pařili a zase popíjeli. Dvořuz s Kávou popíjeli trochu víc, takže když jsme někdy kolem jedný ráno začali hrát, bylo docela veselo. Věci, které jindy statečně drží při hraní své místo, se samovolně pohybovali po pódiu a ne a ne se vrátit na své místo. Například virbl vypadal jako kdyby chlastal s Kávou- padal na zem a nechtěl držet rytmus, hajzl. O dalších neposedných komponentech, jako jsou mikrofony a kabely, se nemá cenu zmiňovat. Prostě se to povedlo, byla prča a to je hlavní. Týden po této akci jsme zalezli do studia Strunka na Mělníku a za pomoci několika lahvových Gambrinusů jsme natočili první demo s názvem „parodie na hudbu…“, které obsahuje 4 skladby (Save the whales, Ya no sos igual, Teleshiting a Don´t worry, be happy). Byla to sranda a nakonec ten výsledek není úplně nejhorší. Teď ještě vymyslíme nějaký křest a někde zapaříme.

[ Květen 2005 ]

Od posledního koncertu jsme nezkoušeli a v pátek 13. jsme vyrazili do Neratovic na koncert k 5tiletému výročí kapely Hovada. Byla to pro nás taková veřejná zkouška, takže jsme se moc nepředvedli. Jinak se nic zvláštního nestalo. Jo vlastně jo, Pamela má prej vokoralý kozy a je lesbička. To na to přišla brzo, holka.

[ Červen 2005 ]

Původně jsme odřekli koncert na Full of energy 2005, protože Šípák z pracovních důvodů nemohl přijet. Jenže motorkáři jsou asi větší magoři než my, takže nás donutili přijet i bez zpěvu. No jak to asi mohlo vypadat snad nemusim popisovat. Skákal jsem jak kretén, vytrhnul se mi kabel, už v devět ráno jsem měl 4 piva, zničili jsme nějakýho fichtla… no radši už nic neprozradim. A co je nového pod sluncem? Přijali jsme druhého kytaristu Lefiho, takže teď se bude cvičit a cvičit…

[ Červenec 2005 ]

Tento měsíc strávil Šípák v kokrŠpanělsku, kde si pod záminkou studia celý měsíc válel varlátka... Tím pádem nemohl zkoušet a tím pádem nás velmi sere. Ale je šikovnej, tak se to doučí. My jsme ovšem zapracovali na nových skladbách, na novém kytaristovi (začal lemtat pívo ve velkym a přestal si hledat děvče) a celý ten měsíc jsme zkoušeli. Vyšli z toho 3 nový skladby a jsou fakt super. Jedna našláplá, jedna pomalá a jedna předělaná od kapely Buty. Fakt úchylárna. U stáda koní, hovínka voní... No uslyšíte na koncertech. No jinak nic novýho. Četníci se začali při jejich akci „Kryšot“ nudit, tak šli namlátit pár technařům, Zuna má radost, že se po 953 dnech po útoku na spojený státy narodilo v pražský ZOO mládě stepní kozy - v nich se vyzná, pač ho tipuju na slušnýho kozodoje, a princezna Koloběžka Nedáda Patrasová byla na návštěvě u Jacksona a schválně jsem si dělal poznámky, kolikrát padlo jméno naší kapely... ani jednou přátelé.

[ Srpen 2005 ]

už jsme mysleli, že budem jenom zkoušet a válet si hemeroidy v hospodě, ale na poslední chvíli se ozval organizátor Houska festu, aby jsme přijeli v sobotu 20. srpna zabrnkat na éčko společně s Borky Kempelen a Destroyself. V pátek jsme poseděli do 4 do rána v Díře, a v sobotu vyrazili hrát. Když jsme na místě spatřili postavené podium, začali jsme se smát velice hodně. Bicí postavený na víku od studny a pódium ve stylu “ukro nám štukuje barák”. Naštěstí začalo mocně pršet a přesunulo se to dovnitř do hospody. Škoda, že Destroyself už nezahráli, ale dorazila kapela K.O.S. a bylo to super. Dobrý taky bylo to, že jsme jako kapela měli pívo a jídlo zdarma, z čehož pramenilo, že jsme byli po dvou hodinách chytrý až na půdu. V pátek 26.8. jsme vyrazili na víkend do Německa, do 700 km vzdálenýho města Konstanz (jak tam uhořel při startu ten první českej kosmonaut) na festival Rock am see. Fesťák jako takovej nic moc, ale při NOFX jsme měli orgáč. Příště jedeme radši do Anglie, protože němci jsou fakt zoufalej národ...

[ Září 2005 ]

Všichni se těšili na letošní sosfest, jak to tam rozjezdíme na sračky a ono nic. Těsně před naším vystoupením se stáhla mračna a bůh se jal ztrestati nás požehnaně. Rozladil nám hlasy (v hubě jsem měl jak v cestovním zavazadle nadrženýho belgičana), naflusal do trubky a některým z nás i nasral do hlavy. No možná, že je v tom i trochu nevinně, protože den před tím jsme navštívili naší oblíbenou zastávku před cestou na lože – Díru. Tam se to trochu rozjelo a bylo nám velice krásně hodně moc. Dvořuz si ustlal z batohem na zádech v podloubí před Dírou a aby toho nebylo málo, tak si ještě pod sebe nablil. O čtrnáct dní později, tedy 24.9. jsme hráli opět pod hradem Houska. Tentokrát bylo pódium větší, bylo více kapel, více jídla, více lidí... prostě good. Akorát s námi nehrál Dvořuz, protože měl nějaký problémy doma s topením (myslim, že řikal, že má doma peklo). Ale i tak to nebylo nejhorší, dokonce se povedlo prodat 2 cd (ke každýmu teď dáváme muj podpis zdarma, takže to jde na odbyt).

[ Říjen 2005 ]

Tento měsíc byl ve znamení příprav na druhé pokračování akce ZEROVOLE night, tentokrát s označením volume 2. Moc jsme se na to těšili, přeci jen zahrát si společně s naší oblíbenou slovenskou Zónou A nebo s Heebie Jeebies, to byla výzva. Akce to byla super, jen škoda, že to nevyšlo o 7 tisíc finančně. Prostě pankáči asi seděj doma a čuměj na čundr kántry reality šou a podobný sračky. Já to říkám furt, že ten svět jde do prdele… Každopádně nás potěšila nabídka od lidí z „policejnistat.cz“ ohledně učinkování v Praze na Václaváku 17. listopadu, na demošce proti tomu pánovi, co má kšefty s marťanama. Podrobnosti zatím nevíme, tak se necháme překvapit.

[ Listopad 2005 ]

Na listopad jsme se těšili strašně hodně velmi moc, protože nás čekalo světové vystoupení v matičce stověžaté – v Praze. A dokonce dvakrát. První vystoupení bylo 17.11. v den státního svátku na letenské pláni. Jackson a Stouni nám tam ušlapali terén a my to tam teď rozjezdili. Akce se jmenovala „Stavíme Paroubkův pomník“ a bylo to vlastně něco jako happening. Někteří si toto slovo vyložili špatně a byli tzv. „happy“ již ve 3 odpoledne…. Zima byla ovšem krutá, papírovej Parouback však shořel dokonale. Téměř vůbec se nedalo hrát, dokonce se mi zimou ulomil nultej pražec na base… Hráli jsme jen chvilku, protože šípákovi zamrzali hebly v trubce a bylo to tak nechutný, že jsme se báli dalšího brutálního policejního zásahu. Děkujeme pořadatelům za pozvání, máme radost, že jsme mohli něco takovýho podpořit. Další megakoncert proběhl o necelý týden později v klubu GURU na žižkově. Klub je to krásný a romantický, čili ideální k produkci našich překrásných tónů. Hráli jsme spolu s Bomberos, což jsou také chlapci tuze veselí a mají krásnou zpěvačku, která zpívá líp, než Šípák a on z toho má komplexy a navíc ji miluje a po večerech na ni mysli, jak by asi foukala do trubky. Další kapela byli Piloti Jirkové, kteří jsou také fajn, ale z jejich vystoupení si již moc nepamatuju. Celej prosinec se asi budeme líbat se Šípákem, protože před silvestrem odjíždí do Mexika na půl roku se milovat s mulatkama a popíjet při tom tequillu a nám bude strašně smutno, protože nikdo z nás se neumí tak krásně kdekoli vysrat jako on.

[ Prosinec 2005 ]

Tento měsíc bývá jako každý rok velmi hektický, ne snad kvůli předvánočním úklidům a nákupům, ale kvůli tomu, že člověk dostane třináctý plat a je donucen propít ho s kamarády v oblíbeném restauračním zařízení. To byl náš případ, takže jsme ani nezkoušeli. Stejně by jsme se nesešli nikdy všichni, protože jsme byli buď nachcaný, nebo nachcaný u babičky, nebo jsme spali. Šípák sice nepil, ale ne kvůli tomu, že by byl svědomitý, ale protože intenzivně sháněl gumovou pannu, sadu na lepení gum a pumpičku, aby se nám chlapec v jižní Americe nenudil. Nakonec nás ukecal Vlasta Husák, abychom si s nima brnkli v naší oblíbené hospodě v podloubí (čti základna, nebo strakova akademie). Tím se vlastně zabily dvě mouchy jednou ranou, protože šlo zkombinovat hraní se silným alkoholickým opojením… Termín byl stanoven na 25. prosinec, ale ten den se prostě nějak nepovedl. Na koncert jsem nakonec dorazil jen já a Káva. Všichni ostatní byli někde v řiti. Odehrálo se to tedy bez nás a naše vystoupení se přesunulo na úterý 27.12., protože to se konala rozlučka s naším milovaným Šípákem, který jak známo jede na kole do Poděbrad a bude mu to trvat půl roku. Mocně jsme dráždili struny a dívky se rozcházely se svými drahými polovičkami, aby se poté mohly milovat s námi. Dokonce jeden pankáč si s námi zapěl a tímto ho zdravíme. Po novém roce začneme opět zkoušet a brázdit světová pódia.

[ Leden 2006 ]

Událo se toho docela dost, ale ať vzpomínám jak vzpomínám, nic se netýkalo muziky... Vlastně jo, jednou jsme měli zkoušku asi hodinu. Zase jsme nebyli schopný se sejít všichni dohromady, Káva byl dokonce 2 dny nezvěstný. Ne že by nás to nějak zneklidňovalo, kdo ho zná, ten se nemůže divit. Dvořuz a Lefi neustále souloží se svými přítelkyňovými... ehm prostě mrdaj...na zkoušky a já jsem si nezkurvil nohu, když jsem nešel v šest ráno z díry střízlivej domu... takže jsem nemohl chodit, tudíž mám jako jediný člen našeho souboru písní a tanců adekvátní výmluvu. Ostatním jsem poslal složenky na uhrazení pokuty za lenost a nezodpovědnost ve výši 500-900kč podle ksichtu. Největší legrace byla, když Dvořuz s Kávou a Terkou slavili 23. narození a byli jsme na horách, kde se nic nerozbilo a nepilo se a nikdo se za to nestydí, další týden jsme to doslavili v oblíbené knihovně, kde každý četl tak intenzivně, že zvládl 8 - 12 encyklopedií a přibližně 15 kusů zeleného vydání knihy „Kvak a Žbluňk jsou kamarádi“. Bylo veselo tuze moc, protože vojevůdce Dvořuz obdržel v krabici živého kohouta a slepici, což pro něj znamená novou průzkumnou jednotku i s kasárnou. Přestáváme pít a začínáme zkoušet, protože se blíží mocné vystoupení na ZEROVOLE a my si nechcem uříhnout...ostudu... Haleluja!

[ Únor 2006 ]

Konečně jsme se sešli a začali zkoušet, teda vlastně dvakrát jsme se sešli a nic jsme nevymysleli. Prostě se v nás s přibývajícím věkem projevuje naše volnomyšlenkářství a občas zapomínáme na to, že punk není mrkev. Jinak asi nic podstatnýho únor nepřinesl, přeci jen je to nejkratší měsíc v roce, že. Lefi byl na dovolený v Itálii. On sice tvrdí, že na Šumavě, ale je nějak podezřele opálenej. Dvořuse vyklovali slepice, trochu mu z toho fouklo po tašky a on přestal pít alkohol. Ten svět jde fakt do prdele a to zatraceně rychle. Káva je teď moc šťastný, protože si konečně našel děvče, které ho bije a při líbání jemně přiškrcuje. A jak ostatně víme, tohle káva rád… tak mu dejte do držky až ho někde potkáte, on Vám poděkuje a třeba Vám dá volňásky na koncert. No a já chodim na diskošky (viz. Kampaň proti mé osobě na www.melnicek.cz), kde se mi moc líbí, protože tam chodí děvčata a dotýkají se mě a to se mi u hanze v nálevně nestává.

[ Březen 2006 ]

Opřeli jsme se do zkoušení a připravovali jsme se na akci ZEROVOL3. Tento měsíc byl výjimečný tím, že Dvořuz (alias captain KFC - Knockout Fight Chicken) přestal pít všechny alkoholické nápoje a to dokonce i jeho nesmírně oblíbenou zelenou s mlíčkem! Dalším zvláštním faktorem března byly nemoci. Tak například (btw. krásný slovo, něco jako "na přílož") já a Lefi jsme nebyli vůbec nemocní. A Káva byl! Tady je vidět, jak dneska všechno funguje systémem buď a nebo. Nic mezi tím. Jako počasí - hezky/hnusně, nebo jako pšouk. Buď smrdí, nebo ne (sorry Pavliku, tím nemyslim tebe). Jo takže březen... ZEROVOL3 bylo naprosto úžasný, kucí z Jaksi taksi od nás dostali mikinu aby jim nebyla cestou na fesťáky zima a my sa zkósli jak ta sviňa. Dvořuz od nás dostane cenu "řidič měsíce" páč jak nechlastal, tak musel řídit a byl nervózní a pořád na nás sprostě hulákal a my mu dělali ostudu. Jo a někde jsem četl, že Jidáš byl prý nevinný! Že by vyšel nový update na bibli? ...sračky s hovnama.

[ Duben 2006 ]

Na začátku dubna jsme zahráli U Rosomáka, kde už dlouhé 3 roky nezazněl náš krásný tón a tak jsme si to náležitě užili. Bylo dost lidí, hodně pivka, i zelenou tam mají. Krása. Taky se konečně udělalo hezké počasí, oteplilo se, chodíme naostro a penisy nám zběsile bouchají o chlupatá stehna. Je mi blbě... Kromě Lefiho nový Ibanězy (brigádnice z Ukrajiny) nic novýho nepřibylo. Zase jsme nic nenazkoušeli, ale my všechno umíme.

[ Květen 2006 ]

Tento měsíc pro nás nezačal dobře. Naše kamarádka Terka nás pozvala ne exkurzi k ní domu, že se jako podíváme na babičku a že zase půjdeme pokojně zpět. Inu babička přiskočila k nám s nejednou lahví rumu a my pili a pili. Pak už jsme nepili a babička pila a pila. My už leželi pod stolem a babička pila. Pak se s náma loučila se slovy "hovno vydržíte, sračky májový" a odnesli nás spát. Ráno jsme čuměli jako hipík na oi oi a vyrazli jsme směr Rohatsko u Mladé Boule, kam nás pozvala kamarádka Bára, která slavila narozeniny. Bylo tam krásně, ale my pořád byli jak debilové a bylo nám špatně. Zahráli jsme, popili jsme, Dvořuz to krapec přehnal a Lefi ho vezl domu. Cestou mával na Lefiho stokorunou se slovy "bude tvoje, když pojedeš rychlejc, vole!" V Rohatsku jsem zůstal jenom já a KáVa. Já šel brzo spát, ale Káva tam do rána vyprávěl a pak usnul před autem. Docela slušně jsme v květnu zkoušeli, vytvořili nový hit "Čas", kde zpíváme o naší oblíbené restauraci V podloubí. Takže uvidíte na koncertech. Ve středu 24.5. jsme se vydali do Kralup, kde nás čekalo vystoupení v Ponorce se spřátelenou kapelou Taky Řešení. Koncert to byl krásný, ale já řídil a ty dobitci se tam zřídili. Dvořuz cestou domu zpíval krásné songy, něco jako "ty máš dobrý kozičky, škoda že chodíš s KáVou" a podobně, prostě hovada, no. Taky se nám podařilo zařídit vystoupení na fesťáku v Polsku, takže uděláme Mělníku vizitku i tam.

[ Červen 2006 ]

Červen byl pro nás co se týče kapely takový volnější, protože je strašný vedro a my jsme tlustý a hrozně se na zkoušce potíme a teče nám to na kytary a hlavně na bicí a pak to smrdí a je to strašně punkový, takže nezkoušíme. My stejně všechno umíme, protože na začátku června proběhlo u Milana Drechslera ve studiu Strunka nahrávání našeho druhého kédéčka, které nese překrásný název Punkrocket wheelchair a je na něm 5 skladeb. Jednu výjimečně zpívá Dvořuz a bonusovou skladbu jsem si dokonce zapěl já. V té si zahrál i Šípák na trubku, který tím takhle krásně zakončil učinkování v našem souboru a my mu moc děkujeme za to, že to s náma takhle dlouho vydržel.

[ Červenec 2006 ]

V sobotu 8. 7. se konal sraz Dvořusovejch a Kávovejch spolužáků, takže jsme začali lehce popíjet už v šest odpoledne a když jsme se před jedenáctou večerní stěhovali do baru Kotelna, kde jsme měli vystupovat, bylo nám krásně. Naštěstí tam přišlo málo lidí, ve finále asi patnáct, protože všichni byli u babiček na prázdninách sbírat borůvky a souložit s prázdninovými láskami. Jediný co si pamatuju bylo to, že jsem se při hraní otočil za sebe a sedlák Dvořuz nikde. Slyšet byl, ale vidět ne. Prostě bral čáru pryč. Kabel vedl směrem k východu, tak ho někdo instinktivně přitáhl, aby se nám Dvořuz někde neschovával. Ostatně je to jeho velmi oblíbená činnost na koncertech. Dohrálo se a šlo se do hajan. O čtrnáct dní později se konala akce U Rosomáka, kde sice bylo dost lidí, ale moc se nám to nepovedlo. Hlavně mi bylo blbě a několikrát jsem si při hraní málem poblil brejle. Jinak příjemným překvapením je to, že Jeník Šípáků začal opět chodit na zkoušky a bude tak s námi vystupovat se svou trubkou.

[ Srpen 2006 ]

Bylo naším zvykem, že přes letní prázdniny moc nehrajeme, ale jelikož jsme už staří a chceme si užít ještě pár koncertů než umřeme, naplánovalo se něco i na léto. Vrcholem byl koncert v Polsku, konkrétně v pátek 11. 8. na třídenním fesťáku Alterpiknik v Žarce nad Nysou. Pozval nás tam kamarád Mariusz, kterému mocno sie nasza muzyka líbí. V pátek jsme si užívali dovolenou, takže se v klidu naložilo auto, proběhlo pivko dvě U Beníšků a vyrazilo se. Cesta byla v pohodě, zadní část automobilu (KáVa a DvořuZ) popíjela plechovkovou Gábinu a hádala se, kdo tam má nakreslenýho lepšího fotbalistu. Jako kdyby jim šlo o ten fotbal, tak dejme tomu, ale prvoplánově jim šlo hlavně o to, aby měli něco pod kůží. V Polsku jsme trochu bloudili, protože tam existuje značení jenom na Wroclaw a na Carrefour. Ale i tak se nám podařilo přijet s časovým předstihem na určené místo, bylo čerstvě po dešti a lidí po málu. K naší radosti se časový harmonogram posunul o zhruba 2 hodiny, takže jsme hráli za tmy s barevnou hudbou a kouřovými efekty. Koncert se povedl, bratři Češi i bratranci Poláci pařili pěkně. Po dohrání se u našeho stolu začali shlukovat fanoušci a zvrhlo se to v mega autogramiádu. Dívky i chlapci si na nás chtěly sáhnout, protože jim hodný Mariusz nakecal, že jsme v Čechách stejně populární, jako Vondráčková. Cédéčka se rozdávaly zdarma, trička jsme měnili za 4 piva… Tolik piv pohromadě jsme ještě neviděli. Nejlepší byl stejně jeden úchylák, který nám chodil koukat na vrahy, vždycky když jsme šli chcát. Ve tři ráno se muselo jít spát, protože nás druhý den čekal další koncert, tentokrát ve Vojkovicích. Po příjezdu z PolSKA jsme se rozutekli na chvilku k rodinám, obejmout matku, trochu si odpočinout a hned že musíme vyrazit do Vojkovic. To byl docela hustej koncert, strašně moc punkáčů namačkaných v relativně malém sále, ale aspoň byla dobrá atmosféra. Hráli jsme až poslední někdy od půl jedný ráno, padala na nás únava a už toho na nás bylo moc. Ale i tak opět pěkný koncert.

[ Září 2006 ]

V pátek 8. září nás čekal v MKD benefiční koncert na podporu rozbitých varhan v místním kostele a s ním spojený křest CD mělnických kapel. Církev má totiž nekřesťansky málo peněz, takže nemůže varhany opravit za své, proto i přes náš postoj k náboženství a podobnýmu zlu na ně přispíváme my - bohatí umělci. Tímto také děkujeme Suchajzovi a Tíťovi, že něco takovýho spáchali a udělali něco pro kulturu a mělnickou scénu. Hráli jsme někdy kolem jedenáctý večer, koncert se docela povedl, zahráli jsme z časových důvodů jen pár best of songů (-: Druhý den se konal již pátý ročník SOSfestu, který spolupořádáme a na kterém jsme kromě prvního ročníku vždy nechyběli. Koncert to byl pěkný, líbilo se nám to velmi strašně hodně. Do konce roku ještě odehrajeme nějaký ten koncert, uděláme ještě nějakou tu novou hitovku a pak odletí náš mocný a nepřekonatelný bubeník KáVa chytat, jíst a obšťastňovat klokany do Austrálie. Nevíme jak dlouho tam bude a jestli se vůbec vrátí celej, protože má v plánu i surfování a znáte to… žraloci tam nedostanou nažrat jak je rok dlouhej… Každopádně by měl KáVu dočasně nahradit Standa, se kterým hraju já a Lefi v kapele In-Verse. Není sice tak dobrej, ale aspoň dělá přechody a hraje rychle (-:

Vydaná alba:

 Punkrocket Wheelchair (singl 2006)
 Parodie na hudbu (demo 2005)


vloženo 28.5.2006   |   Komentářů: 20   |   Doporučit kapelu   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 1,7
jde to 1,7

Ke stažení:

 

Diskuse ke kapele - 500900

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Anonym
Anonym - 28.12.2007 1:30

OiOiOi :) Good :) smajlik - 13

 
Anonym
Anonym - 14.9.2007 20:24

no to je hustysmajlik - 3

 
Anonym
Anonym - 19.6.2007 14:43

smajlik - 7smajlik - 13smajlik - 3smajlik - 15muj imič

 
Anonym
Anonym - 15.6.2007 10:58

500900 sou nejlepší! smajlik - 1 I chřástal polní v Albrechticích si je každej večer cvrká aby navábil samičku smajlik - 18 ...Asi ho brzo líznu motorovkou ... smajlik - 17

 
PuN(k)ie
PuN(k)ie - 1.4.2007 20:47

Hm!
NiC mOC CaSuAlTiEs Je lepsi !
smajlik - 14

 
Anonym
Anonym - 11.3.2007 14:25

Hned vedle mich oblibenych Chaos UK,Defiance,Discharge,Oneway system,Adicts je i tahle kapela

 
Anonym
Anonym - 5.3.2007 12:13

anonym: jj, to jsme mysmajlik - 5

 
Anonym
Anonym - 3.3.2007 16:33

největši sračky světa. Ste akorat podělany sračky co ale vubec neuměj hrát a texty sou jak od 13ti letejch blbečku s maničkou na hlavě

 
hašišák
hašišák - 6.1.2007 19:06

smajlik - 15smajlik - 5smajlik - 5smajlik - 15

 
Anonym
Anonym - 25.11.2006 19:54

500900 sou v poho..-taky sem z mělníka..smajlik - 10

 
pankacjooo
pankacjooo - 24.11.2006 21:27

hej ta písníčka žlutá řit´ je jak droga já už jí sjíždim po patnácty a přitom nic moc já nevim čím to je !!!smajlik - 1

 
pankacjooo
pankacjooo - 17.11.2006 12:20

deto

 
500900
500900 - 31.10.2006 15:25

teda koukam jako blazen... smajlik - 14

 
xxPunk
xxPunk - 26.10.2006 20:25

500900, to sou oni!!! smajlik - 5

 
Anonym
Anonym - 10.10.2006 18:46

A hele Mělník...smajlik - 10 JJ, 500 900 sou good... Hlab´vně už žádný písničky bez trubky!!! Jo a bacha na agresory...smajlik - 7

 
štelca
štelca - 29.9.2006 22:26

Anonym: Žlutá je řiť je nejhustější song!! Moje nejoblíbenější ;-)

 
Anonym
Anonym - 30.8.2006 10:43

smajlik - 5 na rockfestu jsem je viděla....... žlutá řiť je hustej song smajlik - 10

 
steny
steny - 18.8.2006 13:16

mělník über alles!!!!!!smajlik - 3 sem choděj taky ňáký mělničáci?!smajlik - 14

 
Anonym
Anonym - 15.8.2006 10:48

mělník forever smajlik - 3

 
kosak
kosak - 31.5.2006 17:52

smajlik - 39přehnaná kapelka