Punk.cz - o punku u nás i ve světě

No, tak tato recenze se mi bude psát dost špatně, protože ska vlastně moc neprožívám a jediné ska, co mám ve sbírce, je trojalbum Trojan Ska Box Set se starými fláky od jamajských přistěhovalců v Británii ze šedesátých let. Chybí mi tedy znalost věci a schopnost posoudit, nakolik je kapela Parkinson jiná, lepší, nebo horší, než ostatní naše bandy, které hrají podobný sound.

Nic, zkusím to, nic jiného mi stejně nezbývá :-) Takže,Parkinson je banda mladých kluků tam odněkud ze severu Moravy, tedy z Frýdku Místku, a jak jsem se dočetl na jejich stránkách, patří ke stálicím tamnější nastupující klubové scény. Jejich sound vychází ze ska, punku ale také, a to dost podstatně, z hospodských opileckých halekaček, čemuž hodně pomáhá i zpěvák a hráč na tahací harmoniku Milan. První pocit z desky, obal je jednoduchý a docela prdel, líbí se mi. Muzika je na první poslech veselá a zpěvná, z desky vyčnívají hlavně dva kousky, "Metrosexuál" a "Řiťomil". Na cédu je nasekaných jedenáct songů, z nichž "Politika" tak trochu vybočuje z konceptu, protože je na ní pouze harmonika a zpěv a spíše než z punku vychází ze sféry lidového hospodského umění. Ale proč ne? Má dobrý text a svým způsobem oživuje desku, což považuji za dobrý nápad.

Texty jsou slušné, kromě tradičních punkových témat jako nesouhlas se šoubyznysem, systémem hvězd a se současnou politickou situací, jsou okořeněné trochou pivní pařby, čoudem ze špeka a špetkou politické nekorektnosti, všechno je pak zabalené v kartónu študácké recese a ovázané tkanicí víceméně bezstarstného mládí a pohody, která z toho všeho vyzařuje. V hudbě mi chybí trochu větší punková agresivita, nebo více černošského feelingu, který měly ty staré kapely z dob, kdy ska vzniklo, a to jak ve zpěvu, tak i v soundu kapely. Ale jak říkám, do ska moc nevidím, možná se jedná o normální trend, navíc není vyloučené, že na pódiu kapela působí mnohem dravěji, než na nahrávce.

Třeba zrovna desátý flák "Ne" je typickou ukázkou toho, co mám na mysli, dobrý rozjezd, Parkinson valí docela slušně, ale jedná se právě o ten typ skladby, ve které by, podle mne, měl zpěvák přestat zpívat a vyprávět, a měl by se do toho pořádně opřít, nebát se mikráku, klidně i hustě zařvat. Nemyslím tím zrovna jako Malignant Tumour, to určitě ne, jen o něco víc, než na nahrávce. A to nejen na koncertu, kdy je to jednodušší, ale hlavně v nahrávacím studiu. Trochu vím, o čem mluvím, protože jsem prošel opačným vývojem a ze začátku jsem na koncertech nezpíval, ale jen řval, což mi vesměs vydrželo zhruba tu půlhodinu, kterou jsme hráli. Pak už jsem jen sípal a chrchlal :-)))) Zpívat do mikrofonu jsem se naučil až časem a zjistil jsem, že se dá řev ze zpěvem úspěšně kombinovat. Stojí to za tu námahu, chce to jen trochu cviku a přijde to samo.

Nauč se být, chlapče milý
Společenským žoldákem,
Když nebudeš takhle žít,
Tak se staneš smetákem.

Nešahej si do svědomí,
Vyser se na etiku,
Dnešní svět si žadoní
Nauč se politiku

REF:
Do té špíny nevidíš,
Ani když se zaheldíš,
Ale když jí rozumíš,
Tak se do ní zapojíš

Prachy nebo podlízání
Před tím se teď musíš kát,
Nauč se úplatků braní
A nemáš se čeho bát

Napříč politickým spektrem
Domnívám se členové,
Že nebudem rozebírat
Věci jako takové

Nasrat na hrob, žádné kvítí,
Takhle vám to vyslovím
Politici neupřímní,
Do prdele běžte s tím

Kaplického Chobotnice,
Zdražování cigaret,
Pořád samé tahanice,
Ale ždný výsledek

Daně od všech poplatníků
Rozdělíme mezi sebou,
Veřejně pak vyslovíme,
Jsme pro repablik Českou

Jak už jsem psal v úvodu, z různých důvodů se necítím povolán k tomu, abych tuto placku hodnotil. Ale co, mrkněte na jejich profil na Bandzone: PARKINSON  a udělejte si obrázek sami, nebo si zajděte na některý z jejich dalších koncertů a uvidíte.