WERGLŮV PJOS: Pia fraus

WERGLŮV PJOS: PIA FRAUS

Hahahá, tak zase jednou po nějaké době mě něco docela seklo hned na první poslech. Pozitivní muzika, srandovní texty, trocha politiky, kapela, které to dobře šlape, prostě pohoda jak má být. Jako, né, že bych byl nějak vysazený proti brutálně depresivním palbám, ale jako renesanční typ si po pořádné depce rád poslechnu i kus něčeho veselejšího, nebo co, jing a jang, znáte to, ne?

V punku jsem už slyšel nejrůznější nástroje, sound Werglova pjosa obohacují housle, což je opravdu netypické, ale kupodivu to nejen nevadí, naopak, zní to docela zajímavě. Musím uznat, že se jedná o dobrý nápad a klukům se tak podařilo vytvořit osobitý zvuk, díky kterému jsou na první poslech odlišní od mnoha dalších kapel. Na cédu, které vyšlo loni u Cecka, je naskládaných jedenáct kousků a hned ten první "Kupředu levá" mě jako starého antikomunistu okamžitě zaujal, středně rychlá sloka, zpěvný refrén, hned začneš poskakovat, není, co řešit. No a v podobném duchu se to řítí až do konce. Žádné velké sraní, žádné vznosné ideologie a ty jediné pravé víry, jež mohou spasit svět, žádná uměle vykonstruovaná filozofie. Z desky je cítit, že to kluky baví a chtějí se s námi o to podělit. Co se týče textů, jako, nejsou to žádné perly současné české poezie, to je jasné, ale o to snad v punku ani nejde. Krátké, heslovité rýmovačky, jež k hudbě W.P. sedí jako obligátní prdel na hrnec, jak říká klasik.

Druhá věc, "Čobol", no prostě, co hledat nového ve stylu, který již existuje přes třicet let, klasika, slušná pecka s dobře udělaným refrénem, který si můžež prozpěvovat s kapelou. Text o hospodě, kalbě a o fotbalu, mystická triáda sveřepého punkera, alfa a omega všobklopujícího veškerenstva, jóóóhóóóhóóójóóó :-))) Trojka, "Arogance" je již o něco rychlejší flák s nasraným textem, ale refrén je opět melodický. Možná je to i těmi houslemi, je jasné, že Robertovi musí kluci nechat taky trochu toho prostoru. Po "Komunistech" přichází pětka alias "Revolta", která se mi asi líbí nejvíc z celé desky, dobrý song, prostě kus jak má být. Není moc dlouhý, šlape to, kytarový riff mi sedne, střídání palby a melodie, taky, co si přát víc. Šestka je o souložení s nějakou kurvou a o tom, jak se z ní stala počestná panička, no, textově trochu slabší, ale nikdo není dokonalý. Devítka, "Pia Fraus" má na punkovou kapelu poněkud neobvyklý pohled na hemžení v Palestině, ale, jak už mě tak znáte, asi vás nepřekvapí, že to vidím podobně. Následuje krátká a rychlá pecka "Xichti" proti náglům, ve které mi trochu vadí, že je textař označuje za pravičáky, no a přichází poslední, jedenáctá skladba, hitovka "Hošíček".

Jo, doporučuji a abych nezapomněl, zvuk je super.

Hodnocení: 8/10

 

Vyšlo u Cecek Records

Werglův pjos na Bandzone

mrtvola


15.2.2010   Rubrika: Recenze na CD   |   Komentářů: 0   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 1,7
jde to 1,7
 

Diskuse ke článku - WERGLŮV PJOS: Pia fraus

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.