Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Splitko, jež vyšlo u Cecka, mně okamžitě padlo do oka svým obalem, na kterém se pustou kamenitou krajinou přesunuje jednotka amerických vojáků. Kalhoty americké armády do pouště styl Propper Tri-Color Desert camouflage BDU Pants F5201 patří k mým nejoblíbenějším, mimo kraťas momentálně vlastně ani nic jiného nenosím :-))) Nicméně se pouštím do recenze desky a ne do úvahy o hadrech, - - - - jasné, držím hubu.

Na cédu najdeš dvě kapely politizujícího punku: S.A.S z Nýřan a Sociální teror z Chlumu u Třeboně. První z nich, gang street punkových válečníků, to dokonce slušně válí s opravdovým kontrabasem (klobouk dolů), nebo-li s kontraprknem, jak jsem se dočetl v bootleku. Hrají jen ve třech, což je vždy tak trochu handicap, ale na ten jejich rock´n´roll oi punk to docela sedne a vlastně mi tam ani nechybí druhá kytara. S.A.S. se ti předvedou sedmi svižnými fláky s tradičním punkovým poselstvím jako boj proti fašismu, nedůvěra ve sbor policejních složek & nespokojenost se systémem a stavem společnosti, ve které kapela žije a tvoří. Občas mi to už připadá jako klišé, protože si myslím, že lidé v celé EU a tedy i u nás, se momentálně mají tak dobře, jak se doposud nikdy neměli. Heslům typu "chudej je hladovej a bohatej hrabe" moc nevěřím, protože hlady se u nás neumírá a zároveň platí tzv. mrtvolí axiom: "Čím více bude bohatých, tím lépe se budou mít všichni ostatní." Chci tím říct, že ve státech, kde je pár extrémních boháčů a hromada chudých (země tzv. třetího světa), se žije mnohem hůř, než v zemích, kde je hromada bohatých, velká střední třída a minimum chudých, kteří nemají co žrát a kde bydlet (USA, EU, Austrálie, Japonsko a podobně), o komunistické Kubě a Severní Korei snad ani nemá cenu diskutovat... Chápu ovšem, že zpívat v punkové kapele o tom, jak je život v pohodě, by mohlo u posluchačů vyvolat podobné duševně-fyzické stavy, jako se asi objevily u ostravských ultras v momentě, kdy Sparta Baníku nasypala nečekaných 4:0 a ještě k tomu bez božského Řepky, který při předchozím zápase poflusal nějakého týpka a momentálně musí klečet v koutě na hrachu.

Ale abych pořád neprudil, texty songů jsou přímočaré a bez nějakých intelektuálních jinotajů tepou přímo do jádra věci, ostatně stejně jako jejich kompaktní hudební doprovod. Mám dojem, že týpky z S.A.S. hodně serou příznivci národního socialismu, kteří se ze subkultury bez nějakého většího vlivu začali organizovat do podoby politické strany a momentálně bojují o místo na naší politické scéně, a fašismu (těch u nás zase tak moc není, teda kromě několika ekofašounů :-)))) ). Koho by nesrali, mně jako pravičákovi vadí také, stejně jako všichni ostatní budovatelé nejrůznějších podob socialismu a další pošetilí organizátoři budoucnosti nás občanů.

No nic, raději se vrátím k hudbě. Nahrávka je zahraná a zazpívaná čistě, je rozumět zpěvu, což považuji, jak už víte, za velmi důležitou věc. Songy se odsýpají, jak má být, po hudební stránce se S.A.S. nedá nic vytknout. Vlastně jen jedna maličkost, trochu mě ruší časté křičené vokály, připadá mi, jako by to tam štěkal nějaký počítač bez života. Určitě by to šlo nazpívat nějak jinak, nebo s menší intenzitou. Ale jinak pohoda, dobře odvedený úkol, první polovina splitka končí a určitě na ní najdeš pár kusů, jež tě opravdu chytí. Mimo šesti vlastních fláků si S.A.S. vybrali jednu převzatou tutovku (Hey Ho, Let´s Go od Ramones), na niž napsali podařený text. Mě osobně asi nejvíce zaujaly songy "O elitě" a "Vyvrhells". Za zmínku stojí také "Spolu" a vzpomínka na Honzu Kučeru, jenž patřil v dávných dobách k diskutérům na punk.cz.

Když se vracím z práce domů

nechci potkat partu romů.

Těším se na ženu, k jídlu,

do hospody spláchnout bídu.

Za rohem kravál, v hubě flaška,

jedna, druhá, třetí pleška.

Už jich do mne kope pět,

samej vypatlanej boneheeed!

Samej masér, dutá hlava,

debilní Dělnická strana.

Práci viděl kokot z dálky,

lebka holá vydlabaná.

Zamaskuje se a vezme sprej,

tajnej hajnej pravicovej.

Počmáře celý město kříži,

zbije bezdomovce spící.

Ref:

Ó elito, ó elito, samej chytrák, jelito.

Vysvětlil to TV Nova: "My jsme tady slova!"

To byl projev, to je daný,

pak že nejsou vypatlaný.

Nebyly žádný koncentráky,

zastrčí si bombra pod tepláky.

Na hlavy si vyříznete čárky,

můžete stříkat do dálky jako čůráci.

Na pár blbů samej debil,

kdo je chytrej u nicj nebyl.

Prej národa elita

vypatlaný jelita!

Čechy Čechům, nic než národ,

dělá mu problém i spláchnout záchod.

To jsou ti největší Češi,

vakuum je tlačí pod pleší.

Punk Sociálního teroru je o něco propracovanější, což se týče i textů. Na splitko naházeli deset kusů dokumentujících vývoj jejich stylu od půlky devadesátých let až dodnes. Z dřevních dob vybrali "Anarchii", revoluční song, který patrně do dnešní doby demonstruje vidění světa členů kapely. Anarchie prostě patří k punku, s tím se nedá nic dělat, i když je to jen taková póza, která nikdy k ničemu nevedla, a pochybuji o tom, že někdy k něčemu pozitivnímu dospěje. Další pecky jsou již z reálnějšího světa, odcizenost, znechucenost lidmi, kteří zapadli do systému & hledání cesty k sobě samému, obavy ze života v oblastech se silně znečištěným ovzduším a konečně (docela překvapení, protože bojovníci proti kapitalismu jako komanči, anarchisté, národní socialisté a všichni ostatní vesměs nemají Židy v lásce, neboť v nich vidí hlavní představitele kapitálu), píseň o židovských obětech bezuzdého národně-socialistického běsnění za dob Hitlerovy Třetí říše.

Co se týče soundu, no, prostě takový tradiční český šlapavý punk s občasnými kytarovými vyhrávkami, osvědčená klasika. Nahrávka je opět dobře zmixovaná a čitelná, jsou slyšet všechny nástroje a je rozumět zpívanému textu, takže jasné plus. Songy jsou kupodivu docela melodické, žádné hrrrrbumbumpráskgrindcore, žádný klasický anarcho-punk typu Crass, nebo Conflict a tak, klidně si je můžeš vyřvávat s Cipísem. Třeba taková "Síla v nás" je docela hitůvka, fakt jo, ale podobných kousků mají Sociální teror víc, hned mě napadá třeba pecka "Kdo z vás?", nebo ekologický protest song "Severní Čechy", celé splitko uzavírá chytlavá skladba od Goldfinger z Los Angeles "Dej si říct". Deska končí přesně v momentě, kdy si pohvizduješ refrén a docela rád by sis poslechl další palbu. Sakra, vlastně ti nezbývá nic jiného, než začít zase od prvního fláku.

Spojme se proti těm, kteří chtěj zotročit zem,

společně zaženem, to zlo, co stále sílí,

každej z nás má tu moc, rozlomit vlády moc,

pak snad žádný nepozná nikdy pout chlad.

Ať ta síla v nás, prolomí hravě každou hráz,

znovu postavíme mosty strachem spálený.

Pak ta hra špinavá dostane nový pravidla

a úsměv vládních psů nebude víc strašit v našich srdcích,

spojme se proti těm, kteří ničí tuhle zem,

ať místa na mapách nejsou nikdy černá.

Pár slov na závěr. CD je povedené, stojím sice na jiné straně té pomyslné ideologické barikády, ale hudebně mě oslovuje. Jsem toho názoru, že splitka obecně mají svůj smysl, protože jsou často pestřejší, než deska jedné kapely. Doporučuji všem skunx, anarchistům ještě více. Oi!

S.A.S. na Bandzone

SOCIÁLNÍ TEROR na Bandzone