Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Hudba je opravdu jedno obrovské a nekonečné dobrodružství, je výborné, že se neustále vyvíjí někam, kde bys to doposud nečekal. Má své popové odnože, které oslovují davy a hustí ti je do palice všechna masmédia, ale naštěstí také temné uličky rozpadajícího se labyrintu, ve kterých bloumáš bezcílně a osamocen, a kde se ti v zaprášených koutech undergroundu občas podaří nalézt hotový klenot jako třeba toto LP od pražských Mother, Trough This Disappearing Land.

Obdržel jsem ho někdy kolem svátků zimního slunovratu, no a uplynul měsíc a pořád si ho celkem pravidelně pouštím. Jak ho popsat, styl, asi takový nějaký ponurý post core, nebo sludge lízlý doomem a snad i stoner rockem. Ale kašlu na škatulky, výsledný mix je kurevsky temná a syrová muzika, jež se tě pozvolna zmocňuje vtahujíc tě do svých osidel podobna chlupaté černé tarantuli. Stojíš nehnutě a naprosto ochromen, smrtelný jed ti pomalu protéká krevními kapilárami a zatímco tvé tělo omotávají nekončící pavoučí vlákna, tvé oči vyhasínají a tvá mysl se nenávratně propadá do temnot, z nichž nevede cesta zpět. Abych se přiznal, tvorba Mother mě okamžitě oslovila. Nějakou dobu jsem pídil po tom, odkud vítr vane, protože podobný typ muziky moc neznám. No a když jsem se trochu zorientoval a naposlouchal nějaké kapely podobného typu, zjistil jsem, že Mother přece jen zní trochu odlišně a má svůj ksicht, což je překvapivé a hodné uznání. Než k melancholické gotice, nebo doom metalu, mají spíše blíže k undergroudovému sludge, stejná deprese, stejně pevná a nedobytná kytarová hradba.

Nejdříve něco ke grafické stránce LP, oproti singlu je obrázek na obalu méně gore, kolem jakéhosi černého slunce, nebo co, letí skřehotající čený páv, v jehož peří se objevují malé obrázky kostí, lebek, rukou a jiných podobných přednětů. Na rozkládacím plakátu uvnitř desky najdeš na jedné straně stejný motiv, na druhé k nebesům ční bílý trojúhelník, symbol Slunce, či elementu ohně, znamení touhy po nebeském a Božském a zároveň falický symbol mužské kreativity. Kupodivu se nad ním nevznáší podobný opačně otočený trojúhelník, jenž je znamením Měsíce, či elementu vody a vaginárním symbolem tvůrčí síly ženské, nedošlo ani k jejich průniku v tzv. Šalamounově pečeti, nebo-li hexagramu. Docela by mne zajímalo, jestli se jedná o náhodu, nebo záměr. Kolem něj v prostoru visí tři černé koule a fragmenty textů z jednotlivých songů. Velmi dobrá práce, obal je střídmý a nabitý tajemstvím, okamžitě tě naplní zvědavostí nad hudebním obsahem desky.

Mother na ni nahráli sedm válů, nejsou ani moc pomalé, ani nějak rychlé, převládá střední tempo, ze kterého se to občas rozjede k větší palbě, nebo naopak zpomalí do bažinného klidu. Zvukově jsou však velmi syrové, myslím tím, že se na tebe vyvalí monumentální stěna drsně neučesaného až disharmonického kytarového soundu postavená na zemitém základu moc dobrých bicích a emotivně vypjatém řevu, nezaujaté deklamaci hlasatele večerních zpráv a dokonce i zpěvu, jež se nad tím vznáší a zároveň tím vším prolíná. Nejvíce mne zaujala třetí pecka, "Through This Disappearing Land PT.III", která je vlastně takovým završením tématu rozehraným na nedávno vydaném singlu. Je temná a vláčná jako pomalu stoupající hnilobné bubliny z mokvavého bažiniště, začíná jakousi recitací a vybrnkáváním akordů na akustiku. Pak se do toho vloží řev a bluesový slide na kytaru, aby se vše přelilo do jakéhosi ponuře undergroundového blues, jež končí bizarním a těžko definovatelným šumohlukem. Po ní nastupuje rychlejší vál "On Sleep", na ten by se už i dalo skákat takové nějaké pomalejší opilecké pogo, což je skvělá zpráva pro všechny mohutné pivaře se ztěžklými nohami. A kolem těchto dvou poloh, jež se neustále střídají zvolna přerůstajíce jedna ve druhou, se vlastně točí celá deska. Má to koule, čiší z toho hustá energie, poslech vinylu je zkrátka strhujícím dobrodružstvím a zároveň výletem do doposud neprobádaných koutů lidské duše, kde číhají krvelačné šelmy, ponuré ďábelské mocnosti, písečné bouře a možná i kmeny opravdových kanibalů.

Co dodat na závěr? Fůze hardcore s různými větvemi metalu, hlavně s těmi undergroudovými, stojí za to, čehož je vlastně důkazem i první LP pražských Mother. Objevil jsem kapelu, jejíž vývoj budu se zájmem sledovat a doporučuji ti minimálně mrknout na jejich stránky. Deska vyšla u labelu Insane Society Records, což je vlastně už samo o sobě zárukou kvality.

Stránky kapely Mother