Disco Balls: Rise And Shine
Disco Balls vydali druhou desku "Rise And Shine", tentokrát v distribuci Papagájova hlasatele. Kapela si již za těch pár let vydobila pevné místo na české ska-soul scéně. Není to sice takový groove záhul, jako vytváří třeba Dan Bárta s J.A.R., nebo Tonya Graves s Monkey Buisness, ale jedná se přece jen o trochu jiný styl. Abych se pořádně připravil na recenzi, s Disco Balls jsem si zároveň pouštěl výběr klasiky od Trojan Records (mých velkých oblíbenců z dob skinhead reggae), tedy dodnes aktuální Trojan Ska Box Set. I na těch starých nahrávkách je kupodivu mnohem více groove a mnohem větší feeling a to hlavně ve zpěvu a v rytmice. Disco Balls však zaujmou svou rockovou dravostí, což třeba u Monkey Buisness a u starých ska kapel postrádám, u J.A.R. ne, ti mají hyper mega záběr, vem si třeba osmý záhul "Jak ti je" z jejich poslední desky "Armáda špásu".
První věc, která mě převrátila, je bezesporu výborná dechová sekce. Mohutné tsunami žesťů nemá chybu a muzikanti si to určitě hustě užívají. Hra na kytaru a hlavně basu mi v podobném typu muziky připadá tak nějak akademická, asi jako ten náš český "anarchismus" z katedry politologie na Karlově univerzitě a tak podobně. Mám pocit, že tomu chybí trochu více funky u basy a občas větší palba u kytary. To samé by se docela dobře dalo napsat i o zpěvu, ještě, že se do toho s vervou opřou ostatní křiklouni alespoň občas ve vokálech. Nevím, jestli je to tou angličtinou, nebo čím. Třeba takový Dan Bárta, o kterém jsem se už zmínil, ze sebe dokáže vytáhnout vynikající funkově-soulový feeling a zpívá česky. Čeština sice patří k celkem tvrdým jazykům, ale když se chce, tak to kupodivu jde, viz třeba Koller v Lucii, Kodym ve Wanastovkách, Střihavka a tuny dalších. Navíc posluchači rozumí textům, což je určitě pro náš trh velká výhoda. Bubeník do toho mlátí v pohodě, dobrá práce.
Na cédu najdeš dvanáct kusů, jedenáct původních a poslední cover zásek z dílny mistra soulu a R&B, Lionela Ritchie. Co se týče mixu a masteringu, tak Tomáš Koula odvedl naprosto profesionální práci, k tomu fakt není co dodat. Nahrávka je rytmicky čistá, má dynamiku a jsou dobře slyšet jak všechny nástroje, tak zpěv. Flák, který jsem si oblíbil nejvíce, se jmenuje "Wings". V úvodu má rockový drive, ve sloce se zklidní, lehké vybrnkávání akordů, basa, zpěv, bicí drží stejně šlapavou linku, načež se to zase trochu více rozfrčí, přijde odpočinková pasáž se ságem, opět klidná sloka a dobře vymyšlená mezihra s tvrdší kytarou a nářezem celé bandy, do kterého vjede frontálním útokem poslední refrén s maximálním nasazením všech muzikantů. Song se vyvíjí, žije a prochází různými etapami, co se týče aranží, nejedná se o žádnou nudu styl hrrrrbumbumtřísk od začátku do konce. Tímto způsobem se dělá muzika, která dýchá a není jen mechanickým strojem bez kousku lidské duše.
Křídla
svět je v nebezpečí
a nevíme kdy nás
plameny obklopí ze všech stran
kouř v plicích
čum na to oslepující slunce a tmavou vodu
začínám mít strach o svůj bídný život
hmm modlil jsem se za tvou svobodu
modlil jsem se za tvé hříchy
dej mi tvou moc
a půjč mi tvé křídla
chceme být svobodní
dokud ještě zůstaneme v klidu
protože život spěje ke svému konci
a nikdo není nablízku
jen odvážný muž přežije
nezkoušej před tím prchnout
a nezkoušej to procpat silou
tahle hra končí už od svého začátku
věřil jsem v nové zítřky a pak jsem vytuhl
(velmi volný překlad....)
Závěr
To, co muzikanti nedokáží, protože jsou běloši a chybí jim přirozený soulový feeling, zkušeně nahradili něčím jiným. Ostatně soul a vůbec černošské pojetí muziky se v punku a podobných stylech až na pár malých výjimek nějak moc neuchytil. Výsledek není na naše poměry vůbec špatný a vlastně mi hlavně vadí jen to, že nezpívají česky. Myslím si, že by stálo za pokus pár kusů hodit do rodného jazyka, ať si s tím může zpěvačka pořádně pohrát a ukázat, co doopravdy umí. Fandovi kapely by se tím navíc otevřel jakýsi další rozměr. Jako, něco v tom stylu, že by také konečně věděl, o co vlastně Disco Balls jde, a mohl by to pak s bujarou radostí hulákat na koncertech, v hospodě, nebo u táborového ohně a tak podobně, - - - - - - chápeš, nebo co.
Naživo jsou určitě parádní. Desku už poslouchám nějakou dobu a dokonce jsem se přistihl u toho, že jsem si v práci začal pobrukovat nějaký refrén. Ale fakt nevím z kterého fláku. Je to v té angličtině a tak se v tom jednak hůře orientuji. No a pak jsem líný na to, abych to všechno projížděl a pracně vyhledával. Také stárnu, měkne mi mozek a po příchodu z práce domů si už nepamatuji, o kterou palbu už vlastně šlo :-))))))) Pokud na sobě tato parta mákne, tak se ještě dočkáme velkého překvapení.
Disco Balls na Bandzone
Stránky Disco Balls
PHR distro
17.5.2011 Rubrika: Recenze na CD | Komentářů: 0 | Vytisknout