The Breed: Crossroads

The Breed: Crossroads

Další desku, která se mi dostala pod mikroskop, nahrála hc smečka z Vyškova The Breed a vydali ji u PHR. Stylově bych je asi zařadil někam k americkému hc-punku. Jedná se fakt o slušný rachot a musím uznat, že muzikanti jsou sehraní, dobře jim to šlape a jednotlivé songy dokonce obohacují slušná kytarové sóla. Cédo je nahrané ve studiu Davos a konečný mix dopadl velmi dobře. Všechny nástroje jsou čitelné, je dobře slyšet zpěv, studio Davos tedy mohu všem doporučit.

Obal placky je zvládlý profesionálně, koláží zdevastované industriální krajiny tě provází texty songů, výstřižky z tisku, abstraktní obrazce a několik kostlivců. Týpek, který to dělal, si s tím dal práci, pohoda. Na desce najdeš třináct songů, z nichž deset je anglicky a tři naštěstí česky. Proč naštěstí? Protože zpěvákovi (dle mého názoru), čeština sedne neskutečně více, než angličtina. Třeba taková Björk, kterou uvedu pouze jen jako příklad z jiného žánru muziky, se sice prosadila se svou nezvyklou islandskou výslovností angličtiny i na britském trhu, ale odjela kvůli tomu do Londýna, kde žila a natočila svou první sólovou desku. Navíc přišla se stylem, jenž byl ve své době docela původní, což se dnes o hardcore říct samozřejmě nedá. Zpěvák má dobrý hlas, ale jeho projev v angličtině mi prostě nesedí, když to valí česky, jedná se o jiný záhul. Prostě je vidět, která z těch dvou řečí je jeho rodným jazykem. Si říkám, že to kapela udělala kvůli tomu, aby se jim lépe jezdilo po Evropě, prostě aby venku lidé rozuměli jejich textům. Nejsem však přesvědčený o tom, že návštěvníci punkových koncertů v cizině (možná s výjimkou Německa a severských zemí), jsou natolik kovaní v angličtině, že si ty texty vůbec dokáží přeložit. No a co se týče vlastních koncertů, tak jim je podle mne úplně jedno, jestli to někdo zpívá finsky, nebo japonsky, páč v tom rachotu a v té rychlosti stejně nikdo texty vůbec nesleduje a nechytá. Přišel se přece vyřádit a vybít energii, né poslouchat se zadumaným výrazem poezii a přemýšlet nad metaforami a nejrůznějšími jinotaji a podobně, - - - ne? Jo, abych nezapomněl, všechny anglické texty jsou na obalu přeložené do češtiny, což zase považuji za poctivý přístup k věci.

Co se týče poselství, které kapela razí svými songy, tak do tebe napálí celkem klasickou směs žánru. Nesouhlas s válkou a zbrojením, znechucení životem ve stádu, boj proti sexismu, obavy z neonacismu, z demokracie a současné politické scény, nechuť k náboženství a podobně. Texty mají slušnou úroveň, jejich autor přemýšlí nad životem a netlačí do tebe jen banální fráze a prázdné odrhovačky o ničem. Třeba tento je o alkoholismu a o kouření:

 

Peklo

Otevři láhev a vypij,

pak ji odhoď.

Nestaráš se, nelituješ,

je jedno, co říkám.

 

Nepřemýšlíš, je ti všechno jedno.
Nemá to význam.

Cítíš se skvěle,

když si dáš svůj drink.

 

Nakonec dopadneš blbě,

nemáš šanci to zvládnout.

Smrdíš jak prase, ty špíno.

Chci, abys vypadnul.

 

Nevadí mi večírky,

nevadí mi chlast.

To, o co mi jde,

jsou určitý meze.

 

Cítím jed v tvých očích,

ve tvé krvi.

Máš to rád až příliš.

Jsi šťastnej, máš kliku,

že jsi vůbec naživu.

Ale to fakt není v pohodě.

 

Další den se děje to samý,

neposloucháš.

Noční návraty, agresivní.

Řveš, že jsi king.

 

Chudák tvoje žena a dítě.

Noci beze snů.

Řev, mlácení a pak znásilnění.

Musel jsi zešílet.

 

Vyčerpáním nakonec

usínáš.

Když se ráno probudíš,

všeho lituješ.

 

Nikdo už však nevěří

tvým slibům.

Abys zapomněl,

začínáš zase pít.

 

Nejvíce z celé desky se mi líbí palba číslo pět, "Proti sobě". A to po všech stránkách, tedy jak po té ideové (nesouhlas s neonacismem), tak po stránce hudební. Samotný vál je názornou ukázkou, jak se dají dělat dobré kytarové aranže v punkovém songu, prostě takové to skloubení metalového a punkového pojetí hry. Rytmická sekce jede jak o život, zdravě nasraný zpěv nemá chybu. Paráda, tak se to, si myslím, má dělat, aby to mělo šťávu a xicht.

 

Všechny songy si můžeš poslechnout na stránkách kapely na Bandzone.  

mrtvola ©


2.6.2011   Rubrika: Recenze na CD   |   Komentářů: 3   |   Vytisknout

Hodnocení
1.     2.     3.     4.     5.    
(1 = absolutní punk, 5 = hnusnej popík):
hodnoceni - 1,6
jde to 1,6
 

Diskuse ke článku - The Breed: Crossroads

Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.
Medvěd
Medvěd - 4.6.2011 16:34

Ujde to.

 
Bazarov
Bazarov - 3.6.2011 15:25

Jo jo, znám, fajná smečka... smajlik - 3
Nově mají za sebou taky eurotour po Německu/Švýcarsku/Španělsku ve spolupráci s Peťou Aback-em.

 
Kristofson
Kristofson - 3.6.2011 8:15

Celkove jsou vpoho banda... smajlik - 5