Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Adolf "Baude" Vitáček ve spolupráci s rodinným klanem Doležalů natočil svojí druhou sólovou desku s názvem "Já se z toho neposeru", která je naprosto čerstvou nahrávkou obsahující jedenáct rockových paleb.

Nový album působí jako svěží mix Wanastowek, Plexisu a Miloše "Dodo" Doležala, s potřebnym nádechem starých časů. Souvislostí je hned několik. Vitáček nabubnoval plexisí debut "Půlnoční rebel" (1990), na druhém LP "White killer" (1992) se podílel, avšak před samotným nahráváním byl odejit. Na obou jmenovaných albech nahrál komplet kytary Jan "Johny" Jukl. Na "Já se z toho neposeru" jako host nahrál kytary do tří skladeb. Doležal st. ve studiu nahrával právě půlnočního rebela a ještě ho, tuším, produkoval. Z toho plyne, že cesty někdy můžou být opravdu spletitý.

Něco přes půl hodiny, dalo by se říct, ortodoxní a poctivý, přímočarý a zábavný rockový muziky. V některých pasážích se nemůžu ubránit vlivům Motörhead, např. ve skladbách "Kansas City" a "Zoologika", ve druhý jmenovaný navíc slyším Suicidal Tendencies, což ale přičítám aktivování osobního předdefinovanýho mustru kdykoliv slyším slapování. Desce nezaškodí ani přehrávání léty prověřených rockových riffů ("Stará kára", "Bloudím jako šílenej" nebo "Tichý prázdno"). Zkrátka neni třeba měnit něco co funguje. Jedním z největších potencionálních hitů alba je pomalá "Do tmy se dívám", atmosférou ne nepodobná starý písni Miloše Doležala st., která si razil cestu do světa pod romantickym názvem "Soudím". Imponuje mi Vitáčkův hlas, včetně atmosféry skladby a melancholický aranže. Titulní a závěrečná "Já se z toho neposeru" se opět nese na vlně klasickýho kytarovýho nápadu (dětská vzpomínka na Katapult) a nutno přiznat, že velice příjemně cpe písničku dopředu a dělá z ní svižnou vypalovačku. Ad hoc, výborný.

Suma sumárum, tahle deska se nestane mainstreamovým artiklem, cestu k ní si nejspíš najdou jen opravdoví hloubavci a o to víc je zajímavá. Tu a tam je k zaslechnutí celkem banální rýmovačka, ale vzhledem k nadhledu alba a celkový nálady písní to je k přežití. Takže, na albu je k poslechu pravá rocková zemitost bez zbytečností a kudrlinek. Přesně to, co byste měli chtít slyšet. Poctivě odvedená profesionální práce. Sedm dní v kuse mě provázela a rád se k ní budu vracet, stejně jako v případě Vitáčkova sólovýho debutu a samozřejmě jako v případě mých velkých oblíbenců - prvotních desek WV a Plexis.

http://bandzone.cz/adolfbaudevitacek

---

Pozn. pod čarou: Doležalovu "Soudím" jsem poprvé viděl v roce 1994 na VHS kompilaci "Videohity". Je to fakt dobrá písnička. Kromě ní tam byli ještě Wanastowi vjecy se songem "Lži, sex a prachy". A dále exhiboval Shalom, Rapmasters, Sebastians, Marcela Březinová, Toyen, Robo Grigorov, Big Heads a další - vzpomene si na to dneska někdo? No dobře, na Petra Muka ano. Nikomu ani muk, Mukovi ani gram - shalom!