Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Sice patří k bontonu řadit tyto Plzeňáky do punkové škatulky, ale to je jen ze setrvačnosti a z tradice. Jejich hudba se už před mnoha z těch 22 let, co působí na domácí scéně, přesunula někam, kde bylo mnohem volněji než v punku: na pole kamsi mezi garáží a její životní skepsí a hlubokými lesy přejícími životu folkových, tedy lidových legend. Přitáhli uzdu energii a položili větší důraz na poetiku, jíž adekvátně přizpůsobili instrumentální doprovod. Nové album tenhle směr zdárně prošlapává. Housličky a píšťalky doplňují někdy rozverné, někdy nonsensové a často docela moudré texty. Celek neztratil někdejší zpěvnost, i poskakovat se u něj dá, ale není to prvotní účel hudby Znouzectnosti. A třebaže hudba kapely působyla mnohdy, jistě záměrně, ledabyle, na novince posluchač najednou užasne nad tím, co všechno se tam hudebně děje. I to zajímavě dotváří poetickou tvář vydařeného díla.

                                                                                                                                                       Roman Lipčík 

Základní a téměř všeříkající konstatování může znít třeba: Znouzectnost přichází s další porcí z větší části chytrých a hravých písniček oscilujících v pro ně tradičním rozmezí od folk rocku k ryčnému punku a naopak. Cokoliv zásadně nového, neřkuli převratného by v jejich případě čekal jen nenapravitelný idealista – ale stál by o to vůbec někdo? Nota bene když tahle parta zároveň ještě NIKDY nenatočila hloupé nebo „jen“ slabé album... a že už jich, včetně předrevolučních (demo)snímků, má na kontě požehnaně!
Pravda, ne vše je na novince dokonalé a některé skladby člověku jen tak prošumějí hlavou a nezanechají po sobě výraznější stopu. Jde ale spíše o výjimky. Opačných případů je mnohem víc a soudím, že do zlatého písňového fondu ZNC by se časem mohly začlenit přinejmenším Až budu mrtvý muž, U tabule Armády spásy, Valíme hroudy a Poutníci.
A propos, tradice je zachována i v tom směru, že album opět zdobí krásný digipackový obal plný „nenápadných nápadů“.

Zlatý hřeb: Až budu mrtvý muž, Poutníci                   
Zní to jako: typická „Znouze"                                                                                                   Petr Korál                              

Plzeňská formace Znouzectnost představuje na české hudební scéně poněkud svérázný úkaz. Jen velmi zřídka se objevuje v médiích, jejich písničky na rozhlasových vlnách takřka nezaslechnete, natož pak v televizních pořadech. Už vůbec žije stranou bulvárního a společenského tisku. Nicméně bez této zdánlivě  nutné podpory patří už dlouhodobě k velmi vyhledávaným, oblíbeným a navštěvovaným koncertním kapelám, patří i k jevištním jistotám rockových festivalů.

Příčinou bude nejspíš její přímočará chytlavá nevykalkulovaná muzika, vycházející dílem z tradičního punku, dílem z muziky střihu Pogues či Shane MacGowana. Přesně taková charakteristika sedí také na aktuální album Znouzectnosti Heavy Model aneb srdce pro Anubise. Čítá krátké vesměs vtipné písničky inklinující právě těmito dvěma směry. Na jednu stranu jsou to punkové U tabule  Armády spásy, Jednou za tisíc let či Kluk s pistolí  vedle nich lyričtější Malý bubeník, Poutníci či Tesáno do kamene. V obou případech ovšem vesměs nosné, nápadité se snadno  zapamatovatelnými refrény. Texty jsou nezřídka kdy vtipné, hravé, balancující až na samém okraji naivity či dětinskosti. Vždy se ale naštěstí překotí tím správným směrem.

Trio Déma, Golda, Caine tu opět doplňují tradiční hosté – s dechovými nástroji a vokály Romana Kohoutová, s kytarou a vokály Michal Röhrich. Nelze navíc přeslechnout příjemný sound  a zvukovou vyváženost desky. Heavy Model je v diskografii skupiny Znouzectnost typickým dalším albem v řadě, to ovšem neznamená nic pejorativního. Drží spolehlivě všechna pozitiva oblíbená fanoušky této kapely, nikam se jim neztrácí a nevybočuje. Je svědectvím o tom, že Znouzectnost neztrácí ani dech ani nápady.

                                                                                                                                                     Ilja Kučera Ml.