Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Na internetu se stále objevují diskuze a káravé články od lidí, kteří nikdy komunismus nezažili (nebo byli ještě v plenkách) a přesto kritizují zpěváka punk kapely NVÚ - Štěpána 'Makebu' Málka. Stále se někdo ohání Cibulkovými seznamy agentů StB, o nichž inteligentní člověk rozhodne jako o nedůvěryhodných. Proč kritizovat člověka, který je v punku přes 20 let a pro scénu dost udělal a stále dělá??

Zde máte vyjádření zpěváka kapely NVÚ - Štěpána Málka, kterému se dá důvěřovat více než Cibulkovým seznamům.

Takže zdarec příznivci i odpůrci naší kapely i mojí osoby.
Ač nerad pracuji s netem, chci se vyjádřit k debatě, která probíhala na našich stránkách a v současné době probíhá na Bandzone a pokusit se pár věcí uvést na pravou míru.
Je pravda, že za minulého režimu jsem byl několikrát vyšetřován StB i kriminálkou. Poprvé když mi bylo 16 a nebylo to kupodivu v souvislosti s punkem, ve kterém jedu od 14, ale kvůli výtvarným aktivitám, kdy na mne a mé přátele podala anonym jakási zasloužilá soudružka. V té době jsem neměl pojem, jaký je rozdíl mezi kriminálkou a StB, prostě to byli tajný. Další výslechy a kontakty byly, když mi bylo kolem 20 let. Záměrně vynechávám běžné vyšetřování uniformovanými příslušníky SNB, neboť jako panker jsi mohl na "cajtárně" skončit kdykoliv za cokoliv.
Vzhledem k tomu, že jsem v té době podepsal kdejakou podpisovku včetně prohlášení Několik vět, byl členem Jazzové sekce, která byla v té době kriminalizována a zúčastnil se spousty nepovolených akcí, koncertů, výstav, atd. a vzhledem k tomu, že jsem v té době studoval vejšku (peďák v Hradci Králové), nebylo divu, že o mne StB projevila zájem, ačkoliv jsem se nikdy necítil být nějakým disidentem nebo bojovníkem proti režimu. Prostě jsem se jen zajímal o jinou kulturu, než byly ty oficiální sračky. To na průšvih stačilo bohatě. Jediné, co jsem kdy podepsal, byl protokol o dobrém zacházení s mojí osobou, tj. že na mne nebylo pácháno fyzické ani psychické násilí. Je pravda, že hubu mi nikdy u výslechu nerozbili, na rozdíl od některých mých přátel.
Na své svědomí prohlašuji!!! Že jsem nikdy nikoho nenapráskal!!! A že jsem nebyl žádný agent!!! Ačkoliv jsem dvakrát totožně uveden na cibulkových seznamech. Je pravda, že mi byla nabízena spolupráce po dobrém i pod nátlakem. Nabízeli mi i bezproblémové dostudování VŠ, náhradní civilní službu (místo dvou let vojny), vyhrožovali mi vyhazovem mých rodičů z práce a vyloučením mé tehdejší přítelkyně z vejšky (studovala akádu v Praze).
Výsledkem bylo, že mne vyhodili z vejšky, ačkoliv prospěch jsem měl O.K., a že jsem se rozešel se svojí přítelkyní. Nevím, jak by dopadli mí rodiče, kdyby nepřišla revoluce. Nakonec jsem se zajímal i o to, co o mne mají v pardubickém archívu spolupracovníků a výsledek - nic. Dozvěděl jsem se pouze to, že moje složka byla skartovaná koncem roku 1989, takže v tomhle nemůžu fakt víc udělat, ani se nijak bránit. Závěr si učiňte sami a věřte či nevěřte. Já mám svědomí čisté.
No, a debatu o tom, jsem-li či nejsem správnej punker, nemám potřebu rozvíjet. Hádat se o to, má-li pankáč působit jako kantor na universitě, to mi přijde směšný. Jsem-li pro někoho přisluhovač kapitalismu (hahaha) kvůli tomu, čím se živím, mimochodem, ta práce mě baví a naplňuje, tak mu to vyvracet nehodlám. Pro mne punk není o bydlení v kanále nebo permanentní sjetosti a ožralosti, či o nějaké ortodoxnosti ať nalevo nebo napravo. Pro mne to je především hudba, svoboda, přátelé a nijak se to nevylučuje s mojí prací a rodinou.
Jsem to, co jsem, tj. Štěpán, starej 39 let, kterej se ve 14 zbláznil do punku a ještě nedostal a asi určitě nedostane rozum. Jsem táta dvou dětí a manžel, jsem pedagog na Hradecký universitě a výtvarník. Tohle všechno jsem já a jestli to je či není punk, na to seru, to je můj punk.
Zároveň děkuji všem lidem, který mi věřili a věří a všem, které oslovuje to, co děláme s kapelou. Kdykoliv jsem ochotnej o čemkoliv kol mé osoby podebatovat osobně, raději než anonymně na internetu.
Howgh!

Štěpán "Makeba" Málek, leden 2006

převzato z www.NVU.cz

   Opravdu nechápu lidi, kteří v životech druhých slídí a hledaj sváry, jenž pak hrdě medializujou. Soudný člověk pochopí, že za dob komunismu být pankáčem bylo odvážným krokem a režim proti punku tvrdě bojoval. K potlačování hnutí používaly všelijakých prostředků > vyhrožování, že vaše rodiče vyhodí z práce a postarají se aby už je nikde nevzali, vás vyhodí ze školy či práce, a vyjímkou nebylo násilí. Jak bylo napsáno v knize Kytary a řev: "Československá republika, léta 1977-1989. Byl to právě onen časoprostor, v němž se tehdejší punkrockové kapely pohybovaly, který s sebou přinášel situace, kdy běžná věc jako zorganizování koncertu spíše připomínala bojovou hru, barevné vlasy a náušnice v uchu znamenaly pozvánku k nakládačce na policejní stanici ......  Až do určitého nepatrného oteplení na samém konci 80.let bylo provozování punk rocku u nás činností nebezpečnou i pro ty, co jinak chtěli být poslušní a jen si v klidu ve sklepš mydlit tři akordy."  Tuto knihu doporučuji přečíst, aby člověk získal objektivní pohled.

Proto označovat zpěváka NVÚ za podrazáka, komouše, zrádce, lháře a podobným, je jen důkazem lidský závisti a omezenosti.

špína