Punk.cz - o punku u nás i ve světě

„ Comandante chce, abych pracoval ale mizerně mě platí. Comandante chce, abych mu aplaudoval, když mi vykládá ty šílený sračky. Ne, comandante. Neblábolte tolik, comandante! Jste tyran a není národ, který by to snes“

       Píseň Comandante, ze které úryvek je, v kubánském rádiu nezaslechnete. Ani na koncertě. Vláda punkovou kapelu Porno para Ricardo (Porno pro Richarda), která její kritiku nemaskuje do jinotajů a do svých vypalovaček jí dává s pankáčskou vulgárností, opravdu nemá v lásce, a proto ji nenechává na veřejnosti hrát. Natož aby ji nechala vydávat cédečka.

       Dveře bytu, ve kterém žije devětatřicetiletý frontman Gorki Águila, jsou ozdobené samolepkami s heslem „ Já ne!“ a schematickým obrázkem davu nadšeně naslouchajícímu vousáči. Mimochodem naznačením dlouhé bradky se Kubánci vyhýbají vyslovení Castrova jména. Stejně jako když postavy v příbězích o Harry Potterovi řeknou: „Vy víte kdo“ ve chvíli, kdy mluví o vtěleném zlu, lordu Voldemortovi.

       Nemůžu se na něj dobouchat a dozvonit. Když přiložíme ucho na dveře, slyšíme ztlumené zvuky elektrických kytar a bubnů. Na chodbě čtyřpatrového domu se mnohem více rozléhá cvičení na klavír z přízemí než zkouška čtyřčlenné punkové kapely. Águilova sousedka se s úsměvem nabízí, že mi ho zavolá pomocí telefonu. Ale jeho pronikavé vyzvánění skupiny od kytarového ryku neodtáhne. Dovnitř se dostaneme až po čtvrthodině, kdy si Porno para Ricardo dá v hraní pauzu.

Águila, chlapík v tričku s Beatles, s piercingem v nose a s afroúčesem, nás zavede do miniaturního pokojíku, ve kterém má skupina rozloženou svojí letitou aparaturu. Stěny jsou obloženy platy od vajíček, do shánění tohoto nedostatkového zboží se zapojila celá ulice. Plata zadržují v kamrlíku nejen hluk, ale i teplotu. Je tu vedro i lokální podmínky. Ale propcení muzikanti v plném nasazení předvádějí, co umějí. Jejich styl se hodně liší od salsy, se kterou mají cizinci Kubu zvukově spojenou. Punk tady k hlavnímu proudu rozhodně nepatří.

ANI VPRAVO, ANI VLEVO, PROTI CASTROVI.

Bubeník si sundává tričko a nasazuje rytmus jednomu z novějších kousků na repertoáru: „generálovi, který se stal novým komandantem“ – tedy o Raúlovi Castrovi. Začíná jako vojenský pochod přehráváný elektrickými kytarami a stávajícímu prezidentovi se vní neomaleně nadává do „teploušů, zbabělců a tyranosarů“ V refrénu zpěváci do mikrofónů opakovaně zavyjí „Raúúúl, Raúúúl“.

             Tato odvaha na plná ústa zpívat, co chtějí, už Águilu jednou přivedlo do vězení. „Jako záminku využili drogy, nasadili na mě provokatérku. Sehnal jsem jí tablety amfetaminu“, popisujesvoji verzi zpěvák. Podruhé mohl dostat čtyři roky za „společensky nebezpečné chování“ loni v létě. Známí v zahraničí spustili internetovou kampaň za jeho propuštění a Águila odešel od soudu pouze s pokutou 600 pesos. Provokativně ji zaplatil v co nejmenších mincích.

            Díky tomu je kapela známější v cizině než doma. Na internetové stránce, kterou jim spravují kamarádi v Mexiku, si je možné objednat nahrávky a na YouTube zhlédnout několik klipů. Po Kubě se mohou šířit jen pomocí „samizdatově“ vypálených cédéček. Na Západě mají punkové skupiny pověst levičáků. Jak jsou na tom muzikanti z Porna, kteří mají plná ústa sexu a kteří se na svých stránkách označují za „ ANÁLCHISTY“? „ Na Kubě nejsi ani napravo, ani nalevo. Buď jsi pro Fidela, nebo proti němu“, říká Águila, který celý komunismus chápe jako Castrovu ideální metodu, jak se udržet co nejdéle u moci.

           Tato ideologie mu vůbec leží v žaludku, takže jeho nejklasičtější poopravil v logo kapely. Jenže kladivo v něm nahrazuje ztopořený penis, který perforuje srp. „ Zatímco komunistům jde o práci a utrpení, nám jde o rozkoš,“ libuje si nad svým grafickým dílkem. Nevěří, že režim brzy padne. „ Komunismus má smrt rovnou ve svých kořenech, ale agonie bude dlouhá, „ říká. Změna však musí přijít, doufá jako všichni opozičníci. Dělají to už ostatně padesát let.

          Všichni disidenti jsou si vědomi, že případný přechod k demokracii bude obtížný. Castro učinil Kubánce závislými na státu ještě více než Husák Čechoslováky – díky rozdělování těch nejzákladnějších potravin pomocí přídělů nikdo neumírá hlady, nemocnice a školy zadarmo, dokonce ani nájemné se neplatí. V zaměstnání lidé dostávají bídný plat, ale celý den nic kloudného nedělají a mají čas na soukromé brigády. Náhlý příchod tvrdého kapitalismu může být pro mnohé Kubánce ještě větší ranou, než byl pro českou populaci. Kuba má už nyní zaděláno na pořádnou castrovskou nostalgii.

        Zatím je FIDEL věčný. Byť stojí nad hrobem.

 Kilčo