Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Ano lide český i my, vítejme nadřazenou moc s otevřenou náručí, je-li to naše přání. Ale nezapomeňme že zlato je kov a nebuďme veselí z toho, že nás jednou zasype, udusí, a až nás zničí, bude oneseno pryč.

Další problém? Ach ano základny ...
No, vezměme si to z obou směrů: Hrozí nám nebezpečí od zemí blízkého i dálného východu, navíc nepřátelství s vekou USA. Nemůžeme si přeci dovolit být ti, kdo jí nepolezou do pozad.. prdele! Ó to né, my se přece rádi připojíme ke kolosu jež nám platí a dává pseudosvobodu. FAJN, postavme u nás radar!
Ale né, oni nám hrozí z Ruska, z východu, že když to postavíme budou nás bombardovat! FAJN, nestavme radar! K čemu se obyvatelstvo jakéhokoli logicky přikloní? Ano, postavíme radar. LOGICKÉ. Válku vyhraje západ spolu s USA. Historie je přeci od toho abychom se poučili. Hlodá zde však červ pochybnosti - není to Švýcarsko, to které nebylo na ničí straně, které je nyní prakticky nejbohatčí zemí Evropy? Těžká však zas odpověď na otázku: Je možné být při třetí světové válce apolitik? Já jsem schopen říct jen - kdo ví...
Jisté však podle mne je, což je patrné z posledních vět, že třetí světová válka bude. Nevím jestli v řádu do deseti, dvaceti nebo padesáti let, ale bude. A nic s tim nezmůže komunita lidí ani tady na punk.cz ani kdekoli jinde, která válku nechce. My jsme jen hovna přátelé ...

Co tam máme dál.. Proč tu chtít základnu/radar?
Tak jen krátce, je to bezpečné, kooperativní s mocnáři ze západu, je to důležité, výhodné a je to perspektivní.
Proč tu nechtít základnu/radar?
Tak jen krátce, není to nezbytné, je to závazné, je to ohrožující, přednesené výhody jsou nereálné a není to perspektivní.
Že se to vylučuje? Ale samozřejmě - vždyť o tom to přece celé je ...

No a eště bych se rád v rychlosti vyjádřil k nekolika věcem.

1) Parkanové vlezdořitní žeprejpíseň na motivy Vítej soudruhu Gagarine, nebo jak je ten název. No když jsem to čet, nechtělo se mi zvracet, chtělo se mi nepokrytě blít. Myslím si že jestli si někdy tahle osoba bude stěžovat na nesmyslný antiamerikanismus a bude hledat důvody, jeden velký najde u sebe v předsáni, v tom velkém skle s lidovým názvem zrcadlp...

2) Zajímavé je, že USA nás (samozřejmně že ne nás ale sebe) chrání radary na našem území a my jí to klidně dovol&#

Ale proč bychom měli Jiřího litovat? Sám si zvolil svou úlohu v divadle zvaném Svět. USA se přece sama angažovala do "světového míru" a tím do politiky všech zemí. A nyní jen sklízí plody svého konání. Ano, pravdu měl Marwell a jeho Spiderman, omýlající heslo že "S velkou mocí kráčí ruku v ruce i velká odpovědnost". Vždyť známo je předlouho, že "Těžká jest hlava která nosí korunu". Tak čemu se tu kdo diví?? Je jistější než že zítra vyjde Slunce (a v současném světě to platí doslovně), že vládce vždy bude mít stoupenců i odpůrců.
Ano všichni se tu shodneme, že Jorge jde po pěnězích, po ropě, po moci, po moci upevnit svou moc ... Ale sáhněme si do svědomí, a to hodně do hloubky. Kdo z nás by se v jeho postavení, s jeho mocí choval jinak? Byl jsem jeho velkým odpůrcem a jistě jím zůstanu, ale když se mi poštěstí odpoutat se od vžitého uvažování, zjistím že možná je důvod proč ho nenávidím ve mně. Protože možná vím, že bych se choval stejně. Že bych byl stejné prase, píča, kokot, zmrd a terorista na nevinných, ve snaze svrhnout jiná prasata, píči, kokoty, zmrdy a terotisty na nevinných. Že bych se začal zajímat o to, že jistý Sadám někde daleko ode mně vraždí lidi, do kterých mi je jedno velký nic (oprava - hovno), protože přeci to já dělám né? Jsem "Fishlitt" prezident USA, obránce světového míru ... Ale ne, mír nebude, ale aspoň to tak bude vypadat ne? Že chci mír. Svrhnu pár diktátorů a bude cajk? Nikdo přeci nemusí vědět, že je mi jasné jak je to nic neřešící a pravý důvod ježí pod onou krvavou zemí a má barvu černé ... Ano! Černé zlato - ropa! Hurá! Budu zas o něco mocnější a bohatší! A lidi? Debilové! Na nic nepřijdou, budou mi líbat pozadí že jsem je zachránil od Sadáma.
Ale chyba pane Fishlitt! Lidé už nejsou tak dementní, některým to došlo, někteří už vás znají a vědí co jste žač. Zatím jich však většinu neohrožujete a tak jsou ticho. Navíc je suverénně a okatě uplácíte "ekonomickými výhodami" a kupujete si od nich další a další moc. A jim to nevadí, je nezabíjíte, jim "pomáháte", tak proč by měli být proti.
Ano lide český i my, vítejme nadřazenou moc s otevřenou náručí, je-li to naše přání. Ale nezapomeňme že zlato je kov a nebuďme veselí z toho, že nás jednou zasype, udusí, a až

Dlouho jsem chodil kolem této diskuse jako kolem horké kaše. Nechtěl jsem ji otevřít jelikož tak nějak pudově mě při přečtení nadpisu napadal primitivní dovětek "... je kokot". Dnes jsem se k tomu dostal, přečetl všech 220 příspěvků včetně obsáhlého článku od Nahlas. Byl jsem odhodlán napsat zde svůj názor a rozvinout v něm všechno co mé uvažování ovlivňuje, nejsem si nyní však jist, že je to vůbec možné.
Tenhle problém je velice zapeklitý a určitě jej nevyřeší pár bláznů u počítače. Dokonce si myslím, že my "blázni" nepřijdeme ani na pravdu. Na to, abychom totiž odhalili pravdu, máme jen velice velice málo informací. Někomu se může zdát, že to není pravda, že on a právě on jediný má informací dostatek a tudíž je vyvolen posoudit situaci nejobjektivněji, avšak podle mého mínění se ve všech těchto 220, někdy velice obsáhlých, příspěvcích objevuje pravdy jen pomálu a její vyjádření v procentech napočítáme na dvou rukách. Všichni totiž (ano já též) vycházíme z informací jež nám předkládá někdo jiný. Nikdo z nás nemá žádné informace z tzv. první ruky.
Informací je kolem nás spousta a světe div se, každá je rozdílná. Je jen na nás které z nich budeme věřit a kterou budeme považovat za směrodatnou. Že by tu sympatičtější? Nebo snad tu kterou nám předkládají zdroje jež jsou vžité jako důvěryhodné? Nebo tu se kterou souhlasí nejvíce lidí z našeho okolí..? Je to všechno relativní, že? Nikdo vlastně nemáme nejmenší tušení o tom, kde se ona slavná Pravda nachází...

Nebudu zde psát že můj názor je o něco lepší než váš, ale rád bych se vám ho zde pokusil interpretovat.

Začněme základním řešeným problémem, prezidentem USA, Jiřím zvaným Křoví. Proč je terčem diskusí a střetů názorů? Odpověd je jednoduchá, momentálně sedí na nejsledovanější židli světa. Každé jeho rozhodnutí je terčem odporu ať už je jakékoli. Amerika jako ona věčná země svobody, nakýblovala se do mezinárodní politiky všech států světa a ty všechny nyní více či méně ovlivňuje. Země má mnoho miliard obyvatel, než aby se všichni shodli byť na ohromě širokém kompromisu. Stačí jen malé procento lidí a je z nich mnoho. Mnoho odpůrců čehokoli co jest rozhodnutu ve White Houseu ... Ale proč bychom m

Bush je jeden z nejvetsich teroristu vsech dob

nahlas: Tafroba nemusím, ale Moja Reč je záruka kvality... Na ty budem mlčet a během Kaidžase (rapuje jako kdyby měl rýmu) bychom to mohli pořešit

Dronte: mě hip hop nevadí, když je dobrý..no, ale nevím jestli dojedu, jedině někoho ještě sehnat...dneska jedu na oi polloi na jižní moravu+ další grupy

nahlas: hranice jsou 28. července. Hrají tam Tafrob a Maztah (Brno), Moja Reč (Handlová), Kaidžas+ Lucco (nevím odkud, ale Kaidžas je určitě slovák) a Hipnotic (Lipník n/B). Ale říkám, je to hiphop

kdy jsou ty hranice..a nehrajou tam náhodou -čokovoko pičo -z brna? 2 mařky- jsou hoodně dobré..

to je daleko... leda bys měl chuť přijet k nám na koncert "Punkrockovej Lipas" do Lipníka nad Bečvou... Do Hranic na hop tě asi zvát nebudu :D

havířov

nahlas: odkud jsi? třeba budeme mít štěstí :)

Dronte: a ted' to půjdem rozebrat? nezajdeš raději na čaj :D? nebo na pivo? tam by to šlo lííp..sory bo takhle do toho nejdu

nahlas: mluvil jsem o tom, že jsem podrobil kritice jen tu první část. ;) četl jsem to celé

Dronte: tak já nevím..psal jsi - dostal jsem se k první části (nechtěl jsem to brát najednou) - proto píšu -přečti si to celé! a ty zase ,že už to znáš dlouho.. =))

nahlas: to co jsi sem hodil z nezakladnam.cz? To jsem všechno přečetl... už dokonce dřív, teď jsem si to osvěžil

Dronte: všech těch "50" stránek..

nahlas: co?

Dronte: ty jo, skus si to přečíst celéé

nahlas: Ještě jsi psal o Mooreovi. K jeho filmům mám absolutní nedůvěru. Viděl jsem Fahrenheit 9/11 a stačilo mi. Viděl jsi ho? Líbil se ti?

nahlas: ale proč jseš antiamerikanista? máš k tomu nějakej racionální důvod? něčím tě USA ohrožují?
Já jsem s tebou chtěl o tom článku diskutovat. Dostal jsem se k první části (nechtěl jsem to brát najednou). Chtěl jsem vědět, jak zareaguješ na protiargumenty. Já jsem vyvrátil všechno podstatné co se tam psalo, ale tys to nedokázal, nepřesvědčil jsi mě ani trochu o tom, že to co je tam psáno je pravda.
Přeji si abys mi buď dal za pravdu, nebo mi dokázal, že jsem to já kdo se mýlí? Proč mě nechceš nechat prokouknout?
Írán a KLDR zatím nepředstavují reálnou hrozbu, ale až budou představovat, tak bude pozdě. Nemyslím si, že by bylo špatné být před nimi vždy alespoň o dva kroky napřed.
Čeho konkrétně se bojíš od Bushe?

Dronte: ty stránky jsem tu hodil, bo s tím souhlasím..co tam je napsané a myslím si, že LŽI tam nejsou..na ten fenomén jsem nekoukal, ale když tak se mrknu on line - jo jsem antiamer.... a proto jsem i proti radaru, ted' už je to stejně jedno. a strach z íránu a kldr nemám, mám strach z blbců a tím je i bushův pyj a spol.

HippieHunter: mimochodem rakety v polsku nejsou útočné. nemají na sobě dokonce ani žádnou nálož, ničí útočné rakety pouze svou kinetickou silou
...FLOUTEK...: jak se vylučují slova "vojenské účely" a "obrana"? Myslíš si, že kdybychom se nebránili, tak na nás nikdo nebude útočit? Tuhle chybu už udělali kdysi údajně Židé. Je to někde v Bibli, knihu ani kapitolu ale nevím, nechce se mi to hledat.

nahlas: proč nechceš diskutovat? Napřed sem hodíš 50 stránek z nezakladnam.cz a pak když s tebou někdo nesouhlasí, tak nechceš argumentovat. Já jsem ochoten přijmout tvoje argumety. Pokud se ukáže že máš pravdu, tak klidně obrátím o 180 stupňů.
Komiksy nějak nečtu.
Takže tobě nejde o to, že radar je pro nás nebezpečnej, že je zbytečnej, ale o antiamerikanismus. Díval ses na Fenomén dnes (na ČT)? Tam říkali, že lidem většinou nejde o samotnej ten radar, ale o antiamerikanismus. Že kryjí pravé iracionální důvody proč odmítají radar za ty racionální, které jsou pochybné.
V tom případě se ale musím ptát, proč by se měli kvůli vaším náladám riskovat životy tisíců, nebo milionů lidí?

: né, ale já nechci abys mě přesvědčoval...ty si stojíš za tím a já taky..jsem zhulený tak to píšu zas jak máslo =)hele, četl si komix -válečná závislost? http://knihy.intu.cz (to jen kdyby tě to zajímalo) mi se prostě nelíbí jakou dělají politiku..polovina státních prachů jde na arzenál- blázni..a pak ostatn věci..zdravotnictví, školství atd. megalomanství nemám rád, no..

nahlas: tak mi napiš, kde je problém, s čím nesouhlasíš, ať tě můžu přesvědčit, že já mám pravdu. pokud stáhneš jak pes ocas mezi nohy, tak je mi líto, ale argumentovat se s tebou nedá,

Dronte: každopádně s tebou nesouhlasím, ale to je tak vše, co můžu dělat

nahlas: Západ nevyhrožuje Íránu a KLDR, že je smaže z mapy světa. ˇIrán západu ano (především Izraeli).
Nemyslím si, že všechno ze západu je moudré, ale zároveň nechápu význam té otázky. Chtěl jsi jí něco říci? Má nějaký význam v tvé argumentaci?
Je možné, nebo snad i pravděpodobné že USA i FRA dělají testy (pokud se tím tají), ale proč ne? USA a FRA se nebojím; a co se týče jejich jaderné síly, nemusí se bát ani KLDR s Íránem. Použití jaderných zbraní by se setkalo s mohutným odporem. Ten kdo by je shodil by se politicky zničil a to nebude nikdo riskovat. Japonsko 1945 byla jiná situace.

Dronte: západ ??všechno co je ze západu je moudré? sorry, ale musím se smát...nevěř všemu, co je v teleVIZI nova !!joo a mimochodem, francouzi, amíci a další testují své bomby taky...akorát, že todle ti na nově neřeknou...nechci se zastávat těch "pičusáků" taky je tam kupa bláznů, ale kde není ....ten tvůj =) západ taky není svatýý a nikdy nebyl...

nahlas:
Hledá se nepřítel- vývoj jde dopředu. Írán a KLDR můžou své zbraně dále zdokonalovat. Vzpomeň si, jak všechny překvapilo, že KLDR provedlo test své bomby. Teroristi- připusť me si, že mezi těmi, kteří jsou schopni odpálit raketu jsou důvěryhodní lidé, to by mohli k povaze Íránského režimu být ortodoxní muslimové napojení na teroristy. Ostatní jsou nahraditelní, nebo vidíratelní. Jsem přesvědčen, že teroristům by se mohlo podařit odpálit raketu, ač je pravděpodobnost nízká. Ćína, Rusko- proti těmto velmocím nám radar ani polská základna nebude schopna pomoci. Obě země disponují takovým arsenalem, že 5 polských antiraket je nic. U Ruska je navíc ten problém, že má komplex z rozpadu SSSR a blíží se volby. Putin chce dát voličům iluzi velikosti ruské moci. Závod ve zbrojení- tento poslední odstavec je hloupost. Zkusme ho otočit. Když se raketové základny zruší a rakety zničí, Írán a KLDR by se měli podle stejné logiky zbavit svých zbraní hromadného ničení. Takže se zeptám? Proč? Podle mě při vybudování účinné obrany (zatím moc účinná není, ale stavět všechny základny v jednom roku... hloupé) pozbyde důvod vyvíjet rakety a Západ nebude ˇIránem a KLDR ohrožen.

nahlas: Jn...A nikdo se nikoho na nic neptal....Demokraticky zvoleni zastupci rozhodli.....

můžete být kldní -radar - bude..

nahlas: Dík za vyčerpávající podrobný komentář.Je to hodně zajmáví a určitě tam je hodně pravdy.Přesto mi odpust ,že nejsem uplně přesvědčen že to nepomuže proti těm státum kteří ty rakety májí,ale musím říct že jsi zasel semínko pochybnbostí,a že tvé argumenty jsou rozumné a asi i pravdivé.
Dík.

Urbi: jestli si chceš aspon' něco přečíst, tak odspodu

Iniciativy, jako je„Ne základnám“, se pak mohou snažit sebevíc, takový vliv na média jako obhájci základny opravdu nemají. Mnozí politici na jednu stranu říkají referendu ano, na stranu druhou se ale nikdo z nich nemá k tomu takové referendum prosadit. Jedná se tedy spíš o oddálení problému, pokud možno až na období po předpokládaných předčasných volbách do parlamentu.

Další omezování svobody

Vybudování amerických základen ve střední Evropě je jen dalším logickým krokem v upevňování celosvětové hegemonie USA, nehledě na to, zda takové základny mají praktický smysl či nikoli. Nejen, že by se Česká republika vzdala kontroly nad částí svého území a nemohla postihovat případné zločiny amerických vojáků, navíc by upevnila svou závislost na Spojených státech a musela by se ještě více zapojit do její politiky nikoli jako spolustrůjce, nýbrž jako ponížený sluha. Řešením není přistoupit „pouze“ na radarovou základnu. Vítězstvím není ani skutečnost, že raketová či radarová základna nebude nakonec u nás, ale v Polsku. Sdílíme jeden prostor a důsledky existence raketové základny v sousedním státu nejsou o mnoho menší.

Snaha o umístění části protiraketové obrany USA na našem území je výzvou rozhodně se postavit militarismu, obnovení závodů ve zbrojení, sobeckým zájmům jedné velmoci a zbrojařským koncernům a ostatním subjektům nadnárodního kapitálu, které z toho těží.

Stanislav Rubeš

Zdroje:
ATM - Armády, technika, militaria
www.nezakladnam.cz
www.blisty.cz

Aspoň radar, když ne rakety

Ačkoli se většina sociálních demokratů staví k raketové základně negativně, její předseda Jiří Paroubek je ochoten jednat o tom, že by na území České republiky stála radarová stanice USA.

Výše uvedená argumentace proti základně raketové, ale platí i pro tu radarovou. Z hlediska bezpečnostního, suverenity a pochybných ekonomických přínosů platí to samé.

Odborníci navíc poukazují na to, že výstavba podobného vojenského zařízení by dále zkomplikovala už tak přehuštěný letecký provoz v prostoru nad Českou republikou. Jak radar, tak vojenská základna by si totiž vynutily zřízení mnohakilometrové bezletové zóny. Její poloměr by mohl být v případě radaru až padesátikilometrový.

Co s veřejným míněním?

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění ze začátku října vyplývá, že proti vybudování základny je 62 % lidí, přičemž rozhodný nesouhlas projevilo 36 %. Opačný názor zastává 24 %; z toho rozhodně souhlasí pouhých 5 %. Případné referendum o této otázce má podporu u 78 % lidí, 14 % ho odmítá. Proti referendu se vyslovují většinou stoupenci základny.

Více než tři čtvrtiny Čechů, přesně 78 %, zastávají názor, že USA v zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, a 64 % si myslí, že neberou ohled na mínění světového společenství. Podle 44 % respondentů představuje současná zahraniční politika USA hrozbu pro dnešní svět, opačný názor má 39 %.

Průzkum agentury Median z poloviny července ukazoval, že proti přítomnosti amerických jednotek na území České republiky je 83 % dotazovaných, souhlasí naopak jen 17 %. Z toho je patrné, že během tří měsíců klesl počet odpůrců o 21 %. Jakkoli jsou průzkumy veřejného mínění nepřesné, jedná se přeci jen o výrazný pokles. Příčinou může být snaha politiků a většiny médií vzbudit dojem, že základna bude představovat všestranný přínos s minimálními riziky. Zřetelný je v mediálním prostoru nepoměr v prostoru, který je dáván zastáncům a odpůrcům základny. Mnohým navíc velí primitivní antikomunismus, jemuž se dostává nadmíru velkého sluchu, být pro základnu už jen proto, že KSČM je proti.

Iniciativy, jako je„Ne základnám“, se pak mohou snažit s

USA rádi vlezeme, kam jen můžeme

V červenci 2004 zveřejnily internetové Britské listy informaci o plánu Spojených států na umístění raketové základny v České republice. Dál se tím ale nikdo nezabýval a ani osoby, které o tomto záměru věděly, neměly potřebu se s ním dál svěřovat. Přitom Cyril Svoboda později připustil, že USA Českou republiku poprvé oslovily na jaře 2004 s žádostí o podklady potřebné pro rozhodování o možnosti rozmístění prvků protiraketové obrany. Dále prosáklo, že s nabídkou možnosti zapojení se do amerického projektu přišel bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík již v roce 2002.

Opět to byly Britské listy, které se před letošními volbami do Poslanecké sněmovny snažily otevřít otázku raketové základny. Ukázalo se ale, že toto téma je pro politické strany tabu a že se k němu žádná z nich (vyjma odmítavého stanoviska KSČM) nechce vyjadřovat. Veřejně se tedy začalo o problému mluvit až po volbách. To se k nám již ale během července dostavili z USA vojenští experti obhlédnout terén a vybrat nejvhodnější lokalitu pro svůj záměr. Zástupci ministerstva obrany dělali, co mohli, aby splnili požadavky „vzácné návštěvy“ a předložili co nejdříve všechny požadované informace a podklady. Pentagon chtěl zprávu do konce července.

Ačkoli to jsou Spojené státy, kdo po České republice něco chce, odletěla v polovině srpna na dvoudenní návštěvu Pentagonu a amerického úřadu pro raketovou obranu česká delegace z ministerstev zahraničí a obrany, aby projednala otázky spojené s případným umístěním amerických raket nebo radarů.

O základnách se mělo rozhodnout v září či říjnu 2006, avšak termín se zatím odkládá pravděpodobně až na začátek roku 2007.

Je možné, že za souhlas s umístěním raketové či radarové základny zruší americká strana vízovou povinnost a politici nás budou následně ubezpečovat, jak jsme na tom vydělali. USA si tuto možnost pravděpodobně nechávají v záloze a věrni Hlavě 22 udržují počet zamítnutých žádostí o víza v potřebné výši tak, aby Česko nesplňovalo limit pro zavedení bezvízové povinnosti.

Největší příjem dosahují ty okinawské vesnice a města, kde se nenachází žádná základna. Základny zabírají 10 % území Okinawské prefektury, ale přinášejí jen 5 % příjmů. Většina služeb včetně stravování je zajišťována americkými společnostmi přímo na základně.

Většina místních obyvatel je proti základnám, což dokázaly i dva plebiscity. V roce 1995 proti americkým základnám protestovalo na Okinawě osmdesát pět tisíc lidí, ani to ale nepomohlo.

Víc raket - víc demokracie

Argumenty zastánců základen, jako ty o větší bezpečnosti České republiky, nevypočitatelném nepříteli, neporušené suverenitě či ekonomických přínosech, plavou na vodě. Někteří ale jdou ve své argumentaci ještě dál. Jeden příklad za všechny: Luboš Palata v Lidových novinách ze 6. září tvrdí, že přítomnost vojáků USA je pojistkou, díky níž Česko zůstane svobodnou a demokratickou zemí. Podobný názor propaguje i ministr bez důvěry Alexandr Vondra. Není třeba připomínat, že v mezinárodní politice Spojeným státům vůbec o demokracii nejde, o čemž svědčí jejich častá podpora některých diktátorských režimů či dokonce teroristů. Stačí prostě stát na té správné, proamerické straně.

Jak to „naši“ vrcholní „demokraté“ s tímto pojmem zamýšlejí, může ilustrovat červencový rozhovor bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody pro Český rozhlas. Na otázku, zda referendum o základně ano, nebo ne, odpověděl, že je to pitomost, protože nemáme ústavní zákon o referendu a navíc se bude muset rozhodnout již v září nebo v říjnu, což s referendem prostě nejde. Rozhodovací procesy v České republice podle exministra Svobody tedy závisí čistě na potřebách USA.

Dostáváme se do podobné situace jako před válkou v Iráku, kdy se většina populace stavěla proti válce, přesto mnozí politici hnáni potřebou stát za každou cenu po boku USA neváhali prosazovat spoluúčast České republiky na této útočné válce a předkládat Bushovou administrativou vykonstruované důkazy o zbraních hromadného ničení.

Šťastné soužití

Několik příkladů z míst, kde již americké základy existují, může ilustrovat předchozí tvrzení.

V italském Cermizu zemřelo dvacet civilistů, když stíhací pilot U.S. Air Force při svévolném podletu turistické lanovky zavadil o nosné lano a způsobil tím pád kabinek do propasti. V Itálii to vyvolalo pobouření a italský tisk obviňoval důstojníky ze základny ze zahlazování stop. Pilot byl později souzen vojenským soudem v USA a dostal jen mírný trest.

Zajímavým příkladem je japonské souostroví Okinawa, které po 2. světové válce okupovala americká armáda. Ačkoliv se správa ostrovů v roce 1972 vrátila pod vládu v Tokiu, americké jednotky na ostrově zůstaly a v současnosti se zde na třiceti osmi základnách nachází dvacet osm tisíc vojáků.

Obyvatelé žijící kolem základen jsou vyloučeni z jakékoli kontroly nebo ovlivňování toho, co Američané na ostrově dělají a musí se přizpůsobovat požadavkům armády. Mnohým byla vyvlastněna zemědělská půda a základny přes nesouhlas majitelů mnohdy využívají také půdu v soukromém vlastnictví. V roce 1969 se provalilo, že americká armáda v těsném sousedství obydlených území uskladnila obrovská množství smrtícího nervového plynu. Na základny jsou umisťovány různé nové druhy zbraní včetně atomových pum. Koncem 60. let, po havárii jednoho letadla plně naloženého bombami určenými pro shození nad Vietnamem, se konala i místní generální stávka, avšak bezvýsledně.

Místní lidé se mnohdy stávají obětmi trestných činů spáchaných americkými vojáky. V letech 1972 - 2002 jich na Okinawě bylo 5 157, z nichž 533 představovalo závažné násilné trestné činy. Největší pobouření vyvolalo skupinové znásilnění dvanáctileté školačky v září 1995. V případě mnoha méně závažných trestných činů se pachatelé vůbec nedostanou před soud, občas jednoduše odejdou zpět do USA.

Nezanedbatelné jsou časté havárie letadel, nadměrný hluk z přeletů, testů zbraní a vojenských cvičení. Závažné je i znečištění půdy a spodní vody v okolí základen. Na jeho odstranění se americká armáda odmítá podílet. Přítomnost základen má vliv i na ekonomickou stránku regionu. Největší příjem dosahují ty okinawské vesnice a města, kde se nenachází ž

Oblíbeným argumentem příznivců všeho megalomanského je přínos pro ekonomiku. Podobně je tomu i při prosazování vojenské přítomnosti USA u nás. Je nám namlouváno, že se předpokládá účast místních firem. Ministerstvo zahraničí dokonce sdělilo, že americká strana by nepožadovala žádné bezpečnostní prověrky, takže přístup k zakázkám by byl bez problémů. Je málo pravděpodobné, že by Pentagon něco takového slíbil a připustil. Protiraketovou základnu by bezesporu stavěly americké firmy Bechtel či Halliburton, nikoli česká stavební firma.

Základna by zaměstnávala možná až na pár výjimek pouze americký personál, podle odhadů několik stovek až tisícovku osob. Stejně jako u jiných podobných zařízení ve světě by si většinu svých potřeb zajišťovala základna sama nebo prostřednictvím příslušných služeb amerických ozbrojených sil. Možnost výdělku by se zřejmě naskytla jen nepatrnému počtu českých pracovníků.

Suverenita tatam

Ze zkušeností z jiných koutů světa a obvyklých podmínek USA je zřejmé, že základna by měla být výsostným územím Spojených států a podléhat přísnému režimu utajení a ostrahy.

Pravomoci místních orgánů by nepodléhalo nejen území základny, ale ani jeho personál, a to ani mimo základnu. Vojáci by podléhali pouze vojenské pravomoci, vojenské policii a vojenským soudům Spojených států. To by znamenalo pravděpodobně největší zásah do principů práva a územní celistvosti České republiky od odchodu sovětských vojsk.

Také jinde ve světě nemůže hostitelská země na americké základně uplatňovat svůj právní řád a ani zabránit, aby se takové základny staly součástí amerických vojenských akcí. Jelikož hostitelská země nemá na základny přístup, nemůže ani kontrolovat, zda základna slouží pouze původnímu záměru, pro nějž byla vybudována. Nemůže tudíž ani vědět, zda vedle obraných raket na svém území náhodou nemá i rakety útočné.

Bylo by také těžké se dozvědět, zda na základně nejsou zadržovány osoby nařčené z nepřátelské činnosti vůči USA, či zda na nich dokonce nedochází k jejich mučení.

Šťastné soužití

Několik příkladů z míst, kde již americké základy existují, mů&#

Antiraketa potřebuje k náročným manévrům poměrně značný prostor. Manévry by se přirozeně neomezily jen na prostor nad naším územím, ale minimálně i na sousední země. V našem případě by ke střetu docházelo pravděpodobně mimo Českou republiku (zhruba někde nad Slovenskem, Maďarskem až Rumunskem, Polskem, Běloruskem, možná nad Ukrajinou, či dokonce nad Ruskem). Pokud by ale raketa letěla v tak velké výšce a tak vysokou rychlostí, pak by směřovala nikoli na nás, ale do prostoru za Českou republiku. Jestliže by byla cílem rakety ta, musela by už na dalekých přístupech (okolo tisíce km od nás) přejít do sestupné fáze a v tom případě by nás antirakety neubránily – technicky to není možné.

Se zajímavým argumentem proti základně v našem prostoru přišel astronom Boris Valníček, když reagoval na často uváděné nebezpečí íránských raket. Proto, aby raketa překonala zemskou přitažlivost a dostala se na žádoucí dráhu, musí během několika minut dosáhnout rychlosti asi 7 000 km/h. To vyžaduje obrovskou energii vzniklou za přispění velkého množství paliva. Ke snížení spotřeby paliva se proto jako dodatečného zdroje energie využívá zemské rotace. Země se otáčí ze západu na východ, přičemž její obvodová rychlost činí přibližně 400 m/s (s rostoucí zeměpisnou šířkou obvodová rychlost Země klesá). Je zřejmé, že balistickou raketu by bylo z Íránu výhodné vypouštět opačným, tedy tím východním.

Ohledně bezpečnosti se často nejasně mluví o hrozbě teroristických útoků. Nerad bych se oháněl stejným, z velké části případů nepodloženým tvrzením, ale budiž uděláno zastáncům základen jejich oblíbeným tématem zadost. Nerozlučné pouto s USA stvrzené základnou by z nás jistě udělalo předsunutou baštu tohoto světového hegemona, jehož zájmy popuzují lidi ve všech koutech světa. Riziko takových útoků by po instalaci základen stouplo.


Ekonomické výhody, na než jsme si tak zvykli

Oblíbeným argumentem příznivců všeho megalomanského je přínos pro ekonomiku. Podobně je tomu i při prosazování vojenské přítomnosti USA u nás. Je nám namlouváno, že se předpokládá účast místních firem. Ministerstvo zahraničí dokonce sdělilo, že americká strana by nepožadovala žádné bezpečnostní prověrky, takže přístup k zakázkám by byl be

Deklarovaní nepřátelé jsou tedy spíš jen zástěrkou pro přípravu na potenciální budoucí konflikt s Ruskem a případně také Čínou. S touto eventualitou se jistě počítalo již při formulování ideje protiraketové obrany USA.

Rusko také tak rozšíření raket do střední Evropy chápe. K případnému zachycení raket ze středního či dálného východu by navíc mohlo dojít právě nad Ruskem a to se všemi souvisejícími ekonomickými a ekologickými dopady. Někteří představitelé ruské armády (například generálplukovník raketových vojsk Viktor Jesin) varovali, že Rusko by americkou základnu v Česku nebo Polsku vnímalo jako hrozbu a bylo by nuceno preventivně takové základny zneutralizovat, a to i taktickými jadernými zbraněmi. Na silná slova ruských představitelů jsme si sice zvykli, ale přezírat se jistě nedají.

Je evidentní, že budování nových raketových základen USA ve světě znovu nastartovává závody ve zbrojení. To pak ve svém důsledku vede ke zvyšování napětí ve světě. Jde tedy o cestu zcela opačným směrem, než bychom chtěli. Program protiraketové obrany, ať již má reálný smysl, nebo ne, je především obrovskou příležitostí pro vojenský výzkum a výrobu. A jistě není těžké si představit, kolik velkých firem vojenského a leteckého průmyslu (s nemalými vazbami na administrativu USA) na tom má zájem.

Ochrana nebo ohrožení?

V první řadě je nutné mít na paměti, že systém Národní raketové obrany Spojených států je koncipován tak, aby proti balistickým raketám chránil právě USA. Měl by zjišťovat jejich vypuštění, určovat jejich dráhu a likvidovat je nad územím Evropy ještě předtím, než dopadnou na USA. Českou republiku ani Polsko, země, o nichž se pro výstavbu raketové základny uvažuje, tedy chránit nebude.

Naopak, hostitelská země se vystavuje podstatnému riziku. Chtě nechtě se stává součástí globální politiky Spojených států bez jakékoli možnosti jejího ovlivňování. Antiraketová základna by se v případě balistického konfliktu stala s vysokou pravděpodobností cílem preventivního úderu protivníka.

Antiraketa potřebuje k náročným manévrům poměrně značný prostor. Manévry by se přirozeně neomezily jen na prostor nad naším územím, ale minimálně i na sousední země. V našem případě by ke střetu docházelo pravdě

Urbi: Zdar ,sory že to tu dávám celé, ale chci at' si s toho aspon' něco přečteš...
Hodné rakety --Tak aby bylo jasno: Když jsme byli obtěžováni „dočasnou“ přítomností zahraničních vojsk, znamenalo to i skutečnost, že k nám vedle sovětské armády instalovali raketové systémy mířící na údajné nepřátele míru ze Západu. Teď víme, že to byly rakety zlé. Proto bychom měli vítat, že by u nás měly být umístěny rakety druhé strany, tedy ty hodné.

Tak nějak by se asi dala přeložit argumentace mnohých zastánců americké raketové základny na českém území. O co ve skutečnosti jde? K čemu to je? Co se kolem toho odehrává? A co z toho plyne?


Hledá se nepřítel

S nápadem vybudovat systém protiraketové obrany, který by uměl pomocí antiraket likvidovat mezikontinentální střely, přišly Spojení státy už na počátku 80. let. Rozvoj sytému blokovala dohoda s Ruskem, ale od té USA před pěti lety odstoupily. Brána k protiraketovému deštníku se otevřela. Část arzenálu má být na Aljašce, část v Kalifornii a uvažuje se o základně v Evropě.

Americká vláda dosud vložila do systému devadesát jedna miliard dolarů a v příštích šesti letech chce utratit dalších padesát osm. Výsledky jsou ale nejisté. Zatím proběhlo přes dvacet testů, z nichž některé skončily jasným neúspěchem. Důkaz toho, že bude systém schopen odolávat případné hrozbě, tak chybí.

Aby zastánci raketové základny odůvodnili její údajnou nutnost, musí přijít s nějakým nepřítelem či hrozbou. Co nám tedy nabízejí? Především neposlušné státy - Severní Koreu a Írán. Hodí se ale i oblíbená hrozba mezinárodního terorismu, přestože vypuštění mezikontinentální balistické rakety si mohou dovolit jen státy, které jsou dostatečně silné ekonomicky a vojensky.

Hrozba Íránu a Severní Koreje je pouhou záminkou k výstavbě protiraketového systému. Obě země disponují poměrně malým počtem raket středního doletu, které jsou navíc nepřesné a málo spolehlivé. Ohrožovat jimi mohou maximálně okolní státy. Účelem severokorejských a íránských raket je především odrazovat jiné země od případného útoku tím, že by Severní Korea, resp. Írán, odvetou způsobily značné škody ve svém nejbližším okolí.

Deklarovaní nepřátelé jsou tedy s

nahlas: Te´d bych se rád zamyslel"""".Co když ten radar je proti ohrožení a valce,protože dokáže zlikvidovat to střelu nškde mimo,takže není lepší to tady mit a cítit se bezpečnějš,vždť je to prevence.Mame plnou hubu že nechceme válku a utrpení neviných lidí,ale zároveň tady je možnost a mi mame plnou hubu nenávisti proti tomu co nás má chránit.Samozřejmě paní Parkanová tomu dala korunu.

Čus

HippieHunter: taky jsem o něm četl, že si kolikrát nevidí do huby, ale ten film není hraný je to vlastně dokument, však víš a tam mě dostalo hodně věcí-né jenom v tom filmu a proto jebat radar, jebat bushovu politiku, ale to neznamená že souhlasím s putinem nebo jinými DAREBÁKY

nahlas: je to hustej film, ale beru Moora dost s rezervou (o;

HippieHunter: s radarem nic, ale s us. politykou hodně nemyslíš? nebo na tebe ten film působil pozitivně?? pochybuju..

Urbi: konecne nekdo rozumnej

nahlas: a jakou to ma souvislost s radarem?

Urbi: Arabové jsou už docela blízko...? a kde to je blízko? doporučuji ti-vám film-BOWLING FOR COLUMBINE a sledujte pozorně !!!!!!!!!

HippieHunter: Souhlasím s tebou,že pro naší a i evropu bude dobře ,že ten radar tu bude.Arabové jsou už docela blízko.
Vím,že je to docela ožehavé téma,pro spoustu lidí,trochu chápu i obavu z Ruska,ale možná hlavně proto je to dobře.
Čus