Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Ahoj Bonebroke!

Jak se aktuálně vede? Máte něco zlomenýho?

Jirka: Díky za optání, vede se fajn. Zlomenýho nemám nic,

dneska jsem byl

na fotbale a radši jsem předstíral křeče a nechal se vystřídat, aby

se mi nic

horšího nestalo.

Marek: Máme teď za sebou konečně za hezkýho počasí

první venkovní festivaly, který byly parádní, tak se nám vede víc

než dobře. Dodalo nám to náladu a chuť k dalšímu koncertování. Když

takhle narážíš na náš název, musím upřesnit, že hlavní myšlenka

názvu, která vznikla při skládání titulní písničky, je něco ve

smyslu, buď „vyčerpán sexem“ nebo „zlomený úd“, tak doufám, že

dlouho nic zlomenýho mít nebudem.

Co koncerty teď poslední dobou? Na relativně mladou kapelu máte

dost

koncertů, což je super. Jak se to daří ?

Jirka: Koncertů je dost a jsme za to rádi. Zřejmě slušnej oddíl.

Marek: Jojo, jak tvrdíš, je to super. Není lepšího pocitu, než mít

nástroje zapojený do pořádnýho aparátu na pořádnym podiu a cpát

lidem do hlavy pořádně hlasitej bordel. Když se ještě pódium nachází

blízko činžáku a z podia vidíš v oknech hrozící důchodce, je to pro

nás největší sukces. K druhý části otázky, máme ve zkušebně teď v

létě strašný vedro, tak jsme si řekli, že to skloubíme a přesuneme

se spíš na podia, kde je vždycky příjemně.

Poslední dobou se mluví o tom, že v ČR je těžký hrát kvůli velké

konkurenci od ostatních kapel a lenosti fanoušků chodit na akce. Jak

to

vidíte?

Jirka: Tohle si nemyslím, když je kapela dobrá a má co nabídnout,

fanoušci chodí.

Pokud ne, asi se nemá cenu vymlouvat na ČR.

Marek: V tom s Jirkou souhlasím a dodávám, že je celkem možný (můžu

tak soudit i z vlastního dřívějšího fanouškovskýho pohledu), že ta

lenost spíš vychází z toho, že ta kvalita třeba o trošičku klesla. Z

mýho pohledu vzniká dneska hrozně moc kopií, protože je to záruka

úspěchu a upřímnosti a srdce je čim dál tím míň. Proto doufáme, že

lidi ocení, že se snad nesnažíme nikoho napodobit a písničky, který

píšu, si vždycky rádi zazpíváme i jen tak pro sebe někde u ohně

(třeba na Čarodkách na Pankráci) a o to radši pro všechny, kterým se

to líbí, kdekoliv živě.

Jedete v punku? Nebo takový označení neřešíte? Co škatulka "pop

punk"?

Jirka: Neřešíme, hrajeme a děláme to, co nás baví. Pop-punk je u nás

oblíbenej hodně, pravda.

Ale přijde mi, že slovo PUNK se tam dodává jen kvůli módě.

Marek: Ja vidím punk spíš jako takovej přístup k životu, kterej se

mi líbí. Z ničeho si nedělat hlavu a v nějakých slušných mezích se

zařídit tak, aby z toho života člověk něco měl. U nás je milion

kapel, který jsou hrozně punk, ale ve výsledku působí docela směšně.

Já bych se nijak neškatulkoval. Ať si každej řekne pro sebe, co to

vlastně hrajeme. Máme rádi jednoduchý melodie a rychlý songy, který

jsou dělaný nikoliv jako nějakej kalkul, ale prostě protože se mi

při skládání líbí. Nám jde hlavně o to, aby lidi naše koncerty

bavily a aby se líbily písničky.

Máte za sebou relativně úspěšné umístění v různých soutěží pro

mladé kapely. Je to k něčemu? Mají takové soutěže podle vás pro mladý

kapely reálný přínos? Znám dost kapel od metalu po pop, co i přes dobrý

výsledky v různých soutěží nechytalo v klubech ani u fanoušků...

Jirka: Jedinej reálnej přínos mi přijde v tom, že si kapely zahrajou

bez rizika i před cizíma fanouškama. A pokud hrajou dobře, třeba si i nějaký nový

získá.

Marek: Jo, to s Jirkou souhlasím. Je to fajn bezinvestiční šance,

jak si zahrát před publikem. Fandové nám po těch koncertech aspoň na

bandzounu a facebooku přibývali, takže z téhle stránky proč ne.

Popravdě žádný moc velký výhody to nemá, ale podle mě by si tenhle

druh prosazení kapely měly zkusit, ať aspoň trochu pochytí, jak to v

menším měřítku může tak asi taky zhruba fungovat v showbusinessu a

poznat, že jsou někdy bohužel mnohem důležitější atributy úspěchu

než talent a píle. Dodal bych ale, že jsou soutěže, který jsou

dělaný ryze z nadšení a s čistým záměrem, tzn.vydělat na tom prachy,

kvůli čemuž se to dělá, ale zároveň nastavit stejný podmínky každýmu

účastníkovi. V tomto případě musím doporučit soutěž RockPro, která

ač s nižšími náklady, na nás působila krásně upřímným dojmem,

jelikož jí pořádaj mladý lidi, co maj jednodušše rádi muziku.

Máte oblíbený kluby nebo akce, kde rádi hrajete?

Jirka: Pro mě osobně je číslo jedna pražskej klub Roxy. Zase tam

budeme hrát v říjnu, tušim. Už se nemůžu dočkat.

Marek: Jojo, Roxy rulz a jakejkoliv fest má krásnou atmosféru, pokud

vyjde pěkný počasí.

Co vede mladý lidi sedět hodiny ve zkušebně a pak Xkrát do měsíce

jezdit po republice s nejistotou dobrýho publika?

Jirka: V našem případě to je krásnej vztah k hudbě a touha ukázat

lidem, že umíme hrát.

Marek: Pro mě je to hlavně dělat v životě, co mě baví a nesedět

někde, kde mě to nebaví.

Co kapely z vašeho okolí? Stojí nějaká za zmínění?

Jirka: Poslední dobou jsem se zaposlouchal do kapely Mothers Angels.

Neni to sice stejnej žánr a ani to neni kapela z našeho okolí, ale líbí se mi.

Marek: Člověče, pokud bereš za okolí Prahu a střední Čechy, tak to

bude docela složitý. Musim se ti přiznat, že mi nabízí mimo českou

hudební scénu takovej dostatek super kapel, že na ty český nemám moc

čas. Pokud ti můžu neodpovědět na otázku, tak teď miluju Angels and

Airwaves. Jinak si rád skočim na nějakej revival.

Doufáte, že se u nás něco změní, nebo je všechno s hudbou cajk a je

to jen o tom se prosadit?

Jirka: Pokud na kapelu chodí lidi, obsadí je všude. Tak to má bejt,

já bych nic neměnil.

Na závěr... co ta sladká písnička " Zatím co spíš?" ? To mezi vaší

tvorbu moc nezapadá, ne ?

Jirka: Jestli zapadá nebo ne, to bych asi neřešil. Skládáme a

hrajeme co nás baví.

Marek: Hele, během koncertu lidi taky potřebujou při konzumaci píva

odskočit na záchod, tak jim poskytujeme nenásilnou příležitost.