Punk.cz - o punku u nás i ve světě

Takhle jsme válčili, když nám bylo dvacet

Jo, už tomu je nějakej pátek, co nám tolik bylo. Kilčák s Mrtvolou by o tom mohli vyprávět své. No vlastně Chrpa a jemu podobní punkeři taky. A když se to tak vezme, tak i já :-) Od dob, kdy nás sejmula punková euforie, začala nás pomalu ale jistě zpracovávat "k obrazu svému a k obrazu, ve kterým jsme na světě dodnes". Pěkně si nás ta holka za ty léta vypracovala, jen co je pravda. Teď tady tak sedím u počítače, čekám na Houpáka, kterej mě měl dnes pomáhat pořezat dřevo, jenže když jsem ho včera v hospodě viděl nasolenýho jak slona, tak jsem si dnes ráno říkal, že to asi nevýjde, páč ten bude rád, když se vzbudí po obědě :-))) No a tak tu tak sedím a píšu a píšu a píšu... a i trochu vzpomínám, jaký to tenkrát bylo, když nám bylo "dvacet". Co vlastně dvacet, klidně patnáct :-) První tak nějak punkový začátky, seznamování se s různejma námrdama v podobě týhle úžasný hudby, shánění všeho možnýho i nemožnýho (žádný stahování muziky tenkrát nebylo, jako dnes, že co si usmyslíš, tak si za pár minut vypálíš), pěkně vytáhnout "dvojče" a přehrát na kazetu. Nebo byla možnost ještě si to nahrát přímo na koncertě. Ale asi úplně nejlepší bylo si sehnat někde "origoš" a i s tím bylo míň sraní...

Bylo to tehdá například před těmi patnácti lety o něčem jiným, než dnes. Já jsem třeba rád, že jsem ještě tak nějak mohl, alespoň kouskem zažít trochu té polistopadové euforie, kdy jsem měl tak nějak všechno u prdele, zkrátka se sralo úplně na všechno a i kolikrát na všechny :-) Hojně jsme se scházeli po všelijakejch hospodách, koncertech a třeba i na demonstracích, což už se tak nějak vytratilo. Neříkám, že úplně, ale není to takové. Dnes, když se chceš s někým z větší vzdálenosti někde sejít, tak o tom musíš debatovat dlouho dopředu. Dřív bylo samozřejmostí tam ty lidi potkat, zapařit s nima a ták... Je to škoda, že už to moc nefunguje. A to má podle mě i vliv na soudržnost mezi punks a vůbec lidmi ze scény. Vím, je to hodně a pořád dokola omýlané téma (soudržnost ve scéně), ale pokavaď se to nebude pořád opakovat, tak se i ty nejmenší ostatky vytratí úplně. Si řeknete: "Oni už maj rodinu, práci a tak se věnují převážně těmto dvěma věcem." Tehdá ty lidi měli ty rodiny taky a jezdilo se. Prostě se děcka na vejkend šouply k babičkám a mohlo se vyrazit pařit. Nevím, že to je teď jinak. Ono je to asi taky zapříčiněny tím, že doba šla obrovským krokem dopředu a lidi se musej (nebo zda chtěj, kdo ví), honit za prachama, tři víkendy z měsice bejt v práci, aby tak nějak mohli fungovat. Teda pokavaď nemaj alespoň trochu solidní výplaty, který jim umožní, aby makali styl pondělí - pátek a alespoň ten víkend si mohli užít jinde než - li v rachotě. Osobně si ale myslím, že i dnes to jde si na ty letitý kámoše udělat čas. Stačí podle mě jen chtít. Když to vezmu podle sebe, tak já taky od Podparou byl jen na dvou akcích, což je tak trochu ostuda :-) Z toho jedna byla teď nedávno loutkové divadlo v Ostroměři :-))) Dřív jsem jich taky do půl roku objel třeba dvacet. Dnes si taky kolikrát nechám ujít skoro všechno, co se v našem Východočeským kraji kde "šustne". Před těma ještě tak třemi - čtyřmi lety to bylo tak, že byla skoro každej pátek spářka v Jičíně na nadraží, padlo několik litrů piv a jelo se třeba směr Liberec, Lomnice nad Popelkou, Náchod, Hradec, Pardubice atd... Návraty byly z 90% převážně někdy v neděli večer a když se to protáhlo, tak i třeba další tejden ve středu :-)))))) Posledních pár let dozadu to mám hozený tak, že v pátek skočím pro basu lahvoňů a nebo jdu rovnou do hospody, kde se zrubu jak kůň, a o tom, jak jsme jezdili, tak akorád s bandou kecáme. Nejlepší je na tom to, že co my za ten víkend nanosíme hostinskýmu, tak za to by byla třeba parádní spářka někde v Lomnici na nějakejch pankáčích :-))) Volové, no :-) No ani né, tak volové, jako lenoši... A pak tady můžu kecat něco o nějaký soudržnosti s okolními tlupami punků, s kterejma jsem se kolikrát viděl víc, jak svojí mámou :-)

Když zavzpomínám, jak jsme dlouhý léta jezdili na naše oblíbené kapely SPS, Šanov 1, ZNC atd. A bylo jedno, že třeba vystupovali na Slovensku. Jezdili jsme po všech koutech naší a i sousední vlasti.Byla to taková forma výletu. Nejdřív památky (převážně místní hospody spojené s ochutnávkami místních piv), a jako bonus vždy nějakej ten koncert výše zmiňovaných kapel. Nebyli jsme ani snad "fanklub" (hrozný to slovo), jen nás na tyhle bandy bavilo jezdit (a pořád,když se urodí,tak baví!). Zas bych kurva dal nějakej dalekej výjezd. Počekuju lidi a pojede se! Stejně teď bude mít Řezníček asi tři neděle zavříno z důvodu stěhování se do hospody přes silnici (Kilčák určitě ví,kterej barák mám namysli. No jo, hochu, letitá (možná staletá) hospoda končí a až příště třeba zase dorazíš očíhnout krásy Českýho ráje, tak budeš muset jí o dvacet metrů vedle přes silnici na pívo :-))) ) Utnu to.Pojede se někam na mejdan...

A jak říkám, pořád se to dá. Hlavně to neberte jako nějaké stěžování, protože já si nestěžuju.Tohle je jen taková vzpomínková a i moje osobní názorová úvaha, takže asi tak.

Punku zdar !!!!! Medvěd