Punk.cz - o punku u nás i ve světě

DLOUHÁ POÉMA O KRÁTKÉM ŽIVOTU

Upsal jsem se do

nevědomosti psát,

tak teď se upiju

do neschopnosti jít spát.

Všichni hledáme

smysl života,

ale pořád ho nemůžeme najít.

A čas plyne.

Najednou zjistíme

že nám toho už moc

nezbývá, ale přesto

budeme hledat

hledat a hledat,

než umřem.

Pak už nebude

důvod hledat.

Jdeme na to špatně.

Neuvažujeme.

Čekáme.

Blbnem.

Na to ale budeme mít

dost času po smrti.

Teď,

dokud dýcháme,

je nutné

najít ten Smysl.

Nejlépe v obyčejných

věcech, neboť

genialita spočívá

ve zjednodušování

jednoduchých věcí.

Proto jsem si našel

alkohol.

Jediný opravdový

a věrný přítel.

Ani harmonika

tohle nedokáže,

protože mi stále

něco, skrz melodii, evokuje,

něco, v čem je hledat Smysl

nesmysl.

Piju.

A co?

Vy taky?

Tak jo.

Jenom pijte, všichni

živí, radujte se

z mála,

nechtějte víc

než vám dovolí

váš rozum a svědomí,

nezkoušejte se vyhnout

Smrti.

Jedna a půl třetiny

ze sta je 50, ale

33,3 periodických + 16,6 periodických

je 49,9 periodických.

A kdeže se nám poděla

ta poslední 1 stojící na

konci nekonečna?

Po tom, bratře, nepátrej,

radši se raduj a pij a

najdi si ten

jednoduchý Smysl

života v jednoduché

věci.

Třeba v pivu,

jako já.

AŽ SE MĚ JEDNOU ZEPTÁŠ

Věnováno k Vánocům 2010

jedné z mých nejoblíbenějších

číšniček.

Občas,

celkem často

si připadám,

že nejsem tím, čím

bych být měl.

Možná je to okolím

a dost možná je to taky mnou.

Čert ví.

Stačí si udržet to,

co v nás kdysi zakořenilo.

Stačí z toho semínka

vypěstovat rostlinku.

Rostlinu.

Pracovat na tom,

jako ta včela na

posledním opuštěném

šťavnatém květu.

Jeden každý z nás

máme sny,

kterých se stejně

nedočkáme,

protože chceme pořád

víc a

stejně tak

jeden každý z nás

má život,

který stejně nedožije,

protože by chtěl pořád

víc.

Leží mi to na mé obrovské

dlani, jako vymírající druh,

o který bych se měl postarat.

Jednou určitě

bude hůř,

ale my se toho

nedožijem.

Bohudík.

LOTERIE

Čtu titulek

v novinách:

SÁZEJÍCÍ VE SPORTCE

VYHRÁL 103,4 MILIÓNU

Tolik peněz.

Co já bych s nima

dělal?

To vím přesně.

Koupil bych si

Peacemaker a

jeden náboj.

Buď by to vyšlo,

anebo ne.

HRÁL JSEM

Hrál jsem za deště,

hrál jsem, když na můj loket

usadil se mi komár

a já cítil, jak svým

nemilosrdným bodákem

proráží mou kůži

(chvíli na to zavolal kolegu)

Hrál jsem ve 40stupňovém vedru,

hrál jsem ráno, odpoledne, večer

i v noci,

hrál jsem v prvomájovém

průvodu, hrál jsem

při pochodu nazpátek a

naopak, v leže na

nádraží jsem hrál,

hrál jsem ve stodole na seně,

hrál jsem na zámku,

hrál jsem na ulici,

hrál jsem za pivo i za peníze,

hrál jsem pro mafiány, sportovce,

politiky, umělce, bezdomovce

i opilce v nádražní restauraci,

hrál jsem před publikem i

bez publika,

hrál jsem pro černé i bílé,

hrál jsem, když se mi chtělo

zvracet, hrál jsem,

když jsem byl unavený,

hrál jsem vesele, když jsem

byl smutný, hrál jsem

a potil se jak vrata od chlíva

hrál jsem a mrzly mi prsty,

hrál jsem,

i když už nikdo netančil.

Mikeho BLOG