Nedělní chvilka poezie...
Ten večer jsem
tam seděl a pil.
Pil jsem dlouho
a pil jsem hodně.
Nic mi nechybělo,
kromě peněz.
Můj účet dělal mnohem víc
než jsem měl v peněžence.
Pro tu číšnici jsem měl slabost.
Pro všechny číšnice jsem měl slabost.
Obdivoval jsem je.
Připadaly mi jako ženy,
které se dokážou postarat
o své muže.
Vyperou jim připosrané spodky,
ráno udělají snídani,
políbí vás na dobrou noc
a rozhodně jim nebude vadit
když se budete pořád ožírat,
protože jsou na to zvyklé z práce
a budou respektovat váš volný čas,
protože samy ho moc nemají.
Měla šedomodré
oči plné malinkatých
perliček.
Ty perličky se třpytily
a odrážely ten
třpyt do mých
zelených
očí.
Své blonďaté vlasy
si sepínala sponkou
dozadu.
Na jejích pěkných
ouškách se
ze strany na stranu
pohupovaly dlouhé
náušnice.
Měla kouzlo
a bylo to vidět.
Každý kdo jí viděl
to hned věděl.
Viděli jsme se
poprvé v životě
a
já
ji
začal přemlouvat:
"Vím že se vidíme prvně,
ale potřebuju další pivo,
jenže..."
"...nemáte peníze", dokončila.
(říkám že byla úžasná)
"Tak nějak. Nevím jak
vás přesvědčit, že jsem
čestný a hodný člověk."
"Dobré lidi poznám.
Chcete teda pivo?"
"Jo, děkuju. Hned ráno,
jak půjdu do práce
se tu stavím a dám
vám ty peníze."
Zaplatil jsem
na co jsem měl
a pil dál na dluh.
Přibylo tam asi pět piv
a jedny cigarety.
Rozloučili jsme se.
"Jestli se tu ráno nestavíte,
tak mě šéf zabije. Nesmí se
to dozvědět."
"Nemějte strach."
Byla nervózní.
Bála se že nepříjdu.
Ale já přišel a
nechal jí pořádný
spropitný a řekl:
"Uvidíme se večer."
Jen se zazubila
a zmizela vevnitř.
Měla ještě pěknější
oči než včera.
Byla celá pěknější
a já začal něco cítit.
Starý cynik.
Starouš co lásce
přestal věřit dávno
zase něco cítil.
Bylo to jako kopat
Smrt do prdele...
Asi se zase
na chvíli
zamiluju.
Ale jenom
na
chvíli...
SLYŠTE, VŠICHNI PLAVCOVÉ
Hledím do zrcadla
a
ptám se.
"Co se jim na mě líbí?"
Škaredá pleť
vousy
žluté zuby
nasraný výraz.
Když neznám
odpověď sám,
jak můžou
znát odpověď
oni?
Nemůžou.
Nikdo nemůže
znát odpověď.
Jste prostě
v
tom.
Hodili vás tam.
Hodili vás do
vody, rozbouřené řeky
a plav.
bez šance na úspěch.
Ale vy plavat musíte
i když víte
že se jednou
utopíte,
ale chcete
si alespoň zaplavat.
Co už.
Ještě než
vás tam hodili,
vaše zuby byly
bílé,
pleť byla jako
řiť kojence
a
vlasy ještě
rostly.
Teď je všecko
fuč,
ale vy prostě
chcete plavat.
Musíte.
Hoďte do vody myš.
Taky musí plavat.
Víte že přijde
konec,
že se utopíte
v těch špinavých
vlnách,
ale pořád
ještě doufáte
že se zachytíte
o nějaký kámen.
Pořád tam
v koutku
vědomí
a
svědomí.
Jenže ten
kámen vás
může úplně
stejně
zabít
jako vás
zachránil.
Prostě plaveš
a
líbíš se jim.
Jakto?
Sakra...
BAR
světla líně
a nudně
svítí
přesto je však tma.
Jen jedna stolička
je obsazená.
"Ještě pivo."
"Neměl byste tolik pít."
"Ne(grk)starej se."
"Alkohol je metla lidstva."
"Co má být? Jestli to je
metla, tak má potom
pěkně mizerný štětiny,
když tu nechává ten
největší bordel."
"Neměl byste tak mluvit."
"Jak?"
"Ještě pivo?"
"Jo, a skotskou."
"Dám si s váma."
Jedno světlo
líně zhaslo
a byla pořád
stejná
tma.
30.8.2009 Rubrika: Literární fabrika | Komentářů: 21 | Vytisknout
Diskuse ke článku - Nedělní chvilka poezie...
Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.ty vole,to neni medved,ale jakoby mu z kuli vypadla
sorac pankac,necetl jsem stichy,ale medved tancici tango mne fakt pobavil
Bazarov: jasně, já to nepopírám. Oněgina jsem četl, ale na takové věci zkrátka nemám žaludek. Nebaví mě to.
mrtvola: krchovsky vladne.. docela me prekvapilo, kdyz letos na jednom koncerte v crossu vystoupil se svejma novejma basnema, jsem do ty doby myslel, ze uz je davno po smrti... (ikdyz jako smrt vypadal :))
novi: To si sice myslet můžeš a nikdo ti to nevezme, ale na poetice textu stojí i písňové/hudební texty (punkové nevyjímaje, i když v písních je pořád rým upřednostňován), které též nedodržují pavidla řekněme "klasické poezie". O to míň ale nebudou nepoetickými, prostě se jen víc opírají o jiné vlastnosti slov, jež se odrážejí v lidské psychice. A propos "nová" poezie jde hlavně proti učebnicím jak být poetem :-)
Mr. Bad Guy: Možná neznáš dost Evžena Oněgina, ale právě ono dílo je jedním ze zlomových nejen ruské, ale i světové literatury. Nejen že si tu Puškin pohrává právě se strukurou klasického verše, ale přináší tu i jazykovou novost, která stojí u zrodu moderní ruštiny, a přináší i změnu poněkud sociálně kulturní, kdy se odklání od závažných témat, a sleduje každodennost, plytkost života romantických hrdinů, jako by to celé shazuje do jisté míry a ukazuje nám zrcadlo své doby, čímž předchází své vrstevníky a předjímá tak budoucí snahy realizmu. Ale to jen na vysvětlenou, i když tuším, že jsi to jen tak plácnul, jako příklad...
novi: víš, poezie může být všelijaká, toto je třeba verš od již klasického J.H.Krchovského. Jasně, rýmuje se to, ale volný verš je také poezií s celkem dlouhou tradicí.
CHČIJU KLIDNĚ DOLŮ Z OKEN
- jsem přec pánem svýho domu!
přesto skrytě šilhám okem
copak dole říkaj tomu
Nic neříkaj, nic nevidí
jenom sedí v podřepu
klopí oči, snad se stydí
že mi serou do sklepů
novi: v pohodě, já ti to nevyčítám. vybalil jsem tady akorát definici, každý bere poezii jinak. pro mě zas není poezie Evžen Oněgin od Puškina a spousta jiných "romantických" blbůstek, kterýma je celý svět přehlcen. Rosamunde Pilcher 4eva!
je mi vcelku jedno jestli je to oficiálně poezie, pro mě to prostě poezie není, neříkám že to není poezie podle učebnice jak být poetem
Jj je to přesně tak, jak píše tady Mr. Bad Guy.Poezie to je. Novi asi zrovna ve škole chyběl, když se brala poezie
Bazarov: pravda, poezie se dělí na volný a vázaný verš. Ve volném verši, což je tohle, se pracuje hlavně s tempem a větnou intonací, které tady jsou. Dále je hodně časté vynechávání interpunkce, to tu taky je, střídání trocheje, daktylu a jambu, což tady taky nalezneme, takže to poezie je. Otázkou zůstává, jestli to má myšlenku. To už je na každém jak chápe autora...
Bazarov: přesně tak...něco v tomhle smyslu jsem chtěl napsat, než se mi to všechno smázlo:DD
novi: no, tak hloubku to asi nějakou větší nemá a neříkám taky, že je to nějaká pecka, ale básnický text to do jisté míry je. Ono se to dnes totiž nemusí vůbec rýmovat. Po volném a bezrozměrném verši a po experimentech dadaistů, surrealistů a dnes kdovíčeho v době postmoderní rozmytosti všech směrů je důležitá u básní aspoň jakás takás rytmika, melodie, intonace slov, než-li rým, metrum, dodržení počtu slabik, pevné uspořádání do slok apod.
sakra...tak dlouho jsem psal komentář, až mě to odhlásilo a tudíž mé usíli přišlo vniveč:DD no nic, zas tak důležitý to nebylo...
Mr. Bad Guy: vím to moc dobře a prostě mi to tak příjde. že je to o uplnym hovně kromě těch plavců a ještě ke všemu se to ani nerýmuje. je to můj názor, podle mě to není poezie ale snaha alkáče zviditelnit se, pokud má rým typu Ten večer jsem
tam seděl a pil.
Pil jsem dlouho
a pil jsem hodně.
Nic mi nechybělo,
kromě peněz.
hlubší smysl tak se omlouvám, ale nevidím ho tam
novi: co je na tom schyzofrenní a paranoidní? víš co ty slova vůbec znamenají? obskurní se to možná někomu zdát může...
pekne
Docela slušný
proč se to jmenuje poezie? já bych to nazval schizofrenní, obskurní, paranoidní žvásty s častýma odstavcema
namrd