O šíleném vzniku estrádního souboru A BUDE HůŘ jak bylo zapsáno v nezávislém občasníku pro příznivce ABH a jiné opilce HyenaPo dlouhém opileckém kómatu při opruzování hospod na dobříšsku, vyzbrojeni kytarou a chutí ožírat se na sračky za psychadelických tónů a hrdelního zpěvu všech přítomných vznikl antikulturní a nehudební soubor ABH, a to na popud stejnojmenného románu p. Pelce Jana, jehož věhlas se rozšířil během krátké doby pouze do okolí obce Hříměždice. Původně jsme se měli jmenovat Debžons (kupodivu tento název odhalil frontman sk. PČV Šolich a nadále nás častuje tímto prapůvodním názvem), nebo Černá kref ale oba názvy byly tak debilní, že jsme udělali kompromis a zoveme se tak jak se zoveme. To bylo dne 24.4.1992 (pozor tato data jsou důležitá, pro pochopení živelnosti našeho počínání). 30.4. byl odsouhlasen název. 2.5. byla první a jediná zkouška v ústavu pro mentálně postižené, kde pracoval Hovád a 9.5. na den osvobození (tehdy) byl první koncert v hostinci U Drobečka, v obsazení Hovád řef, Helmut kejtra, Votvor Larysa basofka a Zedík virbl a dupák. Od 20té hodiny až do půlnoci, drtili umělci asi třicet svých fanoušků šesti nazkoušenými skladbami a různými improvizacemi nazvanými: Larda šel blít, Zavřeli jsme Láďu Vacka do sudu, Ať žije výčepák a Kamenem do hlavy. Koncert se poved, sémě popularity bylo zaseto a my jsme už k Drobečkovi nesměli, ostatně jako po té všude kde ABH zahrálo. Od založení do roku 97 jsme odehráli asi 15 koncertů, na různých soukromých akcích námi pořádaných. Nahráli 3 demosnímky, z nichž ani jeden nešel použít pro przněntaci souboru. Nabourali 2 auta z důvodu neukázněnosti řidičů. Voklátilo se zhruba 26 mošen, prošlo nesčetně hospod, které se stávali na dlouho naším druhým domovem a vyměnilo několik hudebníků o jejichž působení netřeba se zmiňovat. Vyšlo také 6 čísel občasníku Hyena v průměrném nákladu 30ti kusů, určených pro okopčení. Založen byl také Hyena fan klup ale nikdo tam nepsal, tak se na to hodil kabel. Při nevalně řídkém počtu vystoupení jalo se ABH odehrát poslední koncert, na němž nás objevil, na dva roky náš zvukař Dan a počal nás tahati po různých svých akcích na západním okraji Prahy. Koncertem v Lipencích červenci 97 počalo se období konjunktury. Byl nahrán první pro sluch použitelný demosnímek /Lipence 97 live/ který tak dal základ pro vytvoření nové farmy fanoušků, kterými se stali pankáči z Radotína, noví kamarádi a skupina Hovado Boys. Za půl roku bylo odehráno tolik koncertů co za dosavadní působení (díky Dane, prej už moc nechlastáš) což také vlilo do žil, kromě chlastu, ohromnou dávku nové tvořivosti. Do kapely přišel druhý kytarista Bezmozek, který bravůrně zvládal alkoholickou a marihuanovou domestikaci včetně svého nástroje pod jejich vlivem, basáka Larysu který chtěl většinu zkoušených písní nekompromisně připsychadelňovat, nahradil člen farmy Dubisko a začalo se nelítostné tažení pod žebříčky hitparád kde se soubor zatím zastavil a nabírá dech k novému živelnějšímu ataku. V současné době je soubor ustálen v obsazení i repertoáru a obráží různé festivaly, alternativní a soukromé seance po území Čech. Pod patronátem nakladatele Lubora Mati a po několika vystoupeních se sympatickým ansáblem Pod černý vrch, je utužena dosud opileckými excesy znásilňovaná morálka tohoto estrádního tělesa, do piva ponořeného.
V současné době je kapela natolik zaneprázdněna a jede, že není do historie co psát. Vše je buď zapomenuto nebo není třeba reprodukovat. Hráli jsme skoro všude kde se dalo a někdy i tam kde se nedalo.
Děkujeme všem fans a bývalým spolusráčům za veškerou podporu.
V kapele účinkovali:
Jirka "Helmut" Juliš (kytara) 1993-2000
Petr "Zedík" Matějček 1993-1995 (bicí,basa)
Tomáš "Votvor" Hrdinka 1993-1998 (basa)
Jakub "Vrták" Slavík 1996-2000 (bicí)
Robert "Killer" Keller 2001-2003 (bicí)
Petr "Dubisko" Dub 1999-2004 (basa)
Chochy,Štěpánka a Mahulena na bicí
Průša na kytaru a basu
Liška na benžo
Monty na basu
Koflák na klávky