RECENZE: Nežfaleš / SPS - Split EP
To se skrývá v jednoduchém papírovém obalu, na jehož přední straně jsou jak fotografie obou hudebních těles, tak i úryvky z textů všech čtyř skladeb. Na zadní straně jsou potom co nejstručnější informace o sestavách, nahrávání a podobně. Možná by to chtělo ještě nějaké informace navíc, nebo alespoň plné znění textů, ale ono to nakonec ani takhle vůbec špatně nevypadá.
SPS vycházejí na vinylu po dlouhých třinácti letech a jako pracovně zasloužilejším jim byla přidělena áčková strana desky. Na split přispěli skladbou Právo, která je sice už více než rok stará a existuje na ní dokonce i videoklip, ale na žádném hudebním nosiči se dosud neobjevila, takže se na splitko výborně hodila.
Jedná se o klasickou SPS energickou a řádně tvrdou vypalovačku s melodickým refrénem, která sice ničím nepřekvapí, ale fanoušky zaručeně potěší. To víc jsem si musel zvykat na druhý příspěvek SPS, který nese název Švejk a pojednává o stárnutí, pupkatění a ujetém vlaku. Na takto hrubý řev jsem ve skladbách kapely opravdu uvyklý nebyl.
To pro kluky z Nešfaleš je tento split jejich prvním setkání s černým asfaltem a ani oni svou šanci nepromarnili. Kapela za sebou sice nemá 25 let hraní jako SPS, ale i za svých dvanáct odehraných roků si dokázala vybudovat poměrně slušnou pozici a v současnosti patří mezi nejpopulárnější interprety nové punkové vlny.
Na skladbách Poslední a Něco je špatně, kterými se Nežfaleš na splitu prezentují, se potvrzují kořeny v punku a rock’n’rollu. Obě skladby překypují r’n’rollovým feelingem a punkovými hesly. Témata jako svět, jdoucí vstříc záhubě, sice nejsou nějak třeskutě originální, ale to v punku ani moc dobře nejde.
Celkově se jedná o solidní desku, určenou ale převážně skalním příznivcům SPS a Nežfaleš. Nic víc, nic míň, jak by řekl klasik.
10.6.2014 Rubrika: Recenze na CD | Komentářů: 2 | Vytisknout