Hlupák jménem Sid Vicious
Byl to nejhorší baskytarista, jaký se kdy dostal do nahrávacího studia. A nejhloupější muzikant, co kdy šlapal tuhle zem. Píchat si heroin a vraždit mu šlo každopádně líp. Celkem bez nesnází nakonec odpravil i sám sebe; bylo mu jedenadvacet let. Zbyla po něm jediná deska, kterou natočil s kapelou jménem Sex Pistols. Přesto patří k legendám rockového muzea.
Odehrálo se to v lednu roku 1978. Sex Pistols táhli ve starém autobuse přes Spojené státy; snažili se Američanům prodat pravý britský punk. Sid většinu času jen civěl z okýnka-v jedné ruce plechovku piva a v druhé sendvič, myslel na kouření péra a snil o injekci v předloktí. Pak se to stalo: odpoutal uzounká očka od ubíhající krajiny a jeho pohled padl na nádhernou věc-motorkářské boty. Neuvěřitelně bytelné, vyrobené z kůže a ocele. Patřily Bobovi, jednomu z fotografů. Sid se už poněkolikáté ve svém životě zamiloval. Nejprve to bylo do drog a sexu, tohle však byla láska na první pohled, láska jak trám. Od té doby neměl chvilku klidu. Zkusil od Boba boty koupit. Fotograf však odmítl. Alespoň mu je však byl ochoten půjčit na večerní koncert. A tak si Sid boty poprvé obul a-jako by najednou povyrostl. Větší část večera sice hrál chybné basové party, ale v těch botách se cítil neporazitelným králem pódia. Musel je prostě mít. Bylo pozdě v noci, kapela opět na cestě, všichni v autobuse spali. Jen Sid ne. Přemýšlel o těch nádherných botách. Pak na to přišel! Aby je získal, musí jejich majitele zabít! Snad to byl zásah prozřetelnosti-jeden z pasažérů se probudil práve včas, aby spatřil Sida, jak se sklání nad Bobem a v ruce svírá nůž. Podařilo se mu ho zezadu sevřít, zvednout mu ruce nad hlavu a odebrat zbraň. Sid se ani nepokusil bránit. Vše proběhlo naprosto tiše, nikdo se nevzbudil. První promluvil Sid:,,Byl bych ho předtím vzbudil, než bych mu podřezal krk.“ Tak takový byl Sid Vicious.
Malé velké dítě
Dlouhá léta žádný Sid neexistoval, jen John Simon Ritchie, který se narodil 10.května 1958; bylo to nemanželské dítě. Kdo ví, s kým přesně si ho feťačka Beverlyová pořídila. Opravdu byl jeho otcem nějaký Ritchie? Malý John nakonec pro jistotu celé dětství používal obě příjmení. Vyrůstal na předměstí Londýna. Byla tam taková parta, kterou vedl sarkastický mladík, vše kolem sebe do hloubi duše nenávidějící. Jmenoval se John Lydon. A protože se všichni ti johnové pletli, překřtil Johna Simona Ritchieho na Sida-jméno, které nenáviděl, ale poslušně s ním žil. Život téhle skupinky byl nudný; alespoň jim tak připadal. Toulali se, prali se, kradli, objevovali LSD. Občas se snažili zabavit. To třeba Sid chytil kočku za ocas , několikrát s ní zatočl a pak jí vyrazil mozek o cihlovou zeď. Bylo mu čtrnáct…
Stalo se to v létě 1975. Přitažlivě odporného Lydona si ve svém obchůdku s názvem Sex povšimnul protřelý manažer Malcolm McLaren-a nabídl mu angažmá v pun kové kapele Sex Pistols, kde ho překřtili na Johnnyho Rottena. Bývalá sídlištní parta i nadále dělala svému bývalému vůdci nebezpečnou ochranku; i když by se víc hodil nějaký tvar slova útočit, než chránit. O tom by ještě dnes mohl vyprávět třeba britský novinář, který se při koncertě v legendárním klubu 100 velkému Rottenovi znelíbil. Psal se rok 1976. Jeden z Rottenovy klaky održel publicistovi nůž nějakých pět centimetrů od tváře a Sid se ho pokoušel praštit přes hlavu rezavým řetězem z motorky. Právě to mu od nadšeného Rottena vyneslo nové příjmení-Vicious(Poděs).
,,No, já nemyslím, že bych byl opravdovej poděs, ale divokej jsem dost,“ tvrdil o sobě. Vlastně nikoho pořádně praštit neuměl, jenom protivníka zastrašoval svými klátivými pažemi a zlým smíchem. Byl nebezpečný jen tím, že fyzická bolest byla něco, co si ano vzdáleně nepřipouštěl. To není domněnka, dokládá to až příliš mnoho fotografií. Pózuje s výrazem kreténa: zaťatá pěst, bojovně vystrčený loket, na předloktí doširoka se šklebící řezná rána. Nepocházela z žádné pouliční šarvátky, to on sám si rozdíral vlastní tělo střepy skla, žiletkou, nožem. Dělával to, když se nudil. Ještě dřív, než to začalo fascinovat média. Tehdy však ještě tento nedomrlý mladík nikoho nezajímal. To až když v únoru 1977 nastoupil do kapely. Baskytarista Glen Matlock toho času dostal padáka a Sid měl zaplnit jeho místo. O basové kytaře přitom věděl jen, že by se sní dalo snadno kohokoliv zabít. Nikdy se na ní nenaučil. Oč méně tónů uměl, o to víc mu však šlo žvanění:často se coby uznávaná autorita necitelné punkové mládeže nechával slyšet, že je nejméně sexuálním stvořením na světě.
Jenže pak se potkal s Nancy Spungenovou a názor radikálně změnil. Stejně rychle jako názor na drogy. Ten den na večírku s newyorskými punkáči Heartbreakers už byl členem stále slavnějších Sex Pistols . Johny Thunders a Jerry Nolan na něj naléhali:,,Seš kluk nebo chlap?“ Byl kluk, ale chtěl být chlap. Tak si poprvé šlehnul herák. O pár minut později už zvracel;čerstvá zkušenost v něm na nějaký čas zanechala jen děs. Jenže Nancy Spungenové(společensky nepřizpůsobivé kurvě, jak ji vystihl legendární rockový novinář Nick Kent) připadal heroin báječný. A Sidovi zase Nancy. Zanedlouho v tom lítali oba; v destruktivním vztahu i ještě ničivější závislosti na drogách. Bylo to stejně rychlé jako kariéra Sex Pistols-jediné regulérní album Never Mind The Bolocks Here´s The Sex Pistols vydali koncem roku 1977, o pár měsíců později už neexistovali. To Sidovi také nepřidalo. Krátce nato se rozpadl i vztah Sida a Nancy; ovšem mnohem dramatičtěji.
Rokenrolová hvězda
Dvanáctého října 1978 za deset minut jedenáct se v ústředně hotelu Chelsea ozval zadrhávající hlas s anglickým přízvukem. Žádal aby někdo přišel na pokoj 100, protože ,,někdo je vážně zraněn“. Manhattanská policie našla Sida sedícího strnule na posteli. V koupelně pak mrtvé tělo Nancy Spungenové. Když se ptali, Vicious prohlásil, že k hrozné události došlo proto, že on je ,,svině, hnusná svině“. O chvíli později dodal:,,Nemůžete mě zavřít, jsem rokenrolová hvězda.“ Zavřeli ho. Ale za deset dní zase propustili, byť jen na kauci. Z Anglie přijela i jeho matka a všichni oslavovali Sidův návrat z vězení Ryker´s Island.
Kromě Sida. Ten objevil holicí čepelku a rozbitou žárovku. Obojím si pak přeřezal všechny žíly na rukou a na nohou. Matka respektovala synovo přání zemřít. Seděla vedle něj a dívala se, jak drogami a alkoholem ředěná krev vytéká z jeho těla. Později na večírek dorazil Malcolm McLaren a Joe Stevens, Sidův neoficiální pečovatel. Bývalý baskytarista Sex Pistols už byl natolik oslabený, že nedokázal udržet moč, která se rozlévala po krví prosáklém povlečení. To bylo moc i na otrlého McLarena. Zvláště když ho Sidova matka začala přesvědčovat, že tady jde o ,smluvní sebevraždu‘, a ať do toho nezasahuje. Sám Sid prosil bývalého manažera o nějaké utišující prostředky. McLaren tedy zase odešel, i když v tu chvíli ještě nevěděl, jestli má zajít pro žádané prášky nebo pro doktora. Joe Stevens zůstal. Klekl si vedle Viciouse s malým kazetovým mikrofonem a začal nahrávat:,,Tak, Side, jak to tenkrát vlastně bylo?“ Ptal se na podivnou smrt Nancy Spungenové a Sid spustil.
Ta nahrávka se dochovala, později ji otiskl nejeden britský časopis. Podává souvislý a jasný obraz tragédie. Přiznal vše: Chtěli si píchnout, protože dostali tisíc dolarů za chystaná vystoupení. Žádná narkotika však doma neměli. Od dealera nakonec získali jen tuinol; barbiturát, jenž v kombinaci s alkoholem Sidovy abstinenční přízraky jen zhoršil. Sid šílel. V jednu chvíli vyběhl z pokoje a začal bušit do všech dveří hotelu Chelsey. Křičel, ať mu někdo dá drogy. Jeden z hostů ho napomenul. Naneštěstí pro Sida to byl urostlý černoch. Věren své punkové reputaci, označil ho Poděs za ,zasranýho negra‘. Vzápětí měl přeražený nos. S bolestí se odplížil zpátky do pokoje, kde na něj čekala Nancy. Drogy nepřinesl, tak inkasoval další facku; opět byl cílem nos. A Sid, stojící vedle stolu, na němž ležel sedmipalcový nůž, jí to vrátil:bodnul svou milovanou jedinou čistou ranou do žaludku. Jenže o pár minut později už se objímali v aktu vzájemného usmíření. Naneštěstí Spungenová vytáhla nůž z rány, aniž by na ni použila nějaké obinadlo. Lehla si na postel a vicious vypadl ven, neboť byl objednán na methadonovou kliniku. Když se vrátil, jeho milovaná Nancy byla mrtvá. Nebylo jí ani jedenadvacet let.
Holka pro všechny
Když Sid skončil přerývané vyprávění, vrátil se McLaren. S lékařem. Dva týdny se Vicious dával dohromady v Bellevue Hospital. Vše se zdálo zapomenuto; přiznání ki vraždě jako by neexistovalo. Sid si našel novou přítelkyni a staré zvyky. Zaseč byl drsnou punkovou hvězdou-krátce před Vánocemi 1978 se dostal do sporu s Toddem Smithem, bratrem zpěvačky Patti Smith, a vrazil mu do obličeje rozbitou lahev; málem mu vypíchl oči. Gesto rockera, který je přesvědčen, že může všechno, že mu všechno projde. Jenže Smith ho zažaloval a Vicious se ocitl zpátky v Ryker´s Islandu s tou nejtvrdší kriminálnickou elitou. Neměl to tam snadné, tady nikdo rockové hvězdy nectil. Černoši ho mlátili, Portorikánci na něj plivali. Pokud chtěl přežít, musel být po vůli všem vězňům, kterým chyběl sexuální styk.
Pustili ho až po bezmála dvou měsících; 2.února 1979. Zase na kauci. A zas se u příležitosti jeho návratu z vězení konal slavnostní večírek. Matka mu dokonce na uvítanou koupila heroin. A Sid se tentokrát skutečně bavil. Hned si píchnul, čímž porušil podmínky propuštění na kauci. Málem se předávkoval, v hlavě se mu zatmělo, pleť se pokryla modrými skvrnami. Po chvíli rozcvičování přišel k sobě a pokračoval-v dobrém rozmaru-v líčení svých plánů. Snad ani on nevěřil tomu co vykládá. S realitou to nemělo nic společného. Čekal ho jen soud a vězení. Zpátky mezi černochy a Portorikánce, zpátky k homosexuálnímu otroctví. Možná, že pochopil alespoň tohle. Ať tak nebo tak, zatímco jeho přítelkyně spala, našel další heroin. Tentokrát už nadměrnou dávku rozcvičit nedokázal. Bylo mu jedenadvacet let.
Autor: Jan H. Brouk
Kompletní historie punku:
- Raritní článek o punku a skinheadech - časopis Vlasta, rok 1990
- Něco málo o Nazi Punks
- Jak vznikal punk v Británii - léta 1975 - 1977
- Legenda jménem SEX PISTOLS
- Historie Česko-Slovenského punku
- Stručné dějiny punku do roku 1977
13.10.2006 Rubrika: Články | Komentářů: 443 | Vytisknout
Diskuse ke článku - Hlupák jménem Sid Vicious
Do diskuse smí přispívat jen registrovaní a přihlášení punkeři.Sid? Královna punku, proč královna? Protože králem je Rotten
to anonym:
klidně...
verisek: lidi si to právo dali sami,ostatně jako všechna ta nesmyslná práva tady!!!!!!
Kdo dal lidem právo soudit???? Byl jakej byl, neznáme ho osobně, nechme ho být. Každýmu takovej život jakej chce...
teda New York Dolls
Mám live nahrávky se sidem jak hrál s Dead Boys nebo Heartbreakers v USA než chcípnul v kapele the vicious white kids atd. -plylist se skládá z (supr) coverů Ramones, Thunders, Stooges, banshees, Monkees, who, ...atd.(třeba nevydané skladby Pistols) hráčská kvalita ujde, zvuková stopa taktéž. Zadara nahraju či napíšu tracklisty. Only MC´s.
to sme dva
ach jo mám depku..dneska mám narozeniny a připadám si stará!!!!! VIVA SID
bzli magori a to je dobre
no mi za měsíc bude 23 an na netu farám asi tak cca rok? a to jen tady a ted už i na ICQ:) psycho maras-nejlíp nakalený:)
winďas: napsals to hezky... budu zprdelel reagovat: no věk 20, čáru jsem nikdy neměl, spíš účes ala sid vicious, a to tak do sedmnácti, kolik jsem vypil dědovi medicínu to netušim, ale tak 3 tisíce litrů pivka by to mohlo být:-), koncertů bylo tak něco přes sto (mohlo by být daleko víc, kdybych měl prachy a kdyby u nás poslední dobou něco bylo) no křiváky, ty jsem měl dva, teď už mám jenom jeden a jednu takovou univerzální koženou bundu ze sekáče, do držky od nácků a jim podobných jsem dostal naštěstí asi jenom třikrát (nějak jsem se jim vždy vyhnul) a pak ještě asi třikrát od cikánů ( tak jaký je rozdíl mezi náckem a cikánem) kolik jsem vyhulil brk fakt netušim, ale pár deka trávy už jsem měl:-) no nemít práci, to brzo přijde až mě vykopnou z vš, hlad jsem už párkrát taky měl, na dně jsem byl taky a utápěl se tehdy v litrech alkoholu, no rodiče to brali celkem v pohodě (táta starej bigbíťák, máma somračka, takže v tomhle jsem měl výhodu) no komp jsme si pořídili když mi bylo patnáct, net když mi bylo 16, možná víc...no a jak jsem s punkem začal, KURVA TO UŽ SI NEPAMATUJU...:-))))))) ale prdel byla...:-)
Typická česká povaha-už vidím jak na zahraničních stránkách probíraj punx jeho nebo její smrt či kdo jaký byl, když to všichni máme z knížek a Netu. U Cobaina bych ty náctileté diskuze holčiček chápal. Ale aby někdo srovnával 16-tiletého punka s 25 tiletým punkem co má proježděné festy, akce, dema, koncerty za dejme tomu 10letou čáru. Má odpunkovaných a vypitých XXXXX hektolitrů dědovy medicíny, prošmajdaných X křiváku, sešitou Xkrát tlamu od nácků, ohnutých X mařek, vyblutých XXX kos,a zšazených XXXX brk-nespočet viděných a slyšených punk rarit kapelek-zažil co je to nemít práci,hlad, odvrhnutí, zima a byt na dně a nějáký Lofas z tepla domova u compu tady bude něco mlet o punku když 90% procent z těch co mají 20 a míň začla s punkem přes Televizi a pojďte do mě- UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!!! Až tohle pochopíte tak zveďněte prdel od potupné reality a začněte kurva jezdit na koncerty ne za barák ale po česku a držte scénu lulanové punk je jen jeden né dva! Takže vypnout televizi, rozcuchat vlasy a pome pome! Howk:)
slyšel jsem už o něm hodně někdo tvrdí že to byl kretén někdo ho zas chválí
já seru na to co opravdu udělal jestli fat vraždil nebo ne každopádně si myslim
že je to rozhodně punková legenda
Anonym - 26.11.2006 18:42: nikdo mu tady nezazlívá že byl feťák, ale pukusy o vraždu se neomlouvaj...:)
a ted to myslis jako v jakym smyslu?
jinak tvuj prispevek nekomentuju
Anonym - 26.11.2006 18:42: jen takova poznamka: no a co ze je nekomu sestnact a pul? i v tomhle veku to muze bejt spravnej clovek a vedet o punku klidne vic nez petadvacetiletej "pankac"............
VICIOUS-nepovedený
Nemyslim, že by Sid uměl na basovku velký hovno . Na tu dobu nehrál špatně. A kde si sehnal ty "fakta " ???? Sid byl prostě ikona ne kvuli jeho hlouposti,ale když se zeptáš lidí kdo to byl Sid Vicious tak budto nebudou vědět anebo ti znlejší ti řeknou člen kapely sex pistols a ne vrah a zhulenec . Sid je prostě ikona tak se s tim smiř
ja bych to uzavrela asi takhle: Sid byl sid